Jed na hraboše znovu rozděluje odborníky i zemědělce
Používání rodenticidů Stutox II a Ratron GW se opět dostává do centra pozornosti. Český svaz ochránců přírody varuje, že tyto silné jedy mohou mít vážné dopady nejen na přemnožené hraboše, ale i na další živočichy v krajině. Podle odborníků navíc jejich efekt na snížení populace hlodavců bývá pouze krátkodobý.
Riziko pro chráněná zvířata i domácí mazlíčky
Velkým problémem je tzv. sekundární otrava. Otrávení hraboši se totiž stávají snadnou kořistí pro dravé ptáky, sovy nebo čápy, kteří následně hynou také. Z minulých let existují případy, kdy došlo k úhynu chráněných druhů i při aplikaci jedu přímo do nor.
Ohroženi ale nejsou jen volně žijící živočichové. V některých případech může dojít i k otravě domácích zvířat, která přijdou do kontaktu s granulemi nebo pozřou otrávenou kořist.
Nejasná pravidla a možné postihy
Podle ochránců přírody je současné povolení použití těchto přípravků nedostatečné. Upozorňují, že v praxi může být nutné získat speciální výjimku podle zákona o ochraně přírody, a to i mimo vymezené oblasti výskytu chráněných druhů.
Pokud by došlo k prokazatelnému úhynu chráněného živočicha v souvislosti s použitím jedu, mohou se zemědělci vystavit vysokým sankcím. Právě nejednoznačnost pravidel tak podle odborníků představuje pro praxi značné riziko.
Krátkodobé řešení, dlouhodobý problém
Zkušenosti z minulých let ukazují, že i když se podaří hraboše na konkrétním poli eliminovat, jejich návrat je otázkou několika měsíců. Okolní populace totiž rychle zaplní uvolněný prostor. Naproti tomu přirození predátoři se obnovují mnohem pomaleji a jejich úbytek může situaci do budoucna ještě zhoršit.
Přirozená rovnováha v krajině
Dlouhodobě udržitelným řešením je podle odborníků podpora přirozených nepřátel hrabošů, jako jsou dravci a sovy. Ti dokážou populaci regulovat průběžně a bez negativních dopadů na okolní ekosystém.
Proč se problém stále vrací
Podobná debata se vedla už před několika lety. Přesto se podle ochránců přírody v krajině zatím nepodařilo zavést zásadní změny, které by pomohly situaci řešit systémově. Místo toho se opakovaně sahá po chemických prostředcích.
Obecně se přitom v Evropě prosazuje trend omezování chemických zásahů v zemědělství a větší důraz na ekologické způsoby hospodaření. Patří mezi ně například rozmanitější krajina, remízky nebo instalace berliček pro dravce, které podporují přirozenou regulaci škůdců.
Na co si dát pozor v terénu
Veřejnost může na přítomnost jedů upozornit například výstražná cedule. Pokud lidé v krajině narazí na mrtvé dravce nebo jiné živočichy, doporučuje se nález zdokumentovat a nahlásit příslušným institucím.
Opatrnost je na místě zejména při pohybu se psy nebo dětmi v blízkosti zemědělských ploch, kde může být chemická ochrana aplikována.
Zdroj: Český svaz ochránců přírody, obecné poznatky o ochraně přírody a zemědělské praxi