Kde sedával Neumann
Na skalkách dnes vítr poskakoval
po bělošedivých balvanech
jarního rusáka březen koval
na Šumbeře nebo na Hádech…
(Stanislav Kostka Neumann “ Kniha lesů, vod a strání)[/]
Vydáte-li se z Bílovic po červené na Těsnohlídkovo údolí a navážete-li na modrou, čeká vás poměrně prudký výstup k vyhlídce Šumbera. S menším vypětím sil se sem dostanete po žluté z líšeňského okraje Brna, přesněji od rozcestníku Velká Klajdovka. Každopádně se ocitnete nad vápencovým srázem “ na místě, kde v minulém století sedával Stanislav Kostka Neumann, aby obdivoval moravskou krajinu, jež ho inspirovala k napsání dnes známého a v povinné literatuře často se vyskytujícího díla Kniha lesů, vod a strání.[/]
Na Šumbeře stojí kamenný památník, vystavěný k poctě „velkému básníkovi pracujícího lidu“, na němž se na mramorové desce mimo dat jeho narození a smrti skví úryvek básně, opěvující místní krajinu. Kniha lesů, vod a strání je vitalistická sbírka přírodní lyriky, opěvující moravskou krajinu, smyslové požitky a radost ze života. Neumann měl za to, že lidé jsou tu od toho, aby svých „pár“ let prožili naplno a ve shodě s přírodou. Nutno dodat, že šel příkladem. Do lesa chodil často a rád psal byť jen o nejnepatrnějších darech přírody; třeba báseň Dedikace se věnuje jahodám ve slunném háji. A že si byl dobře vědom toho, že základem všeho je půda, vlast a země, složil k její poctě báseň Ke chvále země, a tam ji přirovnal ke krásné, smyslné ženě.[/]
Turistu, který se vydá na Šumberu, dnes okouzlí především výhled na malebné údolí Svitavy. Z výšky 435 metrů nad mořem se může kochat obrysy Chřibů a Bílých Karpat na obzoru, avšak to bude muset trochu poodstoupit, aby mu ve výhledu na východ nebránily stromy. Znalce fauny a flóry zaujme vzácná květena a hmyz. Do herbářů si tu sice biologové nic neutrhnou “ planina Hády, vyhlídka Šumbera i kopec Zadní Hády jsou přírodními rezervacemi “ už samotný pohled na rozvitý velkokvětý koniklec je ale zážitkem. Pokud budete mít štěstí, třeba vám na kalhoty skočí saranče modrokřídlá či vzácná kudlanka.
