Dnes je 5.6. a svátek má Dobroslav
Krkonošská Čertova hora se dvěma lanovkami a jedním vlekem patří v Libereckém kraji navzdory teplejším zimám mezi místa, kde se lyžuje od prosince až do jara. Harrachovský Sportovní areál se totiž nachází na jednom z nejchladnějších míst v severních Čechách a v minulosti se tam na lyžích jezdilo i v době, kdy jinde lanovky a vleky stály.
Vyznavačům sjezdového lyžování slouží na Čertově hoře lanovka Delta, jež míjí mamutí můstek pro lety na lyžích a lanovka Rýžoviště – Čertova hora se jmenuje Alfa.
Lyžařský vlek Doplik se nachází pod lanovkou Delta a zajišťuje také večerní lyžování.
Sjezdovky mají takřka sedm kilometrů
Z Čertovy hory vedou sjezdovky Červená I dlouhá 1640 metrů, Modrá dlouhá 2200 metrů, Černá dlouhá 1259 metrů a Červená II dlouhá 1850 metrů. Červená II je jedinou sjezdovkou svažující se z Čertovy hory do středu města k dolní stanici lanovky Delta. Má zajímavý profil a nabízí krásné výhledy na Jizerské hory, Ještěd a Harrachov. Po mírném vrchním úseku přechází do strmé části a dole se znovu stává mírnou. Ostatní tři sjezdovky končí v Rýžovišti.
Perfektní představu o počasí i o dění na sjezdovkách a v jejich okolí poskytuje skoro 30 webových kamer, rozmístěných na Čertově hoře.
Výhodnější jízdné na lanovkách mají držitelé věrnostní Harrachov Card. Skipasy získají o 10 až 20 procent levněji, podle toho jaké si vyberou. Veškeré informace o široké škále benefitů spojených s Harrachov Card získáte na webu .
Mezi přednosti skiareálu se řadí rovněž doba lyžování. Lanovky startují už v osm hodin ráno, což je o půl hodiny dříve než v mnoha jiných zimních střediscích – a nejenom českých a moravských. Když se lanovky v 16 hodin zastaví, přichází čas na večerní lyžování u vleku Doplik v dolní partii sjezdovky Červená II. končí až ve 20 hodin.
Díky lanovkám sportovního areálu to mají běžkaři na hřebeny blíž
Nad Harrachovem prochází běžecká magistrála upravovaná městem. Dvacet dva kilometrů dlouhá trasa startuje na Čertově hoře, kam běžkaře vyvezou lanovky Sportovního areálu Harrachov z centra města nebo z Rýžoviště. Pak mohou běžkaři pokračovat na Studenov – Ručičky – Lesní zátiší – Kladovou cestu – Krakonošovu snídani – Voseckou boudu – Mumlavskou boudu a Harrachovu cestu cestu. Z Ručiček se dá zamířit rovněž ke Dvoračkám, odtud na hřebeny Krkonoš a přes Voseckou boudu zpátky do města.
Běžkaři se vydávají rovněž na Terex neboli Janouškovu cestu.
Na cestu za lyžováním do Harrachova mohou turisté využít skibusy Praha -Harrachov a Česká Lípa – Harrachov.
Zimní Harrachov nenabízí ke sportování pouze lyže. V blízkosti lanovky Delta se nachází kilometr dlouhá bobová dráha. Je na ní 17 zatáček a také vyhřívání nerezového koryta, což vylepšuje jízdy po dešti nebo sněžení. Dráha rychleji vyschne, případně rozmrzne.
V Harrachově potěší sportovní fanoušky rovněž Bowling Club se čtyřmi dráhami či menší hotelové bazény. Svaly unavené po lyžování si mohou návštěvníci Harrachova uvolnit v řadě wellness center. Ze většími bazény jezdí turisté za hranici s Polskem do Sklářské Poruby nebo do Jablonce a Liberce.
Cesta vlakem do Harrachova je úžasným zážitkem
Harrachov dokládá díky své poloze v nitru nejvyšších tuzemských hor staré dobré moudro „I cesta může být cíl“. Do Krkonoš totiž jezdí vlaky po ojedinělé ozubnicové železniční trati z Tanvaldu a Kořenova. Je nejprudší v celém Česku a při její výstavbě si projektanti pomohli ozubeným pásem mezi kolejemi. Do něj zapadalo ozubené kolo lokomotivy. Bez něj by vlaky v minulosti do Harrachova nedosupěly. Dnes již uvidíte na trati Tanvald – Harrachov moderní soupravy Stadler. Okolní skvostná krajina nicméně dělají z jízdy do Krkonoš stejně úžasný zážitek jako na začátku minulého století. Vlaky překonávají mimo jiné úzké zářezy do skal a dlouhý tunel. Na nádraží v Kořenově se nachází Muzeum ozubnicové dráhy a Výtopna s historickými lokomotivami s nostalgickými názvy Rakušanka, Orchestrion, Hektor či Singrovka.
Mumlavský vodopád a mamutí můstek patří mezi divy Krkonoš.
Snad každý, kdo vyrazí na lyže do Harrachova, si nenechá ujít dva výletní cíle. Prvním je Mumlavský vodopád a druhým mamutí můstek pro lety na lyžích. V Mumlavský vodopád znamená pro Harrachov totéž, co pro Vídeň Obří kolo v Prátru nebo pro Londýn Tower Bridge.
