Mezi královskými městy Kutnou Horou a Čáslaví.
Vydáme-li se z Kutné Hory JV směrem k Čáslavi, budeme projíždět obcí Církvice. Necelý 1 km je vzdálena i obec Jakub, kde je románský kostel sv. Jakuba z roku 1165. Románský kostel vysvětil známý pražský biskup Jindřich Zdík. Jedná se o tribunový kostel s figurálnimi reliéfy. Od roku 1873 probíhají na kostele jednotlivé úpravy. Kostel je světově známou románskou památkou. A tak není divu, že se můžeme na prohlídce kostela potkat třeba s návštěvníky z Francie. Když se vrátíme zpět do Církvic na hlavní silnici po 1 km, dojedeme na Lochy, kde bylo kdysi snad předrománské sídlo. Dnes je zde kostel sv. Bonifáce pocházející z 13. století. Kdysi byla k vidění pod kostelem i jeskyně. Během adventu se zde koná každoročně koncert v podáni smíšeného pěveckého sboru CANTICA. Vedle Lochů sídlí rozsáhlé zahradnictví p. Starkla, kam můžou zamířit milovníci květin či okrasných dřevin. Od zahradnictví pokračujeme rovně do Čáslavi – královského města, které založil Přemysl Otakar II. Město však obepíná zbytek hradební zdi spolu s Hrádkem, který pochází z 10. století. Hrádek je běžně v 10. století spojován s rodem Slavníkovců a v 11. století se stává sídlem Přemyslovců. Královské město Čáslav vzniklo v I. pol. 13. století při hlavní zemské obchodní stezce – tzv. Haberské. Ve 13. století byla rovněž zahájena i stavba gotického kostela sv. Petra a Pavla, jehož jádro tvoří původní kostel románský sv. Michala. Právě v kostele sv. Petra a Pavla se odehrál v roce 1421 známý Čáslavský sněm. Jádro města tvoří pravidelné čtvercové náměstí, kde můžeme spatřit sochu Jana Žižky z Trocnova. Památka na husitského vojevůdce je i v samotné radnici v Žižkově síni, kde je vystavena část Žižkovy lebky. Na druhém konci náměstí můžeme vyjít na Otakarovou baštu, ze které se nám naskytne pohled na historické jádro města z ptačí perspektivy. Otakarova bašta, jak název napovídá, byla postavena na počest zakladatele města Přemysla Otakara II, ale až v počátku 14. století a ve století následujícím byla upravena. Budeme-li sledovat městské opevnění směrem k Podměstskému rybníku, nemineme evangelický kostel, postavený v letech 1864–69. Původně v těchto místech stál minoritský klášter, který za husitských válek zanikl. Čáslav se může pyšnit vůbec prvním muzeem na venkově, které bylo založeno podle britského vzoru v roce 1864 Vlastivědným spolkem – Včelou Čáslavskou. Samotná budova – novoklasicistní s kupolí – pochází z roku 1884. Poblíž muzea při hlavní silnici – Masarykově – se nachází bývalá synagoga postavena v maurském stylu koncem 19. století. Pokud budeme pokračovat při hlavní silnici tzv. Jeníkovskou ulicí, zanedlouho při levé straně uvidíme bývalá kasárna, kde se dnes nachází muzejní galerie spolu se základní lidovou školou.
