Libeň, Kobylisy, Ládví

LIBEŇ
Osada se poprvé uvádí v roce 1363. Tehdy tu bylo rozšířené vinařství. Sídlila zde rodina Rotlevů. K roku 1437 se připomíná libeňská tvrz. Tvrz se přestavěla na modernější renesanční sídlo. Zámek postavila Eliška Hofmanová, uzavřel se zde libeňský mír mezi Rudolfem II. a Matyášem. V roce 1656 obdrželi libeňští Židé důležitá privilegia, která jim umožnila vytvořit ghetto. Velké množství Židů sem přišlo roku 1744, kdy byli nuceni opustit Prahu pro neloajální chování. Vytvořili tak většinu a čtvrť dostala jméno Judendorf. Židé si vystavěli synagogu na Palmovce. Vzniklo zde několik usedlostí jako Pekařka, Rokoska, Šilboch a Truhlářka. Vzniklo zde mnoho velkých továren jako Rustonka, První českomoravská strojírna a plynárna. Vzniklo i přístaviště, zřídily se dílny na opravu člunů Labsko-vltavské společnosti. V provozu je divadlo Na Palmovce. Libeňský zámek vyhořel v roce 1632, několikrát se přestavěl a v roce 1769 vtiskl dnešní fasádě rokokový vzhled J. J. Prachner. Využívali ho někteří panovníci jako Leopold II. nebo František I. Dnes slouží městské části ke společenským a kulturním účelům. Jednopatrové trakty stojí kolem obdélného nádvoří, v okolí se nachází park podle plánů F. Thomayera. Průčelí zvýrazňuje balkon, v ose umístěné hodiny a rokokové vázy po stranách. Nejvýznamnější je malířsky bohatě zdobený sál, o výzdobu kaple se postaral malíř Ignác Raab. V blízkosti zámku nás upoutá kostel sv. Vojtěcha z let 1904-05 a v sadu u zámku pomník primátora Jana Podlipného. V ulici Na hrázi č. 24 žil spisovatel Bohumil Hrabal, kterého dnes připomíná malba od Tatiany Svatošové na zdi při autobusovém nádraží. Libeňský most pochází z let 1924-28, dílo Františka Mencla, které Pavel Janák upravil kubisticky.
Pseudobarokní zámeček Vychovatelna stojí v Libni nad velmi frekventovanou křižovatkou. V objektu z let 1906-07 se usídlil Ústav pro mládež mravně zanedbanou, který se od roku 1883 nacházel v zámečku v Libni. Architekt Jan Kříženecký získal za projekt budovy prestižní ocenění na kongresu v Londýně. Svému účelu přestal objekt sloužit roku 1941 a od té doby patří nemocnici na Bulovce. V Evropě proslulé designérské studio Olgoj Chorchoj sídlí v bývalém ateliéru sochaře Jana Němečka, nacházejícím se ve funkcionalistické stavbě na Libeňském ostrově. Založil ho jeho syn s kolegou Michalem Froňkem. Okrouhlík leží v katastrálním území Libně na jihozápadním zalesněném svahu nad ulicí Na Okrouhlíku. Místo tvoří skalky ze železitých a jílovitých pískovců až slepenců z období křídy a lehké písčité půdy. Původně byla zdejší stráň bez porostu využívána jako pastvina. V padesátých letech došlo k zalesnění duby, čímž se narušilo charakteristické přírodní prostředí. Chráněné druhy rostlin a živočichů typických pro písčiny, které byly hlavním motivem ochrany, jsou na ústupu. Pro jejich obnovení by bylo nutné celoplošné vykácení porostu.
