Moravský kras
Rozsáhlý jeskynní systém, vyhloubený podzemními toky, krápníková výzdoba od podlahy po strop, obrovské dómy a katedrály, šepot padajících kapek, přelévajících se po skalních stěnách a vytvářejících stalagmity, stalaktity a stalagnáty neobyčejné velikosti a bizardních tvarů, netopýří křídla, zahalující tělíčka, visící na vršcích majestátných portálů. Moravský kras. Zní to téměř tajemně, obzvlášť představíme-li si badatele, kteří se do úzkých šachet a plazivek spouštějí jen s baterkou na čele. Někteří zde našli smrt, jiní se triumfálně vrátili s cennými objevy. Pojďme se vydat po jejich stopách a navštivme monstrózní jeskyně “ samozřejmě po chodníčku se zábradlím.
Moravský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí už v roce 1956. O jeho zpřístupnění veřejnosti se nejvíce zasloužil profesor Karel Absolon, který v letech 1909 až 1933 propojil Punkevní jeskyni s propastí Macocha tak, že ji dnes návštěvníci mohou projít kolem dokola “ vstup i východ se nachází v Pustém žlebu nedaleko od sebe. Právě Punkevní jeskyně je nejnavštěvovanější atrakcí Moravského krasu, ročně sem přijede na 200 000 turistů. Můžeme se k ní dostat dvěma směry. Pokud jedeme z Brna, pak nejspíš zaparkujeme na parkovišti u horního okraje propasti Macocha a dolů se svezeme lanovkou, příp. využijeme turisticky značenou trasu, vedoucí kolem Dolního můstku. Odsud je stejně jako z Horního můstku u horní stanice lanovky krásný výhled na dno Macochy – propasti, která ve světě nemá obdoby. Její hloubka dosahuje téměř 139 m k hladině jezírka a museli bychom se ponořit dalších padesát, abychom se dostali na dno. Na jejím vrchu se nachází turistické centrum; pokud vás cokoli zajímá, můžete se zeptat v informačním středisku, jestli vám vyhládlo, využijte některé z místních občerstvení. Chceme-li si užít nádherný výhled do propasti, nabízí se přelézt zábradlí a vydat se úzkou stezkou na jeden z krajních kamenů. Přitom bychom ale měli dávat velký pozor, kromě ne mála sebevražd bylo zaznamenáno i několik nedobrovolných pádů na dno. Mimochodem název propasti si vypůjčila tzv. Malá Macocha nedaleko od Adamova. Název jí možná seděl v dobách, kdy se zde těžila ruda, dnes je závrt zasypaný a jeho hloubka dosahuje necelých 9 m.
Vyjedeme-li z Blanska do Skalního mlýna a odsud se vydáme dál vláčkem nebo pěšky, ocitneme se u Punkevní jeskyně z druhé strany. Skalní mlýn se nachází východně od Blanska a je výchozím bodem pro turistiku v regionu. V turistickém centru dostaneme lístky na vláček i lanovku; zakoupíme turistické známky, mapy a brožurky; za rohem se nasytíme v příjemné restauraci; příp. plánujeme-li delší výlet, můžeme si naplánovat ubytování v hotelu. Právě tady se stýkají dva hluboké krasové kaňony: Pustý žleb, jímž zčásti protéká řeka Punkva, a Suchý žleb, v jehož skále se otevírá portál Kateřinské jeskyně. Ta prý dostala jméno podle dívky, která se tu zatoulala za deště a už se zaživa nedostala ven. Odbočíme-li po cestě ze Skalního mlýna doprava po turistické značce, bude nám to ke vstupu trvat asi deset minut. Kateřinská jeskyně vyniká mohutnými prostorami a krasovou výzdobou, z níž nejzajímavější je tzv. Bambusový lesík. Shluk vysokých hůlkových stalagmitů stojí za to vidět a nafotit. Kousek odsud je Králova jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Škoda, že se nedostaneme dovnitř. Stejně tak Korálový závrt můžeme obdivovat jen svrchu a představu nádhery krápníkové výzdoby musíme přenechat naší fantazii.
