Jizerské hory v okolí Liberce
Největší severočeské město nabízí mnoho možností k výletům do Jizerských hor. Ty svými strmými jihozápadními svahy sestupují až do libereckých městských čtvrtí. Z mnoha značených turistických cest do hor je nejpoužívanější „výstupová“ cesta přes horní Rudolfov, horskou obec s opuštěnými žulovými lomy, do Bedřichova, vyhlášeného střediska letní i zimní turistiky i sjezdového lyžování. Tady se každoročně pořádá nejznámější lyžařský dálkový běh Jizerská padesátka-memoriál expedice Peru. Nad obcí, která má s Libercem i Jabloncem nad Nisou dobré autobusové spojení, stojí na nejvyšším místě Maxovského hřbetu známá rozhledna Královka. Její dnešní podoba pochází z r. 1907. O tři desetiletí později k ní byla přistavěna i mohutná turistická chata. Cesta po hřebeni nás dovede do nedalekých Hrabětic, horské vsi založené začátkem 18. století.[/]
Od staré hasičské zbrojnice, známé dnes spíš pod jménem „kaplička“, je krásný výhled na daleké Krkonoše i na blízké okolí. Hrabětice jsou oblíbené zejména v zimě a to pro mnoho sjezdových tratí s vleky v okolí Severáku. Některé z nich jsou určeny pro děti. Nad obcí je i známá a nedávno renovovaná železná rozhledna Slovanka, zakoupená r.1887 na vídeňské výstavě.[/]
Půjdeme-li od „kapličky“ k severu, zavede nás cesta na mohutnou sypanou hráz nejmladší, ale také největší jizerskohorské přehrady na říčce Kamenici. Tato Kamenická čili Josefodolská přehrada byla dobudována r. 1982. Na jejím dně spočívají ruiny staré sklářské hutě, která zde stála v letech 1758-1774. Čtyřicetčtyři metry vysoká dvojitá hráz Kamenické přehrady zadrží 23 milionů krychlových metrů pitné vody. Voda je podzemním tunelem (kterým se tak dostane z povodí Severního moře do povodí moře Baltského) vedena do úpravny v Bedřichově a odtud znovu podzemím až do Liberce. V přehradě není proto možno se koupat ani provozovat vodní sporty. Okolí přehrady i hráz si ale oblíbili cyklisté. Cesta vedoucí vysoko nad levým přehradním břehem nás brzy zavede až do Kristiánova, bývalé sklářské samoty uprostřed Jizerských hor. Tehdejší majitel panství Kristián Clam-Gallas, po němž je samota pojmenována, povolil r. 1775 sklářovi Riedelovi postavit v lesích sklárnu, která zde vyráběla sklo až do r.1882. Opuštěná huť o pět let později shořela. Výstavný „panský dům“ zapálili při svém odchodu na podzim 1938 demobilizovaní čeští vojáci na protest proti tzv. Mnichovské smlouvě. Dojemný je starý sklářský hřbitov z r. 1780, kde odpočívají kristiánovští skláři a jejich rodiny. Jsou zde pohřbeni i majitelé sklářské hutě. Do dnešních dnů se dochovala stará sklářská hospoda, která původně stávala na Nové Louce. Dnes je v ní již několik desetiletí expozice sklářství – pobočka jabloneckého Muzea skla a bižuterie. Nejvíce lidí navštíví Kristiánov první zářijovou neděli. Tehdy se zde koná znovuobnovená tradiční mariánská pouť.[/]
Pro zpáteční cestu do Liberce zvolíme modře značenou turistickou cestu přes malebný Blatný rybník. Zadržené vody Blatného potoka zde v letech 1780-1870 poháněly panskou pilu, později i dynamo „elektrárny“, která zásobovala energií nedalekou Novou Louku, další bývalou sklářskou samotu uprostřed jizerskohorských lesů. V nich byla „nově“ vyklučena již r. 1630 a vytěžené dřevo použil Albrecht z Valdštejna na stavbu domů v Liberci. Roku 1756 zde byla vybudována sklářská huť, která byla stržena r. 1837 a zdejší hospoda byla odtud převezena na blízký Kristiánov. Opuštěný „panský dům“ majitele sklárny byl majitelem panství hrabětem Clam-Gallasem přestavěn na stylový lovecký zámeček. Od r. 1930 v něm sídlili lesníci a dnes je v něm oblíbená restaurace, která celoročně poskytuje občerstvení tisícům návštěvníků.[/]
Zeleně značená lesní cesta nás odtud brzy zavede na hráz Bedřichovské přehrady na Černé Nise. Za víc než sto roků, které uplynuly od jejího založení, splynuly vysoko položené přehradní vody natolik s okolními horami, že působí jako přírodní jezero. V přehradě je povoleno koupání.[/]
Přejdeme hráz na pravý břeh a modrá značka nás odtud spolehlivě dovede údolím Černé Nisy do Rudolfova. Odtud se dostaneme pohodlně městským či státním autobusem zpět do blízkého Liberce.