KOBYLISY
Na území Kobylis se nalezla hrazená osada z období mladšího eneolitu ( mezi roky 3 500 a 2 800 př. n. l. ) a stopami zemědělsky činných lidí. Dále i pohřebiště z mladšího eneolitu a stopy lidí z doby bronzové, zemědělsky činných. Odkrylo se i několik hrobů z doby stěhování národů. Vzhled Kobylis se vlivem rozrůstající zástavby začal měnit několik let po druhé světové válce. Od roku 1947 tu vyrůstaly typické dvouletkové domy, vyprojekované Václavem Jetelem a Jaroslavem Kinclem. Panelové sídliště na ploše 35 ha vyrostlo v letech 1968-75. Projekt komplexu domů vytvořili architekti V. Tuček, V. Hess a J. Krákora. Na zdejší Staré střelnici z roku 1890 byl 1. 6. 1942 popraven s dalšími vlastenci spisovatel Vladislav Vančura. Na památku jeho i dalších obětí nacismu vznikl Památník protifašistického odboje. Objekt Ústavu radiotechniky a elektroniky ČAV v Chaberské ulici pochází z počátku 60. let 20. století. Na Kobyliském náměstí, stanici metra Kobylisy stojí Salesiánské divadlo. Zde se odehrávají nejen dramatická představení, ale i náboženská setkání, kulturní festivaly. Pro děti zde existuje spousta uměleckých a tvořivých i sportovních kroužků a aktivit, taky jsou zde nízkoprahové zařízení pro mládež. Součástí dnešního objektu čp. 92 je bývalá viniční usedlost Stírka. Jedná se o původní středověký objekt, ze kterého se zachovalo roubené zdivo a věž. V 60. letech 17. století byl přestavěn do barokní podoby. Západně od Stírky stojí bývalá usedlost Rokoska čp. 93, jejíž součástí se ve druhé polovině 18. století stal půvabný rokokový zámeček, spravovaný od roku 1903 pražskou obcí. Původně se zde rozkládala vinice, kterou v polovině 18. století držel císařský rada Jan Ferdinand Raus z Rausenbachu. Hrabě Jan Filip Pachta z Rájova v areálu vybudoval cukrovar, ale ten musel roku 1861 ustoupit úpravám pozemku pro výstavbu nemocnice. Kromě zámečku se zachoval jen zděný altán. V barokní usedlosti Hercovka čp. 752/5 je pamětní deska spisovatele Stanislava Kostky Neumanna od Karla Lidického z roku 1975, protože autor v budově prožil poslední dva roky života. Hercovka své pojmenování získala podle Veroniky Herzogové, která ji na počátku 18. století vlastnila. Kousek odtud stojí v ulici Nad Rokoskou dům č. 31, na kterém pamětní deska připomíná literárního kritika a publicistu Bedřicha Václavka. Na počátku existence nemocničního areálu na Bulovce stál infekční pavilon od F. Velicha z roku 1910. Od začátku 20. let začaly kolem něj vyrůstat další objekty. Mezi nejhodnotnější stavby komplexu náleží radiorentgenologický pavilon od F. Nevoleho z roku 1927, o rok mladší tuberkulózní pavilon od K. Roštíka, dermatologický pavilon od archtekta J. Rosůlka a ortopedický pavilon.
LÁDVÍ
Vrch Ládví se vypíná severně od Kobylis do výšky 359 m. n. m. V současnosti je téměř celý zalesněný Ďáblickým hájem. Skalnatý výběžek na východní straně vrchu umožňuje daleký rozhled. Místu se říkalo „rozhledna“ a také název Ládví, původně Hledví, vzniklo se slova hleděti a věděti. Území obsahuje několik lomů, z nichž jeden je chráněn jako přírodní památka Ládví. Na rozloze 0,66 hektaru se tu představuje činnost příboje cenomansko-spodnoturonského moře ( zakulacené buližníkové balvany ). U jezírka se nacházejí poslední zbytky původních křídových sedimentů. Kromě drobných zkamenělých ulit plžů zde se zaznamenal výskyt ocasatých obojživelníků a běláskovitých motýlů. Na vrchu Ládví stojí historická vodárenská věž a ocelová montovaná věž sloužící pro telekomunikační účely. Kousek pod vrcholem se taky nachází poměrně vyhledávaná hvězdárna, která nabízí i zajímavý projekt pro širokou veřejnost, i děti. Jako vyvýšené stanoviště bylo toto místo obýváno již v mladší části středního paleolitu. Svědčí o tom archeologické nálezy kamenných nástrojů a zbytků ohnišť.
U mostu Barikádníků ( Trojského mostu ), vystavěného na místě dřevěného provizoria z roku 1903 během druhé poloviny 20. let podle projektu Františka Mencla, Josefa Chocholy a Václava Daška, stojí pomník Barikádníků od Josefa Malejovského z roku 1984. Připomíná statečnost některých obyvatel okolních čtvrtí při pražském povstání roku 1945, kdy ho hájili před nacisty. V ulici V Holešovičkách blízko mostu se nachází areál několika škol, postavený v 80. letech 20. století. Sídlí zde soukromé gymnázium B. Bolzana, část Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy včetně laboratoří s jaderným reaktorem, vývojovými dílnami a kancelářemi ve dvanáctipatrové budově a část fakulty fyzikálně inženýrské ČVUT. Místní název Pelc-Tyrolka pochází od stejnojmenné usedlosti.
Na křižovatce Zenklovy ulice s třídou V Holešovičkách došlo 27. května 1942 k atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Akce proběhla v 10 hodin 30 minut a provedli jí Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Když se blížilo auto s protektorem, dal Josef Valčík znamení dvěma kolegům. Gabčík se pokusil vystřelit ze samopalu, což se nepodařilo, Heydricha smrtelně zranil až granát, hozený Janem Kubišem. Protektor utrpěl zranění v bederní oblasti, byl převezen do nemocnice Bulovka, kde 4. června svým zraněním podlehl. Následovaly tvrdé represe po zradě obklíčení atentátníků v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.