Na cestě mezi Polnou a Brtnicí

Polná a Brtnice jsou dvě zajímavá města na Jihlavsku. Ani jedno by vám sice na celý víkend nevyzbylo. Ale spojit prohlídku místních památek a přírodních zákoutí s turistickou výpravou pěšky, nebo na kole, nebo vlakem a přímo autem bude určitě zna různých zastávkách zajímavé. Poznáte, kolik krásy je ukryté za zatím nenápadnými fasádami místní gotiky i baroka, nebo živé přírody.

Polná

Jedno z nejstarších moravských měst leží nedaleko bývalých hranic mezi Čechy a Moravou v údolí Jamenského potoka a Šlapanky. Městská práva původní trhová ves „Polmná“ získala roku 1242. Její osudy se úzce spojují s hradem, založeným v polovině 13. století západně na úpatí Kateřinského kopce. Na třech stranách hradní ostroh chránily dodnes zachované táhlé rybníky s pohádkovým názvem Peklo a Peklíčko. Do hradu i dnes vstoupíte vjezdem z města, nebo z jihu od Kateřinova branou, co je prolomená v hranolové věži s jehlancovou střechou. Za vlády pánů z Kunštátu v letech 1464-1515 byly budovy přestavěny pozdně goticky a taky se nově vybudoval trojpodlažní palác. Za pánů z Hradce v roce 1584 všechno vyhořelp a palác, se rozšířil o nové jižní křídlo a byl upraven na renesanční zámek. Během konfiskací po bitvě na Bílé Hoře zámek získali Dietrichsteinové, kteří zůstali vlastníky až do roku 1864. Nechali vkusně upravit předhradí s opevněním a vstupní branou, taky však nádvoří ( kašna na něm nese letopočet 1693 ), ale od 17. století sloužil areál už jen jako sídlo správy panství a byty úředníků. Po dalším požáru v roce 1794 šlechta už žádný zájem o opravu neprojevila, třetí patro dala zbořit a zbytek provizorně zastřešit. Z hradního paláce se tak zachovalo jen západní, renesanční křídlo. Zámecké torzo se pronajímalo na byty a skladiště. V roce 1922 naštěstí zámek získalo město a nechalo bývalý palác upravit podle projektu arch. Karla Hilberta na muzeum. To je v prvním patře dodnes, ve třech prostorných sálech. Objekty se pořád postupně upravují a v paláci je expozice Muzea Vysočiny, které je pro vás otevřeno přes celou sezónu. Nalézá se v něm hlavně zajímavá expozice starých řemesel a historických hodin s více než 140 kousky. Ve dvou ze síní, Pirknštejnské a Hradecké jsou trámové stropy, v Kunštátské se zachovala křížová klenba, v arkýři dokonce ceněná hvězdicová, hřebínková, takže si je můžete prohlédnout i tak.

Polenské kostely

Město si dodnes udrželo starobylý charakter a množství památkových staveb. Většina domů ale během požáru v 19. století ztratila původní renesanční a barokní fasády. Jižně od hradu najdete špitální kostel sv. Kateřiny, založený v 80. letech 14. století, s erbem zkřížených ostrví na svorníku presbytáře, který je žebrově zaklenutý a trojboce uzavřený na zdi za hlavním oltářem. Při opravách kostela byly v lodi a na stěnách nalezeny cenné fragmenty nástěnných maleb ze života Kristova, sv. Kateřiny a pašijového cyklu z počátku 15. století. I triumfální oblouk je ozdoben figurální malbou. Gotická kaple sv. Anny se špitálem na Sezimově náměstí byla pseudogoticky přestavěná. Na místě děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie býval kdysi na nejvyšším místě náměstí taky gotický kostel. V době vrcholného baroka roku 1700 zde ale stavitel D. d´Angelli ( nebo D. Martinelli ) vybudoval monumentální trojlodní baziliku s tribunami nad bočními loděmi a lodí hlavní, kterou nechal zaklenout valenou klenbou s lunetami. Empory tu zase mají klenby křížové a hřebínkové. Exteriér se vám bude sice zdát jednoduchý, dokud však nevejdete do bohatě štukově vyzdobeného interiéru od G. A. Corbelliniho. Stěny pod kruchtou zdobí fresky s biblickými scénami. Hranolová věž s ochozem a bání nad západním průčelím tvoří typickou dominantu města. Na Barborském předměstí stojí barokní a hřbitovní kostel sv. Barbory, který vyrostl severně od města na půdorysu řeckého kříže. Nástropní fresky s ikonografií vytvořil A. Ceregetti, oltářní obraz pochází od I. Raaba a oltář vyřezal Brokofův žák V. Morávek, autor sousoší Nejsv. Trojice a kašny na Husově náměstí.

