Milevsko a okolí

Nejbližší okolí Milevska bylo osídleno již ve starší době kamenné. Mírně až středně zvlněná vrchovina se na západě a jihozápadě svažuje do kaňonovitého vltavského údolí. V půvabné venkovské krajině narazíme na drobné církevní památky i lidové stavby.[/]

Milevsko

První zmínka o Milevsku pochází již z konce 12. století. V té době byla zahájena stavba milevského kláštera premonstrátů, v jehož blízkosti vzápětí vznikla ves.[/]
Na Benešově náměstí můžeme obdivovat barokní starou radnici ze 17. století a novorenesanční novou radnici se sgrafity, postavenou v letech 1901-1902. Na náměstí stojí též městský pseudorománský kostel svatého Bartoloměje z roku 1866. V jižní části malého (Husova) náměstí stojí židovská synagoga, postavená na místě původní, starší stavby, v letech 1914-1919. Cenné je její průčelí s kubistickými prvky. Dnes je modlitebnou církve československé.[/]
V Milevsku se každoročně koná tradiční masopustní maškarní průvod, jehož tradice v dnešní podobě sahá do třetí čtvrtiny 19. století. Pořádání maškar bývalo pro účinkující zvláštním vyznamenáním a bylo vyhrazeno jen milevským občanům. O každém účastníku, který chtěl při maškarách účinkovat, hlasovalo maškarní komité, které se časem vytvořilo z místních občanů.[/]

Milevský klášter

Milevský klášter najdeme na severním okraji města. Je to památka, která by neměla ujít žádnému milovníkovi románské architektury. Patří k němu i další církevní stavby – klášterní kostel Navštívení Panny Marie a kostel sv. Jiljí.[/]
Klášterní trojlodní bazilika s úpravami ze 17. století dostala v 19. stol. dnešní novorománský vzhled. Tři křídla konventu obklopují spolu s bazilikou čtvercový rajský dvůr. Klášterní budovy byly zřejmě dokončeny v první čtvrtině 13. století, jejich románské jádro je zachováno dodnes. K rohu kostela přiléhá „opatská kaple“ z druhé poloviny 13. století.[/]
Od roku 2004, kdy byla provedena elektroinstalace, začal archeologický průzkum baziliky. Během výzkumu byl objeven ojedinělý soubor ranně gotických dlaždic s různými motivy. Tak například vyobrazení slona, či velblouda, snad nejstarší v českém prostředí. Druhý významný objev spočívá v odhalení základu starší sakrální stavby pod samotnou bazilikou.[/]
U hřbitova se tyčí kostel sv. Jiljí. Z původního románského kostela se dodnes zachovala mohutná zvonice a severní stěna se schodištěm v síle zdiva. Kostel byl ve 14. století goticky přestavěn. Sakristie a kněžiště má unikátní žebrovou klenbu (tzv. milevského typu). Na klenbě jsou malby ze 16. století.[/]
V objektu kláštera můžeme navštívit i oblastní Milevské muzeum.[/]
V městském parku Bažantnice, který se rozkládá v těsném sousedství Milevského kláštera, je dobré navštívit přírodní galerii žulových výtvorů vytvořených v 90. letech dvacátého století řadou významných českých i zahraničních umělců při několika ročnících žulového sympózia.[/]
Asi kilometr od kláštera leží židovský hřbitov, založený počátkem 18. století. Pohřbívat se zde přestalo v období německé okupace ve 40. letech 20. století. Na hřbitově najdeme symbolický náhrobek se jmény židovských obětí nacismu.[/]

Bernartice

První zmínky o vsi jsou z konce 13. století – tehdy zde sídlil Bernard z Bernartic. Koncem 19. století a v první polovině století dvacátého se v Bernarticích rozvinul špičkářský průmysl. Vyráběly se tu špičky k dýmkám, cigaretám a doutníkům, později i hřebeny a rukojeti k holím a deštníkům.[/]
K nejvýznamnějším památkám obce patří původně románský kostel svatého Martina, na jehož základech byla vybudována ve druhé polovině 14. století nová gotická stavba. Později byl barokně přestavěn. Barokní fara na náměstí je bývalá jezuitská rezidence, před ní stojí kamenný sloup se sochou sv. Josefa. Kamenná kašna byla na náměstí přenesena z nedalekého hradu Dobronic v roce 1776. Kaple sv. Floriána před radnicí se sochou světce je z první poloviny 18. století.[/]

Jižně od Bernartic, u Borovan, najdeme poutní barokní kapli sv. Rozálii z konce 17. století. Vystavěli ji jezuité z nedalekých Bernartic po moru roku 1682 a v roce 1719 byla ještě rozšířena. V letech 1771-1772 zde bylo pohřbeno na 700 obětí morové epidemie. Vodě, která vytéká ze skalní dutiny pod kaplí, jsou připisovány léčivé účinky. Přestože leží blízko Borovan, „Rozárku“ považují za svoji hlavně obyvatelé Bernartic.[/]

Sepekov

Zdejší tvrz Skalice stávala zřejmě nad dnešním rybníkem Chobotem. Vystavěli ji Vítkovci. Nejvýznamnější církevní a architektonickou památkou obce je barokní poutní kostel Panny Marie z let 1730 – 1733. Byl postaven podle projektu Tomáše Haffeneckera.[/]
Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. V kostele je hodnotné barokní zařízení, na hlavním oltáři je umístěn pozdně gotický deskový obraz Sepekovské Panny Marie. Kostel je obklopen ambity s kaplemi v rozích z konce osmnáctého století. Sochařská výzdoba pochází z okruhu I. F. Platzera z období kolem roku 1770.[/]

Kovářov

Asi deset kilometrů severozápadně od Milevska navštívíme obec Kovářov a v ní kostel Všech svatých. Gotický chrám je zmíněn jako farní kostel již v roce 1220. Jednolodní stavba s presbytářem a širokým gotickým portálem na jižní straně lodi získala věž v roce 1712. Interiér kostela je převážně novogotický. Kostel tvoří neodmyslitelnou součást zdejší návsi, v jejíž těsné blízkosti jej najdeme.