Jaroměřice nad Rokytnou a okolí

Jaroměřice nad Rokytnou

Jaroměřice byly dle pověsti založeny roku 1131 na místě, kde byl skolen jelen, který se také dostal do městského znaku. Teprve až v sedmnáctém století byly Jaroměřice povýšeny na město. Jaroměřice se také staly posledním útočištěm světově proslulého symbolisty Otokara Březiny (1868-1929), který zde působil jako ředitel měšťanské školy. Proto se také ve městě nachází bývalý Březinův byt, ve kterém můžeme navštívit menší muzeum. Na místním hřbitově se nachází Březinův hrob s jedinečným náhrobkem, jehož autorem je slavný sochař a Březinův přítel František Bílek. Sousoší „Tvůrce a jeho sestra bolest“ pochází z r. 1932.
Kostel sv. Markéty se nachází v bezprostřední blízkosti zdejšího zámku a je také architektonicky se zámkem sladěn. Jedná se o centrální stavbu z první poloviny 18. století. Hlavní loď je zaklenuta mohutnou kopulí, vyzdobenou freskou od velkomeziříčského malíře K. F. Töppera.[/]
Muzeum Otokara Březiny, věnované velkému českému básníkovi je připomínkou období let 1901–1929, kdy Otokar Březina žil v Jaroměřicích a působil zde zároveň jako učitel. V muzeu jsou Březinovy soukromé pokoje, je zde zřízena knihovna, soustřeďující veškerá básníkova díla, a další březinovské materiály.[/]

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Dominantou města je však barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, který spolu s kostelem svaté Kateřiny a rozsáhlou zámeckou zahradou tvoří jeden z největších zámeckých komplexů v Evropě. Zámek patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v Evropě. Je postaven ve stejnojmeném městě a lemujího nádherné a veliké zahrady. Zámku předcházela středověká tvrz a po té zámek renesanční, který byl na počátku 18. století přestavěn na zámek barokní. Současně se zámkem vznikala zámecká zahrada francouzského typu.[/]

Na kole kolem Jaroměřic nad Rokytnou

Vyjíždíme z půvabného městečka Jaroměřice nad Rokytnou z náměstí po žluté značce směr „Příštpo“ 5 km. Po 2,5 km se za rozcestím Královec napojíme na silnici č. 361 a podél řeky dojedeme do vesničky Příštpo. Odtud pokračujeme stále po silnici směr „Rozkoš“, která vede přes most nad Rokytnou a stoupáme až do Příštpockého lesa. Cestou lesem podél hranice Přírodního parku Rokytná míjíme nepatrné křižovatky s lesáckými cestami (nazvané První, Druhá a Třetí alej) a až na čtvrté křižovatce (Čtvrtá alej) s již zpevněnou lesáckou cestou odbočíme vpravo.[/]
Sjíždíme hlouběji do lesa a po 1,5 km se k nám připojí zprava modrá značka. Jedeme dále podél oploceného Rozkošského lesa a poblíž hájovny – Kyničky se na chvilku připojíme k silnici, ze které asi po 100 m odbočíme vlevo na lesáckou cestu. Mírným terénním sjezdem dojedeme ke křižovatce s další lesáckou cestou, kde po pravé straně uvidíme rozcestí Lišný rybník. Je zde roubené odpočívadlo a dovíme se zde, že nás čeká k zřícenině Bukovina ještě 2,5 km po modré značce.[/]
Jemně zvlněným terénem jedeme střídavě přes různé lesácké cesty až po hustou trávou zarostlé cestě k rozcestí Bukovina – zříc. (401 m). Z původního hradu pocházejícího z 2. pol. 13. stol. zbyly dnes v hustě zarostlém lese hluboké příkopy po obou stranách a nepatrné zbytky zdiva, palácové věže a opevnění. Hrad byl pobořený pravděpodobně za českouherských válek, protože již od r. 1481 je uváděn jako pustý. Zřícenina je v dost nepřístupném terénu, takže se vracíme necelý 1 km stejnou cestou ke křižovatce s lesáckou silnicí, kde odbočíme vpravo a klesáme a projedeme přes údolí Nedveky. Za řekou krátce ostře stoupáme, až se dostaneme nad údolí. Pak postupně klesáme a cestou míjíme dvě křižovatky s lesáckými cestami a na třetí odbočíme vlevo na žlutou značku směr „Střelice“ 2 km. Projedeme přes Černý les až na silnici s výhledem na zámek a kostel v Jevišovicích.[/]
Z obce Střelice převážně ostře stoupáme 1 km vpravo po silnici ke kostelu sv. Josefa na nejvyšší místo v Jevišovicích. Od kostela se můžeme podívat přes dvě malebná náměstíčka k zámku, přestavěného z původně gotického hradu (uvnitř je depozitář Moravského muzea s expozicemi historického vývoje Jevišovic, lidového nábytku a klávesových hudebních nástrojů). Na nádvoří zámku se můžeme občerstvit v restauraci a vinárně U suchého čerta. Na jihovýchodní straně městečka je Nový zámek vzniklý romantickou přestavbou barokního letohrádku s parkem, v němž je cyklus mytologických soch.[/]
Zpět ze Střelic jedeme po silnici č. 361 kopcovitým terénem celkem 4 km do Rozkoše. Vesničku projedeme rovně, u kapličky přejedeme hlavní silnici a ze silnice č. 361 odbočíme kousek před koncem obce vpravo na polní cestu. Jedeme mezi poli k lesu, kde se napojíme na žlutou značku a klesáme přes řeku Rokytnou k rozcestí Pulkovský mlýn.[/]
Kousek za rozcestím odbočíme ze žluté vpravo a stoupáme v terénu kolem osamocené chaty do vesničky Pulkov. Z Pulkova již po silnici dojedeme po 2 km do další vesničky – Biskupice, kde za kostelem sv. Martina odbočíme vlevo na zelenou zn. směr „Hrotovice – bus“ 12,5 km. Členitým terénem střídavě mezi poli a lesem a přes silnici mezi Litovany a Radkovicemi dorazíme k Stinskému rybníku. Zde na křižovatce lesáckých cest zelená odbočí vpravo kolem rybníka a my s ní převážně stoupáme přes Veliký les 5 km do Hrotovic. [/]
V Hrotovicích nejprve projíždíme kolem kostela sv. Vavřince, až se dostaneme na náměstí. V čele náměstí stojí nově zrenovovaný zámek – dnes městský úřad. Z náměstí sjíždíme dolů a odbočíme vlevo podle silničního ukazatele směr „Dalešice“ 2 km. V Dalešicích se můžeme podívat k nepřístupnému baroknímu zámku s kostelem sv. Petra a Pavla a na známý Dalešický pivovar, kde se natáčel film Postřižiny. [/]
Po prohlídce Dalešic pojedeme po silnici č. 351 do obce Valeč, kde u kostela Povýšení sv. Kříže s gotickou věží odbočíme k hřbitovu a za ním již pojedeme po polní cestě do Dolních Vilémovic. Mírně se vlnícím terénem mezi poli a v závěru též lesem přijedeme po 4 km do Dolních Vilémovic. Zde se vydáme po silnici č. 401 a pojedeme přes vesničky Lipník a Boňov zpět do Jaroměřice nad Rokytnou. Celý asi 10 km dlouhý úsek po silnici č. 401 převážně klesáme s výjimkou téměř 2 km dlouhého stoupání za Lipníkem.