Dnes je 4.6. a svátek má Dalibor
Nad dveřmi, při vstupu do kostela, stojí: „Léta páně 1754 dne 21. srpna rozveselil gsem se w těch wěcech, které gsou powěděny mně: do domu Páně pugdeme. Žalm 121“. Ojedinělý dřevěný kostelík ve Velkých Karlovicích byl založen v roce 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína.
Kostel nalezneme při silnici na Malé Karlovice, těsně před železničním přejezdem. Byl postaven vrchností a to se projevilo na jeho uspořádání. Římskokatolický kostel má půdorys kříže, stavba je sroubena ze dřeva, a proto byla ramena kříže zakončena diagonálně. Ve stavbě je 24 úhlů. Celá linie střech je vedena v jedné přímce. Nad středem kostela je barokní věžička se dvěma zvony. Stavěli jej karlovští tesaři pod vedením Jana Žáka z Hážovic. Na stavbu kostela nepoužili ani jeden hřebík. Když bylo třeba něco spojit či upevnit, použili dřevěné klínky.
Se stavbou kostela se pojí pověst, že vršky stromů ze kterých byl kostel původně postaven, použil jakýsi Drozd pro postavení stodoly a tak vzniklo rčení, že vrch kostela je na Drozdově stodole.
Původní oltář byl v roce 1894 nahrazen nynějším (jak asi vypadal starý barokní, je vidno na stěně vedle bočního oltáře svatého Jana Nepomuckého). Ve stropě si všimneme dvou malých otvorů, jimiž se v době, kdy už byla tma, spouštěly dráty se zavěšenými petrolejovými lampami, aby věřící viděli. Podlaha byla nejprve dřevěná (fošny), potom z velkých kamenů (břil), od roku 1948 nynější dlažba. V roce 1892 daroval židovský majitel skláren S.Reich do kostela tři skleněné lustry.
Kolem karlovického kostela se rozprostírá hřbitov. Mezi Karlovjany zde odpočívá i autor první tiskoviny o Velkých Karlovicích “ Karlovského zrcadélka “ Jan Kutzer. Najdeme zde i hrob spisovatele Petra Křenka, řezbářů Jana Petřeka a Josefa Klabana a folkloristů manželů Škarpichů či Slávka Dorňáka.