Popularita Mumlavského vodopádu vyplývá z nádherné přírody, jež ho obklopuje. Zůstává pěkný i během velkého sucha.
Vodopád sahá do výšky skoro deseti metrů a na šířku měří zhruba stejně. Voda se valí dolů z mohutného žulového stupně. K Mumlavskému vodopádu se dostanete po pohodlné asfaltově cesta, velmi dobře je sjízdná pro kola a dětské kočárky, jakož i pro vozíčkáře. Pro auta však platí zákaz vjezdu.
K Mumlavě má blízko harrachovský mamutí můstek. Vyrostl přímo nad ní na severozápadním svahu Čertovy hory. Premiérové závody v letech na lyžích tam proběhly v roce 1980. První nájezdovou stopu tam svými lyžemi vytvořil Jaroslav Bukvic. O tři roky později se v Harrachově konalo mistrovství světa v letech na lyžích. Pavel Ploc tehdy zaznamenal světový rekord 181 metrů a získal stříbrnou medaili. Současný rekord mamutího můstku je 214,5 metru. Čtyřsedačková lanovka na Čertovu horu prochází těsně vedle mamutího můstku a cestující ho mohou vidět z atraktivního bočního pohledu.
Bohatou historii skoků a letů na lyžích nesymbolizuje v Harrachově jenom „mamut“ a další můstky, ale i Ski museum. Ukrývají se v něm lyže z bezmála dvaceti zemí a další exponáty. Ve Ski museu se jich podařilo soustředit 8000.
Ve Ski museu mají své místo také vosky staré až sto let, skokanské brýle, přilby, kombinézy, poháry či startovní čísla z mistrovství světa v Tatrách a v Liberci.
Mnohem dříve než lyžníci obývali Harrachov skláři. Díky nim se největší rekreační středisko v západních Krkonoších pyšní historickou sbírkou skla ze sklárny založené v roce 1712. Obsahuje více než pět tisíc exponátů a jedná se o největší sbírku českého skla pocházejícího z jedné sklárny. Před několika lety se harrachovská historická sbírka skla stala kulturní památkou.
V Šindelce se zaraduje každý milovník krkonošských lesů
Harrachov se může pochlubit i muzeem s figurínami lovců a lesních dělníků nebo s vycpanými zvířaty od drobných zpěvných ptáků až po jelena. Říká se mu Šindelka návštěvníci tam najdou ukázku výroby šindele a plavení dřeva nebo saně s vojí na svážení kulatiny a lesnické nářadí.
Přízemí propojuje s prvním patrem kmen smrku s figurínou trhače šišek. Nahoře zaujme zejména přezimovací obora s vycpaným jelenem a dalšími lesními zvířaty. Stěnu zdobí vývojová řada jeleního paroží a lovecké trofeje. Autoři výstavy nezapomněli ani na posed s myslivcem. Do muzea umístili více než třicet vycpaných zvířat.
Mezi pozoruhodné exponáty se řadí rovněž pytlácká puška s krátkou hlavní na lov zvěře, figurína hraběcího myslivce z druhé poloviny 19. století ve slavnostní uniformě a v čepici s obrovským chocholem z peří.
Na kvarteto doplňuje harrachovská muzea Hornické muzeum v bývalých fluoritových dolech. Muzeum a prohlídková štola se otevřely v březnu roku 2003 v úrovni bývalého štolového patra. V muzeu jsou ukázky minerálů z fluoritových ložisek, nástroje a pomůcky používané při těžbě, mapy a fotografie dokumentují přibližující práci v dole.
V sklářském městě je ze skla rovněž zvon v kapli
Harrachov obohacuje i novogotická kaple sv. Alžběty. Kaple z roku 1901 patří městu a stojí těsně vedle sklárny z roku 1712. V kapli visí ojedinělý skleněný zvon. Je půl metru vysoký a váží deset kilogramů. Bije v něm dřevěné srdce obalené kůží. Zvon odlil v harrachovské sklárně před více než sto lety Julius Klinger.
Do kaple sv. Alžběty se lidé běžně nedostanou. Ve vstupu do ní brání mříž. Ale dá se skrz ni do kaple podívat. Skleněný zvon se rozezněl například při 70. Vítání Krakonoše.
Nad portálem kaple se vyjímá znak hraběcího rodu Harrachů – tři paví pera. Uvnitř kaple se ukrývá oltář z benátských zrcadel.
Roubenka slavného skláře Harcuby je unikátní časovou konzervou
Harrachovu dělá čest roubenka Jiřího Harcuby. Turisté do ní vstoupili třeba při Dnech lidové architektury nebo při Dnech evropského kulturního dědictví, kdy ji zpřístupnilo Severočeské muzeum. V chalupě to vypadá, jako by slavný sklář právě odešel z verpánku. Má skoro stejnou podobu jako v době, kdy tam po roce 1948 skončila brousírna a leptárna skla. O Harcubově roubence mluví odborníci jako o časové konzervě. Třeba na půdě v přístěncích zůstalo surové sklo, uložené před mnoha desítkami let do regálů. Roubený dům s brusičskou dílnou stojí v místech, kde se už na konci 17. století rozkládala proslulá sklářská osada Nový Svět. Původní je rovněž technika v brusičské dílně.
Harrachovský rodák, sklářský výtvarník, akademický sochař a pedagog Jiří Harcuba patřil mezi významné představitele sklářského umění. Jeho díla jsou ve sbírkách českých i zahraničních muzeí.
