Jesenicko
Začínáme v Jeseníku
Město Jeseník se stane naší první zastávkou. Rozhodně neprohloupíme, když navštívíme významnou stavební památku – vodní hrad. Jedná se o zcela ojedinělé, skvěle zachovalé dílo středověkého obranného systému.
V muzeu, které je umístěno v interiéru vodního hradu, si můžeme prohlédnout velmi dobrou expozici lázeňství i kamenictví, čarodějnickým procesům (které zde řádily v období 1622-1684) i frývaldovské stávce. Té je věnována celá Pamětní síň, připomínající události roku 1931.
Z města zvolna pokračujeme k Lázním Jeseník. Tyto lázně leží přibližně 2 km severozápadním směrem. V současné době drží lázně prim v oblasti speciální neurologie. Byly založeny zdejším rodákem Vincencem Priessnitzem. Areál určitě stojí za prohlídku, můžeme si vybrat jeden z lázeňských okruhů. Na každém z nich uvidíme řadu památných stromů, soch i pramenů.
Asi nejvýše položenou budovou je Priessnitzovo sanatorium. Jedná se o dílo L. Bauera z roku 1910. Lázeňskou kolonádu zdobí několik pomníků, soch a okrasné květeny. Pro hosty lázní jsou zde k dispozici mnohá kulturní zařízení – divadla, koncertní sál, kino, kavárny a mnohé další.
Pokračujeme dál a po zhruba čtyřech kilometrech se dostáváme do sedla Klen. Stoupáme do nadmořské výšky 675 m n. m., až staneme u zastávky Bílé kameny. Odtud jdeme ještě necelé 3 km na Špičák (482 m n. m.). Nyní stojíme na zalesněném kopci. Jedná se o mohutný skalní hřeben z krystalického vápence.
Jeskyně na Špičáku
Dle zdejšího vrchu získaly název turisticky oblíbené Jeskyně Na Špičáku. Tyto jeskyně jsou sice takřka bez krápníkové výzdoby, ale mohou se pyšnit zcela unikátními srdčitými a vejcovými profily svých chodeb. Právě za neobvyklost tvaru chodeb může pevninský ledovec, jehož tavné vody do této oblasti zasahovaly v době ledové.
Jeskyně Na Špičáku jsou zároveň i nejstarší doložené v Čechách. První písemná zmínka pochází z roku 1430. Stěny jeskynních chodeb jsou popsány různými vzkazy a letopočty (nejstarší z roku 1564), které svědčí o velmi intenzivním využívání jeskyní – zřejmě jako úkrytu.
Přes Čertovy Kameny na Zlatý Chlum
Po prohlídce jeskyní projdeme přes obec Písečná. Místo je známé především coby naleziště štěrkových písků. Ty zde uložil pevninský ledovec ve starších čtvrtohorách. Při těžbě se zde nalezla i řada pazourků, balvanů ze severské žuly, jantar a zkameněliny mořských živočichů.
Z Písečné pokračujeme dále přes Českou Ves až k Čertovým kamenům. Cesta nám plyne pozvolna jako řeka Bělá, podél níž jdeme. Pokud jsme vystoupali do výšky 693 m n. m., vidíme již zcela zřetelně Čertovy kameny. Jde o pegmatinové skály s granátem, v nichž si můžeme povšimnout skalních mís vzniklých erozí.
Jelikož se jedná o skalnatý kopec, výhledový vrchol je zajištěn řetězy. Z širého okolí nejlépe uvidíme vrchy Pekelník, Hřib, či Čertovy plotny.
Tento mohutný skalní masiv je využíván také horolezci jako cvičné skály. Jeho hlavní skála, dlouhá přes 100m, tvoří největší skalní hradbu v Jeseníkách.
Z Čertových kamenů stoupáme strmě vzhůru na Zlatý chlum (906 m n. m.). V tomto úseku naší cesty jsou také významné pozůstatky dolů na zlato. Těsně pod vrcholem nalezneme kamennou rozhlednu vysokou 26 m. Tu v roce 1899 postavil německý turistický spolek. Z rozhledny je úžasný výhled do kraje. Můžeme vidět Rychlebské hory, hřeben Hrubého Jeseníku, Kralický Sněžník, údolí Bělé i polské roviny až k městu Nysa.
Od rozhledny opět klesáme zhruba 250 m na Křížový vrch (671 m n. m.). V údolí pod tímto vrchem je zhruba šest minerálních pramenů, což také napomohlo vzniku místní kaple sv. Anny. O místním kopci a jeho pramenech totiž koleje řada „uzdravujících“ legend. Ve zdejší kapli se každý rok koná poutní mše svatá. Odtud už je to jen kousek zpět do Jeseníku.
Z Lipové k Jeskyním Na Pomezí
Východiskem se nám tentokrát stanou nedaleké lázně Lipová. Obec je známá svými lázněmi, jež zde založil rodák z nedaleké České Vsi – Johann Schrott v roce 1840. Léčba byla založena na redukční dietě ( J. Schrott vycházel z osobních zkušeností v tomto kraji). V 17. století obcí také citelně zamávaly čarodějnické procesy, které si tu vyžádaly devět obětí.
V lázních se léčí kožní onemocnění (ekzémy, plísně i lupenka). Nalezneme zde lázeňské budovy s lázeňským parkem a také řadu soch. Ta od J. Doležala připomíná Frývaldovskou stávku proletářského hnutí. Další významnou památkou města je dům čp. 36. Jeho štít se totiž může pyšnit kamenným znakem z roku 1696.
Z obce Lipová-lázně pokračujeme zhruba 2 km podél říčky Staříč až k restauraci na Bobrovníku. Toto místo nám nabízí báječný rozhled na Lipovou i Jeseník. Odtud stoupáme ještě cca. 2 km přes vrch Javořík až k rozcestníku Miroslav. Zde objevíme dálší nádherný kruhový rozhled na Jesenický kraj. Po zelené turistické značce pokračujeme směle dál. Po čtyřech kilometrech severním směrem se dostaneme k Jeskyním Na Pomezí.
Jeskyně na Pomezí
Rozsáhlý krasový labyrint byl objeven roku 1936 a zpřístupněn o 14 let později. Podzemní potůček zde vytvořil mnohá sintrová jezírka. Krápníkovou výzdobou zde vyniká především Klenotnice a Královský dóm. Zatím bylo zpřístupněno zhruba 500 m chodeb s velmi bohatou krápníkovou výzdobou. Sintr se v těchto jeskyních stále tvoří, proto je nutné dodržovat určitá omezení.
Od jeskyní se můžeme vydat nazpět po žluté turistické značce pod vrchy Smrčník (798 m n. m.) a Kopřivný (823 m n. m.) do Horní Lipové. Od chaty Smrčník můžeme také pokračovat ke dvěma lomům, kde probíhá těžba bílého mramoru. Od lomů se nám naskytne výhled až na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku s horami Praděd, Keprník i Šerák.
Naproti tomu u rozcestníku Pod Kopřivným máme po levé straně romantický pohled na železniční trať, která zde nabírá potřebnou výšku k zdolání Ramzovského sedla. Pro svou značnou podobnost s rakouskou tratí Semmering dostala přízvisko „Slezský Semmering“.
Z Horní Lipové poté po čtyřech kilometrech již pohodlně dojdeme k infocentru Lipová-lázně.
