Hrdlořezy, Kyje, Hloubětín, Hostavice, Černý Most

HRDLOŘEZY
Za zmínku stojí jen dvě usedlosti v Hrdlořezské ulici. Usedlost čp. 1 má renesanční původ, v interiéru se dochovaly dva renesanční portály, později se přestavěla v duchu klasicismu a secese. Hospodářská usedlost čp. 2 pochází z doby kolem roku 1800, budovy z 19. století. Kolem roku 1900 se na obytném objektu pořídilo novorenesanční průčelí. Na Hrdlořezské náměstí je zvonička z 19. století, prostý dřevěný sloup s rozsochou, zakončený kuželovitou šindelovou stříškou. Zvon o průměru a výšce zhruba 20 cm pochází ze začátku 17. století, jsou na něm dobře patrné psotavy světců a nápis. Na křižovatce Českobrodské s ulicí Pod Táborem na místě známém jako „U Barborky“ shlížela z válcovitého sloupu na palouček soška Panny Marie, proti zájezdní hospodě stála socha sv. Antonína Paduánského. Pod návrším Smetánka kdysi na pravém břehu stával mlýn, který byl v provozu po 320 let. V Litvínovské najdeme menší skatepark.
KYJE
Patří mezi nejstarší osady v Čechách, původně Keje. Ve 12. a 13. století patřily pražským biskupům. U tvrze byla starodávná kaple, z níž později vznikl kostel. Roku 1812 vznikla osada Aloisov. Ve zdejší škole učila Eliška Tylová, dcera Josefa Kajetána Tyla. Vilková kolonie se pojmenovala Masarykova čtvrť. Osada Hostavice pochází z 15. století, zdejší zámek z druhé poloviny 19. století vlastnil třeba i Tomáš Baťa. Kostel sv. Bartoloměje je vzácný románský a tyčí se vysoko nad Kyjským rybníkem. Vysvětil ho v roku 1227 biskup Jan II., byl farní. Kostel měl pevnostní charakter s románskou jednolodní stavbou a pravoúhlým kněžištěm, průčelní hranolovou věží v šíři stavby a schodiště v síle zdi. Vrchol věže byl upraven ve druhé polovině 19. století, kdy se upravilo dřevěné podsebití. Objevily se zde velmi cenné gotické nástěnné malby, které se nevhodně zabílily, po zrstaurování roku 1992 se upět odkryly. Hlavní oltář kostela je barokní Na něm umístěný obraz sv. Bartoloměje pochází z roku 1736, o sto let později ho přemaloval Josef Hellich. Významné jsou taky obrazy sv. Jana Křtitele a Narození Páně a barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Piety, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Víta. Z torza hřbitova je zajímavý empírový pomník Karla Krezera, klasicistní náhrobek s andělem z roku 1805 či rokokový kříž, tesaný z pískovce. Dnešní zbarokizovaná podoba fary je z druhé poloviny 18. století, má dochované gotické jádro. Dnes se neustále rozvíjí a nabízí dětem prolézačky a hřiště, i pódium pro koncerty. Kyjský rybník s téměř sedmi hektary plochy je průtočný. Je známým rybářským revírem a na jeho březích hnízdí vodní ptactvo. Byl zanesen sedimenty a rekonstruován, dešťová stoka ze sídliště Černý Most se svedla do potrubí podél rybníka. V místech, kde rybník opouští Rokytka a kde dříve klapával mlýn dodnes hnízdí ledňáček. Název osady Hutě je spojen s hutnictvím, těžil se tu vápenec, pískovec a křídové uhlí. Doložit lze existenci dolů s názvy sv. Antonína Paduánského ( nejstaršího pražského 1767 ), sv. Barbory, sv. Prokopa, sv. Anny a sv. Roberta. Ještě dnes tu jsou podzemní štoly, chodby nebo sklepení, zčástí zasypané. Název Černý Most pochází od začouzeného mostu parních lokomotiv, při odbočení na silniční nadjezd na západním konci sídliště Hutě-Satalice.
