Kutnohorsko

Kutnohorská krajina byla již od pradávna vyhledávanou oblastí zemědělců pro své příznivé klima a úrodnou půdu. Ve středověku přitahovala hlavně svým nerostným bohatstvím po objevení stříbra v Kutné Hoře a jejím okolí. Dnes sice již neuslyšíte v Kutné Hoře klepání hornických kladívek, ale zavzpomínat na slávu stříbrného města můžete. Nevíte jak? Tak přijeďte do Kutné Hory a sestupte do kutnohorského stříbrného dolu, kde se na okamžik s Vámi zastaví čas! Komu by snad nevyhovoval pohled do tajemných hlubin, může shlédnout kutnohorskou i čáslavskou krajinu z ptačí perspektivy z vrchu Vysoká. Z rozhledny se tak na pohled rozprostře krajina mírně kopcovitá jejíž hranice tvoří toky řek Labe, na JZ Sázavy a na sv. Doubravy. Samotným stříbrným městem Kutnou Horou protéká říčka Vrchlice, při jejímž toku vede překrásná přírodní stezka lemující stará důlní díla a bývalé hutě. Procházka podél říčky Vrchlice zavede i na místa protkaná husitskou historií – k troskám hradu Sion, kde pobýval poslední husitský vojevůdce Jan Roháč z Dubé.

I když se oblast Kutnohorska na první pohled zdá monotónní, lze v ní vyčlenit několik menších území, která se od sebe liší charakterem převládajících tvarů povrchu.

Východní část území vyplňuje Čáslavská kotlina, která se dále dělí na další dvě kotliny – níže položenou Žehušickou a více členitější Ronovskou. Celkově je Čáslavská kotlina bez lesního porostu, ale o to více se zde nachází architektonických skvostů . V královském městě Čáslavi se dochovaly původní kamenné hradby i s baštami. Dodnes jedna z bašt nese jméno zakladatele města – krále Přemysla Otakara II. (Otakarova bašta). Nedaleko města se nachází románský kostel sv. Jakuba a dobu uhlazeného klasicismu připomíná zámek Kačina. Na své si přijdou i milovníci fauny, kteří mohou v nedalekých Žehušicích shlédnout stádo bílých jelenů. Bílé jeleny lze spatřit i v blízkém romantickém zámku Žleby. Zámecká věž ve Žlebech poskytuje krásný výhled na Železné hory, kde si majestátně stojí zřícenina – Lichnice, kdysi královský hrad Karla IV. Pod Železnými horami si tiše bublá říčka Doubravka a mezi skálami vytváří malebné údolí jako stvořené pro milovníky pěší turistiky.

Na západě navazuje na Čáslavskou kotlinu Kutnohorská plošina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Její povrch pozvolná stoupá od severu k jihu do úpatí Kaňkovských vrchů. Na Kaňku až do roku 1991 probíhala těžba zinkových a olověných rud. Do těchto míst vede i hornická naučná stezka.

Kutnohorská plošina se dále dělí na Malešovskou pahorkatinu na severu a západě. Zde si znalec husitství přijde na své, pokud mu něco říká rok 1424 a bitva U Malešova. Nejenže může vyhledat Žižkovo bitevní pole u Malešova, ale v obci se nabízí k návštěvě i stará tvrz. Na jihozápadě kutnohorského regionu se rozprostírá oblast Posázaví, která nabízí řadu vyžití. Posázaví je tvořeno bohatým lesním porostem, kterým protéká řeka Sázava, každoročně vyhledávaná vodáky. Podél řeky Sázavy můžeme shlédnout řadu architektonických skvostů – např. sázavský klášter či kácovský zámek spolu s proslulým kácovským pivovarem. Ve východní a jižní části regionu se rozprostírá Golčojeníkovská pahorkatina, která tvoří hranici mezi Středočeským krajem a krajem Vysočinou.