Kostel ve Velkých Karlovicích
Nad dveřmi, při vstupu do kostela, stojí: „Léta páně 1754 dne 21. srpna rozveselil gsem se w těch wěcech, které gsou powěděny mně: do domu Páně pugdeme. Žalm 121“. Ojedinělý dřevěný kostelík ve Velkých Karlovicích byl založen v roce 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína.[/]
Kostel nalezneme při silnici na Malé Karlovice, těsně před železničním přejezdem. Byl postaven vrchností a to se projevilo na jeho uspořádání. Římskokatolický kostel má půdorys kříže, stavba je sroubena ze dřeva, a proto byla ramena kříže zakončena diagonálně. Ve stavbě je 24 úhlů. Celá linie střech je vedena v jedné přímce. Nad středem kostela je barokní věžička se dvěma zvony. Stavěli jej karlovští tesaři pod vedením Jana Žáka z Hážovic. Na stavbu kostela nepoužili ani jeden hřebík. Když bylo třeba něco spojit či upevnit, použili dřevěné klínky.[/]
Se stavbou kostela se pojí pověst, že vršky stromů ze kterých byl kostel původně postaven, použil jakýsi Drozd pro postavení stodoly a tak vzniklo rčení, že vrch kostela je na Drozdově stodole.
Původní oltář byl v roce 1894 nahrazen nynějším (jak asi vypadal starý barokní, je vidno na stěně vedle bočního oltáře svatého Jana Nepomuckého). Ve stropě si všimneme dvou malých otvorů, jimiž se v době, kdy už byla tma, spouštěly dráty se zavěšenými petrolejovými lampami, aby věřící viděli. Podlaha byla nejprve dřevěná (fošny), potom z velkých kamenů (břil), od roku 1948 nynější dlažba. V roce 1892 daroval židovský majitel skláren S.Reich do kostela tři skleněné lustry.[/]
Kolem karlovického kostela se rozprostírá hřbitov. Mezi Karlovjany zde odpočívá i autor první tiskoviny o Velkých Karlovicích “ Karlovského zrcadélka “ Jan Kutzer. Najdeme zde i hrob spisovatele Petra Křenka, řezbářů Jana Petřeka a Josefa Klabana a folkloristů manželů Škarpichů či Slávka Dorňáka.