Pokud odbočku ke Kateřinské jeskyni projdeme bez povšimnutí, míříme Pustým žlebem přímo k Punkevní jeskyni. Jedeme-li vláčkem, patrně přehlédneme několik zajímavostí, které vroubí cestu. Zvídavější se tu mohou na chvíli zastavit a pročíst informační tabule. Na první ceduli se píše o řece Punkvě, nejvýznamnějším toku oblasti; pokračujeme kolem Štajgrovy díry, Malého výtoku a Malého propadání. Propadání a vývěry jsou pro celou oblast typické (nejznámější Hostěnické a Rudické propadání, obé teď máme trochu z ruky). Právě podzemní toky modelují zdejší podzemní systém. Nejrozsáhlejším je jak v Moravském krasu, tak i v celé České republice Amatérská jeskyně. Ta propojuje Pustý žleb se Sloupem, kde se do země propadá Sloupský potok, a Holštejnem, blízko něhož mizí Bílá voda v ponoru Nová Rasovna nedaleko Staré Rasovny, místa někdejšího propadání. Jeskynní systém je nazván na počest amatérských objevitelů M. Šlechty a M. Zahradníčka, kteří zde roku 1970 tragicky zahynuli.
Ocitáme se u Punkevní jeskyně, jejíž prohlídková trasa, dlouhá asi 1200 m nadchne každého návštěvníka. Atmosféru Předního dómu, v němž se příležitostně konají koncerty komorní hudby, dokresluje umělé jezírko z Absolonových dob. Je vidět, že profesor skutečně jeskyně objevoval pro lidi. Dále pokračujeme chodbami přes Zadní dóm až na dno Macochy, z něhož se nám naskytne nádherný výhled na zelené skály, tu a tam porostlé odolnými keři. Jen co nahoru zamáváme kamarádům na Dolním můstku, už je čas nasedat na lodičky. Na těch proplujeme tzv. Macošskými vodními dómy zpět do Pustého žlebu. Pokud jsme ještě neviděli propast Macochu svrchu, spěchejme na lanovku. Preferujeme-li procházku lesem, pak se připravme na poměrně náročný výstup. Odměnou nám bude možnost zastávky u průchozí jeskyně, zvané Čertova branka. Po čertech se tady jmenuje kde co, ze silnice, protínající Suchý žleb, můžeme vidět zbytky Čertova mostu. Na Blanensku se potom zastavme u Čertova hrádku, zříceniny nedaleko Olomučan.
V cestě severní částí Moravského krasu pokračujeme do Ostrova u Macochy. Na Ostrovském propadání toho, pravda, moc vidět není, jděme tedy dál k jeskyni Balcarce. Svojí bohatou krápníkovou výzdobou patří k nejkrásnějším podzemním prostorám v oblasti. Těžko říct, zda si toto místo zvolili pralidi jako svůj domov kvůli barevným stalagmitům a stalaktitům. Každopádně zde žili, což dokazují četné nálezy z mladšího paleolitu. Od vstupního portálu je krásný výhled na větrný mlýn v Ostrově u Macochy, který je bohužel veřejnosti nepřístupný, leda bychom se optali na zvláštní prohlídku v sousedství. Za expozicí ve větrných mlýnech se raději vydejme do Rudic asi 8 km jižně odsud nebo východně za hranice Moravského krasu do Ruprechtova. Kamenné větrné mlýny, zvané větřáky, jsou pro okolí typické, z těch nepřístupných jmenujme ještě Petrovice a Kořenec na Boskovicku.
Jdeme-li na jednodenní výlet, je načase se vrátit. Cestou zpět se můžeme zastavit ve Vilémovicích, malé obci asi 2 km jižně od Ostrova po turistické trase. Po domluvě je zde možnost prohlédnout si amatérské Speleomuzeum. Nadšení dobrovolných badatelů, kteří zkoumají zdejší nesmírně zajímavou podzemní oblast, zahalenou tajemstvím, je neuvěřitelné. Stejně tak neuvěřitelné je, jak zajímavou expozici dokázali vytvořit takřka bez prostředků a financí. Asi 4 km severozápadně odsud se nachází Blansek, zřícenina hradu ze 13. století.
Chceme-li podniknout delší výlet, pak toho máme ještě mnoho před sebou. Ať už se na sever od Ostrova vydáme autem po silnici nebo pěšky po značené turistické trase, nebude to trvat dlouho a dostaneme se do Holštejna, obce, jíž dominuje stejnojmenná zřícenina. Po cestě mineme Císařskou vodní jeskyni a jeskyně Michálka a Piková dáma, z nichž ani jedna není přístupná veřejnosti. Na východ od Holštejna je již zmiňovaný Sloup, proslulý nedalekými Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Rozsáhlý systém podzemních chodeb a mohutných dómů je rozdělen na dvě části do dvou pater. Areál je skutečně veliký, můžeme si tedy vybrat z kratšího a delšího okruhu. Pokud se rozhodneme vidět vše, tedy i nedalekou archeologicky významnou lokalitu jeskyni Kůlna, rezervujme si na prohlídku až dvě hodiny a počítejme s tím, že v podzemních chodbách ujdeme víc než 1,5 km.
