Dnes je 6.6. a svátek má Norbert
Pro každého, kdo má rád výlety přírodou bez davů lidí, je okolí tunelu Hřebeč rozhodně tou správnou volbou. Vydat se sem lze na pěší, běžecký nebo cyklistický výlet. V tomto tipu je propojeno několik bodů zájmu s klidnými lesními cestičkami bez výraznější náročnosti, i když ani zde nechybí stoupání, jedno i poměrně příkré, ale určitě zvládnutelné. Hřebečské důlní stezky si zamilujete.
Geologické okénko
Za zhlédnutí bezpochyby stojí měsíční krajina. Tuto přírodní scenerii vytvořily výsypky nezpracovaného lupku a hlušiny v okolí bývalých dolů, k dotvarování výrazně pomohla voda. Vytvořené stružky a hřbety jsou opravdu nevšední podívanou pro každého návštěvníka. Naučné tabule nás informují, že lupek je sedimentární hornina vzniklá usazením jílovce na dně prehistorického moře. Hlavní složkou lupku je nerost kaolinit.
Lupek se poplatně svému názvu snadno odděluje v pravidelných útvarech, které lze nazvat jednoduše jako lupeny a využití nachází zejména při keramické výrobě. Obří halda hlušiny, tedy nevyužitelného materiálu po hlubinné těžbě, právě díky povětrnostním podmínkám a vodě získala prapodivnou tvářnost připomínající povrch Měsíce. Odtud tedy i název, který už sám o sobě zní jako lákadlo pro každého, kdo rád objevuje zajímavosti v krajině, ať už té ryze přírodní anebo upravené lidskou rukou.
Halda hlušiny jako netradiční scenérie
My se vydáme nejprve právě k měsíční krajině. Auto lze nechat na okraji silnice před bránou do bývalých dolů, viz mapka s označením místa, kde lze auto zaparkovat. Odtud je to skutečně jen pár kroků k prvnímu cíli naší procházky, který je vzdálen asi 100 m. Po překonání tohoto krátkého úseku se nám otevře neskutečný výhled na měsíční krajinu, která má své kouzlo za každého počasí. V období, kdy není sníh, ale mrzne, dostává měsíční krajina speciální vzhled v kombinaci tmavé hlušiny v kontrastu s ojíněnými stříbřitými místy níže ve stínu. Nutné je dávat si pozor při vstupu na povrch hlušiny – ze zmrzlé haldy paprsky slunce udělají extrémně kluzkou hmotu. Je tedy vhodná vyšší míra opatrnosti při vstupu na ni.
Výletní úzkokolejka
Cestou tam i zpět zde potkáme informační tabuli se zmínkou o bývalém dolu Emil a také o konečné zastávce Mladějovské úzkorozchodné dráhy, jejíž rozchod je pouhých 600 mm. Tuto jedinečnou úzkokolejku lze navštívit zážitkovým způsobem, a to prostřednictvím některé z výletních jízd. Jízdy výletních vlaků vedených historickou parní lokomotivou se konají o vybraných sobotách od května do září. Přestože se původně jedná o průmyslovou dráhu, její trať návštěvníky proveze krásnou přírodou. Výchozím bodem výletních jízd může být Mladějov – úzkorozchodné nádraží.
Túra začíná – od vyhlídky k rozhledně
Ti z vás, kteří si chtějí užít klidný den bez davů lidí, nejspíše zážitkovou jízdu výletního vlaku oželí. Pokračujme tedy podle dnešního plánu. Autem se přemístíme do asi 4 km vzdáleného Koclířova, kde se lze při cestě podívat na Křížovou cestu u kostela Svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Primárně zde ale necháme auto a dál pokračujeme již pěšky po lesní cestě do kopce. Po necelém kilometru dorazíme k turistickému rozcestníku Nad Doly a odtud po červené turistické značce vedoucí souběžně s Hřebečskou důlní stezkou až k unikátní vyhlídce Nad doly.
Tato vyhlídka je zasazena velice citlivě do krajiny a vlastně je i relativně nenápadně schovaná, přesto nabízí úžasné pohledy do krajiny, pokud s námi spolupracuje počasí. Zajímavostí je, že na většinu vyhlídek stoupáme, ale k této sklesáme přes 100 schodů ocelovým schodištěm. Na plošině může být maximálně 8 lidí, ale obyčejně zde davy návštěvníků nestojí a výhled na Moravskou Třebovou si můžeme vychutnat v klidu a bez spěchu.
Od vyhlídky budeme pokračovat pohodovou cestou Hřebečské důlní stezky. Čekají nás asi 2,5 km lemované kulisami lesa k dalšímu bodu zájmu, kterým je rozhledna Strážný vrch. Nečekaně na nás mezi stromy vykoukne monstrózní stavba ve stylu těžní věže. Rozhledna byla postavená v roce 2010 jako součást Hřebečských důlních stezek a její nevšední vzhled zvyšuje atraktivitu tohoto místa. Celková výška rozhledny je kolem 17 m a na vyhlídkovou plošinu se dostaneme po zdolání 67 schodů. Je zde orientační mapa s body, které lze pozorovat – Boskovická brázda, Zábřežská vrchovina, Orlické hory (Suchý vrch, Buková hora). Za velmi dobré viditelnosti lze zahlédnout i Králický Sněžník nebo dokonce Praděd.
Zpět plni zážitků
Sběrači vrcholových bodů si po slezení z rozhledny mohou ještě po neznačené cestičce vyjít přímo na Strážný vrch, kde ale žádné výhledy nečekejme. Následně se opět vracíme na důlní stezku vedoucí po Via Czechia, ze které po 1,5 km odbočíme doleva po neznačené cestě a po 250 m se napojujeme zpět na červenou turistickou značku. Tímto neznačeným úsekem jsme zdolali nejprudší stoupání na celé trase. Po červené se pak vracíme k výchozímu místu.
Celá trasa měří asi 10 km s převýšením kolem 200 m. Pokud zvolíte cyklistický výlet, máte možnost trasu výrazněji prodloužit. Velkou výhodou je, že se nemusíme vázat na otevírací dobu žádného bodu a nepotkáme masy lidí. A navíc, pokud patříme mezi milovníky přírody, můžeme si vzít igelitku a cestou posbírat odpadky – tím přispějeme k rovnováze.
Zdroje: HDS Moravská Třebová; Mladějov