HLOUBĚTÍN
Původní název zněl Hloupětín. Nejstarší zpráva je z listiny z roku 1207. Nejzajímavější dominantou je tzv. Starý Hloubětín se zachovanou vesnickou návsí. Stará hospoda čp. 1 sloužila formanům, císař Josef II. zde pobýval na manévrech, pietně se tu udržovala císařská světnice s krbem z roku 1783. Původní stavení pocházelo z počátku 17. století, dnešní budova odpovídá klasicistní přestavbě. Ve druhé polovině 14. století se na náměstíčku postavil kostel sv. Jiří, jednolodní stavba s trámovým stropem, hranolovou věží a pětiboce uzavřeným presbytářem. Na konci 17. století ho barokně zcela přestavěli, koncem 19. století upravili pseudogoticky. Věž, která stála na místě dnešní sakristie, byla odstraněna a dnešní se postavila nad jejím vchodem. Kostel je přes 18 m dlouhý a skoro 7 m široký. Pod presbytářem je údajně krypta, na východní straně je kruchta s varhanami z roku 1869. Na hřbitově leží velmistři řádu křižovníků. Socha sv. Jana Nepomuckého je vytesána z hloubětínského pískovce. Hloubětínský zámek v sousedství je vila postavená původně v barokním slohu, přestavěná později na romantický zámeček. Dr. Sedláček nechal po roce 1898 z dosud barokní hospodářské usedlosti vybudovat v pseudogotickém tudorovském slohu pohádkově romantickou vilu. Později zde sídlila Židovská náboženská obec, Státní zájezdové divadlo a další, dnes slouží komerčním a zdravotnickým účelům. V barokní budově čp. 5 v horní části návsi, v Křižovnickém dvoře měli svůj řádový špitál s hospodářskými budovami a rezidencí, taky školou. Z usedlosti čp. 19 pocházel slavný rod kuchařů Baštů, ke kterým patřil i kuchař Rudolfa II. ( to je bašta! ), poslední z rodu pracoval pro hraběnku v Jirnech a zemřel roku 1935. Hořejší rybník je napájen Rokytkou, jejíž koryto vede podél rybníka kvůli vybudování pokusného vodního díla propustného zařízení. V 60. letech 20. stol. zde postavili koupaliště, ale muselo být zrušeno. Voda ho opouští náhonem ke Kejřovu mlýnu. Cihelna v Bažantnici na ploše 4,38 ha byla jako přírodní památka založena roku 1988. V místě bývalé cihelny se nachází opěrný geologický profil s odkryvem cenomanských jílovců, bohatých na zkamenělé otisky rostlin. Současná flóra má převážně rumištní charakter ( komonice bílá, komonice lékařská, divizna velkokvětá ). Na okrajích rostou břízy, habry, duby a trnovník akát s hustým keřovým patrem bezu černého. Z fauny jsou zde zastoupeny užovky, bělozubky šedé, rehek domácí a sýček obecný. Přírodní památka Pražský zlom se nachází nad Rokytkou, je nejvýznamnější na území města. Je tu výchoz skaleckých křemenců a břidlic. Na skále roste hvozdík kartouzek a rozchodník ostrý, žije tu ruměnice pospolná a myšice křovinná.
HOSTAVICE
V blízkosti železniční trati stojí hostavický zámek z druhé poloviny 19. století. Je to hezky udržovaný patrový objekt s rizalitem v průčelí, završeným trojúhelníkovým štítem, ale bez větší umělecké ceny. Ve 30. letech patřila ke Kolmanově statku, pak tu byla základní a mateřská škola s jídelnou. Dnes v budově sídlí soukromá Vysoká škola tělesné výchovy a sportu, kde se cvičí budoucí trenéři. Na bývalé návsi před domem čp. 7 stojí hezká vidlicová zvonička s jehlancovou šindelovou stříškou a vyřezávanými trámy. V současné době je opatřena novým zvonem, bývalý zavěšený zvonek s reliéfem sv. Jana Nepomuckého v roku 2001 někdo ukradl. Při opravě zvoničky bylo uvnitř nalezeno pouzdro v letopočtem 1730, které uvádí rok jejího vzniku. Jižně od jádra Hostavic nalezneme u Českobrodské ulice novou čtvrť Jahodnice, parcely byly prodány československým legionářům z 1. světové války. Je po nich pojmenován i zdejší park.
ČERNÝ MOST
Původně byl jen malou osadou, známou mostem černým od kouře parních lokomotiv. Na východní straně tohoto sídliště vyrostla veliká nákupní oblast zahrnující Centrum Černý Most s hypermarketem Globus, obchodní dům IKEA a Zábavní centrum Černý Most s multikinem, kde si můžete vybrat z devíti sálů a dalšími zábavními a sportovními podniky. Severně od Chlumecké ulice je obchodní centrum Skanska Černý Most s prodejnou Electro World, obchodní zařízení Sconto nábytek, taky Makro a Hornbach. Ve čtvrti leží dvě stanice metra linky B. Rajská zahrada otevřená roku 1998 byla pro originální technické řešení a urbanistické kvality vyhlášená stavbou roku 1999. Tvoří jí válcovitá prosklená ocelová konstrukce se dvěma mimoúroňovými nástupišti a dalším podlažím na úrovni Chlumecké ulice, kde jsou umístěny obchody. Nadzemní tubus umožňuje promenádu. Konečná Černý Most je obložená bílými dlaždicemi, na jižní straně je rozsáhlé autobusové stanoviště návazné dopravy směřující na severovýchod Čech, slouží pro meziměstskou dorpavu do Libereckého a Hradeckého kraje.