Kam dál? Moravský kras je sice nevelký, ale nabízí nekonečně možností. Nejatraktivnější turistickou část, tedy sever, máme za sebou. Teď se vydáme směrem na jih až do Brna, přičemž první zastávkou bude město Adamov, které sice spadá pod Blanensko, ale je výchozím bodem pro krásnou procházku střední částí Moravského krasu. Křtinské údolí, jež drží v náručí stejnojmenný potok, se vine od Adamova až po Křtiny a kříží ho turisticky značená stezka. Milovníky přírody nejvíc uchvátí Býčí skála, v jejíchž malebných lesích nalezneme stejnojmennou jeskyni a jeskyni Kostelík. Úbočí skal lemuje Josefovské údolí s vývěrem Jedovnického potoka. Tato oblast je podzemním systémem propojena s dalekými Rudicemi, kde se voda noří do hloubky v Rudickém propadání. Jeskyně Jáchymka se zařezává do protějšího kopce. Pokračujeme-li dál údolím a zahneme-li z turistické značky doprava, dostaneme se k dalším jeskyním, bohužel nepřístupným veřejnosti. Naproti jeskyni Jestřábce stojí památník partyzánů, kousek odsud jsou jeskyně Vokounka, Drátenická a Mariánská, ještě za první republiky otevřená veřejnosti. Nejzajímavější je asi jeskyně Výpustek, do které se bohužel také nedostaneme. Prostory musí být skutečně zajímavé “ plánoval se tu muniční sklad, za druhé světové války zde sídlila německá výrobna leteckých motorů a až do roku 2001 tady bylo přísně tajné armádní velitelské stanoviště. V jeskynním komplexu, dlouhém asi 170 m, jsou ložnice, jednací místnosti, zařízení na čištění vzduchu a technika na výrobu elektřiny.
Pokud patříte mezi dobrodruhy, kteří neradi pustí korunu, zato milují procházky i delší pěší túry, pak si zamilujete jižní část Moravského krasu. Vydejme se ze severního okraje Brna, přesněji městské části Líšeň, po turistické značce až k jeskyni Pekárna. Ta se proslavila nálezy z pravěku, především rytinami magdalénienského umělce v koňském žebru. Jeskyni tvoří jediná dlouhá chodba, jež je téměř až do konce osvětlena slunečním světlem. Máme-li s sebou baterku, můžeme začít s prozkoumáváním okolí. A až nás to unaví, nabízí se připravit si něco dobrého na ohništi, které tu funguje snad odjakživa. Těžko říct, zda jde o oficiální výjimku z přísného zákazu rozdělávat ve zdejších lesích oheň, nebo spíš tradici, za léta budovanou sty skupin studentů a žáků, kteří sem koncem roku přijíždějí na exkurze. Nejen jim slouží informační tabule. V Údolí Říčky kousek na jih od Ochozu u Brna se nachází další zajímavé jeskyně: udělejme si výlet k Netopýrce, Švédově stolu a Ochozské jeskyni.
CHKO Moravský kras jsme projeli křížem krážem a nyní se můžeme právem považovat za znalce oblasti. Zajímavé turistické cíle ale najdeme i za hranicemi chráněného území. Západně od Moravského krasu navštívíme regiony Blanensko a Boskovicko. Východ projedeme z jihu na sever zajímavými obcemi, přičemž pomyslnou hranici navštíveného území vytvoří oblast Vyškovska a Vojenský výcvikový prostor Dědice, veřejnosti přístupný na vlastní nebezpečí.
Pouť začneme v místě, kde jsme skončili s poznáváním chráněné krajinné oblasti, tedy v Ochozu u Brna. Odsud pokračujeme na sever po turistické značce do Křtin, v nichž stojí za vidění významné poutní místo kostel Jména Panny Marie a zámek, do nějž se bohužel nedostaneme. Křtiny leží podobně jako Jedovnice, další cíl naší cesty, na hranici chráněné oblasti. V Jedovnicích se za parného léta vykoupeme v rybníku Olšovci, příp. si tu můžeme zasurfovat nebo zarybařit. V zimě se ohřejeme při prohlídce místního klasicistního kostela sv. Petra a Pavla. Vydáme-li se na východ, dostaneme se do obce Senetářov, kde stojí za vidění Muzeum perleťářství. Výlet zakončíme v Lipovci na vynikajícím obědě v místním hostinci. Nejlépe vytráví při krátké procházce městečkem, při níž naší pozornosti jistě neunikne kostel Narození Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého.