Historické památky na náměstích

Na Husově náměstí si můžete prohlédnout významný dům U Rytířů, postavený Viktorinem z Kunštátu ( proto někdy Kunštátský ). Má řadu renesančních prvků, zachovalé klenby a figurální domovní znamení. I sousední domy čp. 47 a 48 mají renesanční původ a v prvním z nich mezi roky 1840-42 žila Božena Němcová-účastnila se vlasteneckého kroužku kupce A. Pittnera a má zde pamětní desku. Klenbu průjezdu druhého domu podpírají kamenné sloupy s hlavicemi a patkami z konce 16. století, které jsou typické pro „románskou“ renesanci. Další domy jsou většinou barokní, třeba budova děkanství v č. 14 z roku 1713. V domě č. 28 byla od roku 1814 lékárna U Černého orla, která je dosud vybavena původním zařízením a proto je součástí městského muzea, stejně jako objekt Staré školy v Poděbradově ulici, stavba z 15. století. Tam se dnes nachází v patře unikátní expozice s třídami, kabinety a bytem učitele s černou kuchyní, což si můžete v sezóně dobře prohlédnout. Na Sezimově náměstí vás kromě předešlých staveb upoutá raně barokní štít Husovy knihovny. Částečně se taky dochovaly městské hradby, hlavně však na náměstí stále stojí Horní a Dolní brána ze začátku 15. století. Měšťanský pivovar byl postaven v roce 1865 a dvacet let později se pod ním postavily prostorné sklepy, dodnes se zachoval původní charakter budov. Panský pivovar je zase barokní stavba z 18. století. Původně secesní objekt Městské lázně-elektrárna pochází z roku 1912 a byl nedávno zrekonstruován.

Židovské ghetto  

V Polné leží jedno z největších a nejlépe zachovalých ghett u nás. Leží jihovýchodně od Husova náměstí u historického jádra. První zprávy o židovských obyvatelích pocházejí z roku 1415, kdy tu vedlo mnoho obchoduích cest. Původně mělo 16, později až 32 patrových domů, rabínský dům a lázně. Roku 1682 si velká židovská komunita postavila synagogu, dnešní Regionální židovské muzeum. To je zaměřené hlavně na historii místních Židů do konce 19. století a případ slavné „hilsneriády“. V roce 1899 totiž byla v lese zavražděna Anežka Hrůzová a z „rituálního zabití“ se obvinil Žid Leopold Hilsner, což do království přineslo vlnu antisemitismu. Zmanipulovaný případ se vyřešil i díky aktivitě T. G. Masaryka, který tu pobýval. Židovský hřbitov ze 17. až 19. století leží 1,5 kilometru severně od města, na protějším svahu nad potokem, kde stávalo staré ghetto.

Cesta krajem

Na cestě z Polné do Brtnice, nebo naopak se můžete zastavit v několika obcích. Třeba Zhoř je zajímavá tím, že se tu v roce 1400 vyrobil historický zvon, který dosud svolává věřící k bohoslužbám. Poblíž obce severovýchodním směrem je malé sportovní letiště, které můžete využít. Ve Vysokých Studnicích stojí kostel Nejsvětější Trojice, původně postavený jako protestantská modlitebna, pak byl přesvěcen na katolický. Z jeho věže je za dobrého počasí rozhled až na vrch Křemešník a do Havlíčkovy Borové, kde jsou taky kostely Nejsvětější Trojice, můžete se klidně domluvit na půjčení klíčů. V Lukách nad Jihlavou poblíž železnice a kousek od dálnice pro sebe najdete koupaliště a v zimě i lyžařský vlek. Místní zámek a kapli Panny Marie Pomocnice obklopuje anglický park z roku 1734. V jeho areálu jsou unikátní staré hospodářské budovy, hlavně sýpka. V okolí obce se můžete projít kolem masívu Bílé skály v údolí Příseckého potoka a Hostinek s biokoridorem. V Kamenici u Jihlavy má historickou hodnotu románský kostel sv. Jakuba, cenná zůstává i renesanční tvrz. Obec je bohatá na zajímavé osobnosti. Renesanční lékař Jakub z Kamenice provedl první tajnou pitvu člověka, s obcí jsou spojení i hudební skladatel František Vincenc Kramář a přírodovědec Jan Kolda.