Klánovice, Klánovický les

KLÁNOVICE
Půvabné a módní letovisko leží v přímém sousedství Klánovického lesa. Patří k nejmladším obcím v Praze, teprve roku 1876 tu podnikatel Václav Klán začal stavěl domky pro letní byt a rybník. Výhodná poloha na trati a příjemné prostředí lákalo nadále. V roce 1911 se postavila kaplička Matky Boží, dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie u ulice Ke Znaku, obdélná stavba s malou půlkruhovou apsidou a zvonicí na střeše nad průčelím. V blízkosti je pomník padlým. V roku 1919 vznikl plán podle architekta Rudolfa Utěšila na rozsáhlou úpravu obce a vybudování areálu lázní Klánovice. Komplex byl ale zbořen. V době mobilizace bylo v Masarykově škole umístěno hlavní veltielství čs. branné moci i velitelství 1. armády v čele s generálem Ludvíkem Krejčím ( pamětní deska ). V centru se provozuje místní kulturní stánek Beseda ve Slavětínské ulici. Zahrnuje kinosál, divadelní, přednáškový a koncertní sál, přilehlý parčík slouží oddechu a zábavě v letních měsících, využívá se jako kavárna a pro koncerty. Zajímavou stavbou je domov mládeže z roku 1921 ve Smržovské ulici 77 v romanticko-historickém stylu s nárožní válcovou věží, připomínající zámeček. Perlou bývalo v dobách první republiky golfové hřiště, jedno z nejdokonalejších u nás, později rozorané. Provoz na šesti jamkách byl zahájen v roku 1938, další se začaly budovat po skončení 2. světové války. Golf klub Praha však roku 1950 zrušili. Dnes se rozvíjí a znovu rozšiřuje v Axmannově ulici na jihozápadním okraji Klánovic. K dispozici je driving range ( cvičná louka ) v délce 150 metrů, umožňující hru z deseti odpalovacích rohoží i travnatých odpališť, a putting pro trénink příhry do jamky, tzv. patování. U areálu stojí původní klubový dům z roku 1936 od architekta Victora Fürtha ve stylu britských klubů, vystavěný z hrázděného dřeva. Po citlivé rekonstrukci z roku 2008 si uchoval unikátní prvorepublikovou atmosféru, na vnitřní prostory navazují rozsáhlé letní terasy. V obci najdeme taky venkovní letní koupaliště s pětadvacetimetrovým bazénem, dětským bazénem a volejbalovým a fotbalovým hřištěm u kempu v severozáp. cípu Klánovic. V roku 2004 zahájila provoz moderní víceúčelová sportovní hala starosty Oldřicha Hanzala. Netradiční mateřská škola taky od arch. Milana Hroudy má netradiční kruhové základy. Slavětínskou ulici lemuje lipové stromořadí, zčásti nazvané Alej Hany Benešové. Malšovické ulici na zahradě domu čp. 218 roste památný dub letní, vysoký 24 m, s obvodem kmene 343 cm. Další památný dub je za zahradou domu čp. 296 ve Smiřické ulici, na výšku má 25 m a průměr kmene odpovídá 299 cm.
KLÁNOVICKÝ LES
V západní části chráněného území Klánovický les pramení Blatovský potok. Les je známý jako Vidrholec, houbařský ráj a největší pražský lesní komplex na ploše 256 hektarů. Drsnější větrné klima dalo vzniknout zvláštnímu druhu porostu, zejména březovým doubravám. Na sušších místech jsou bukové a borové lesy, v nichž hnízdí několik desítek druhů ptáků. Ze vzácnějších rostlin tu roste prha arnika, beskolec modrý a smilka tuhá. Cyrilov, přírodní památka se rozkládá mezi obcemi Klánovice, Jirny a Úvaly. Na podmáčených místech rezervace rostou bezkolencové a bikavové doubravy a na písčitých uloženinách svrchní křídy se vyskytují doubravy s břízami pýřitými. Lesní porost lokality tvoří především duby, borovice a smrky. Keře a byliny jsou zastoupeny bezem černým, bezkolencem modrým a kostřavou ovčí. Místo obývá vzácný kovařík, čolek, ještěrka, zmije a více druhů ptáků, např. puštík, strakapoud a žluna. Nejrozsáhlejší pražský přírodní park Klánovice-Čihadla byl vyhlášen v roku 1991 na ploše 22,23 km2. Rozkládá se od východního okraje Kyjí po východní část lesního komplexu Vidrholec. Převážnou část tvoří maloplošně chráněná zalesněná území, jedná se o Xaverovský les, Klánovický les-Cyrilov, přírodní rezervaci V pískovně, kde v údolí Rokytky je mokřadní květena, obojživelníci a vodní ptáci jako moudivláček lužní. Bikové a lipové doubravy doplňuje bříza pýřitá a vzácné rostliny jako prha arnika, smilka tuhá, na dubech ochmet evropský. Okolo jsou menší vřesoviště. Okolo Blatovského a Běchovického potoka jsou vyvěrající prameny, v jejichž okolí se nacházejí bezkolencové louky, kde roste kosatec sibiřský, vrba rozmarýnolistá a jarva žilnatá. Nejvyšší místo je Horka na ostrohu Čihadla, kde za 1. republiky bylo vojenské cvičiště a startovala odsud bezmotorová letadla. Máte zde panoramatický výhled na Kyjský rybník, Lehovec, Rajskou zahradu a Černý Most, i Hostavice a Dolní Počernice.