Dubeč a Dubeček, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice

DUBEČ
Nachází se na potoce Říčanka na jihovýchodě hlavního města. Za název vděčí těžbě dubového dřeva, velký lesní komplex se ve 14. století táhl až k Labi. Na území Dubče žili lidé už v pravěku. Došlo zde k odkrytí výšinného sídliště z mladší doby kamenné. Při archeologickém výzkumu této cenné lokality se našla vzácná keramika. Vesnice se poprvé připomíná k roku 1088 v souvislosti s Vyšehradskou kapitulou. O něco později vznikla osada Dubeček. V roce 1502 povýšil král Vladislav Jagellonský Dubeč na městečko. K Praze patří Dubeč od roku 1974 a žije tu 3 000 stálých obyvatel. Od středověku stávala v obci tvrz, z níž se dochovaly pozůstatky u domu čp. 26 v Netlucké ulici. Datum výstavby sídla není známo, je prokázána jen jeho existence v první polovině 16. století. Oldřich ze Záp jí nechal renesančně upravit, tam proběhla i neúspěšná mírová jednání mezi zástupci císaře Rudolfa II. a arciknížete Matyáše, jehož vojsko způsobilo značné škody. Od roku 2000 byla tvrz rekonstruována pro kulturní účely. Sídlo zaujímá obdélníkový půdorys 25 krát 15 metrů. Dodnes se zachovaly zbytky vodního příkopu, který dosahuje hloubky až 2,5 metru. Ke stavbám lidové architektury patří barokní špýchar, který stojí v areálu tvrze také. Lze předpokládat, že středověké zdivo posloužilo při výstavbě tohoto hospodářského dvora. Dochovaly se dvě sklepní prostory s valenou klenbou. V samém centru Dubče byl nedávno vystavěn víceúčelový dům. Vedle něj je fotbalové hřiště a víceúčelové plochy pro děti, mládež i dospělé, posezení pro maminky s dětmi. V roku 2009 vznikl projekt na revitalizaci území podél Říčanky, navazující na panskou zahradu v sousedství rekonstruované budovy špejcharu. Po dokončení zde roku 2011 vznikl krásný nový park, vhodný k relaxaci a procházkám. Během roku se pořádají dětské rybářské soutěže, triatlony, nohejbalové a fotbalové turnaje, tradicí je masopustní průvod. V posledních letech zde probíhají velmi oblíbené a hojně navštěvované výstavy Kreativity.
DUBEČEK
V původně samostatné místní části Dubeček se na Lipovém náměstí nachází kostel sv. Petra, připomínaný poprvé v roce 1364. Jednolodní svatyně má pětiboce zakončené kněžiště a hranolovou věž na západní straně. V roce 1867 proběhla pseudogotická přestavba objektu, při níž vyrostla věž. Ze středověku se dnes dochovala jen část obvodového zdiva a presbytáře. K severní stěně věže přiléhá polygonální schodiště a na kněžiště ze stejného směru navazuje sakristie. Dnešní plochý strop s fabionem pochází z 18. století, kdy nahradil původní klenby. Právě v kostele sv. Petra byla v roce 1891 objevena velmi hodnotná a známá votivní gotická deska z druhé poloviny 14. století, která v roce 1892 přešla do sbírek Národní galerie v Anežském klášteře. Dílo je známé jako Deska z Dubečku a znázorňuje sv. Ondřeje a sedm českých patronů. Kopie visí na stěně presbytáře. Kolem je hřbitov s hodnotnými náhrobními kameny ze 16. století. Naučná stezka Dubeč-Uhříněves vede od autobusové zastávky v Dubči kolem rybníka Rohožník. V Rohožníku je rybník, výrazně menší než kdysi. Jeho hráz na potoku Říčance byla posunuta o 100 metrů níže, než tomu bylo v minulosti. Byl součástí velké rybniční soustavy z renesance, kdy jí budoval rytíř Jan Dubečský z Dubče a manželka Eliška, která znala práci Štěpánka Netolického. Dodnes lze v terénu vidět pozůstatky vodních děl. Dále údolím Říčanky do Uhříněvsi zhruba čtyři kilometry. Naučná stezka pomocí 15 informačních tabulí seznamuje s historií a přírodními podmínkami zdejších obcí a jejich okolím. Označení bylo rekonstruováno v roce 2004. Tematicky velmi pestrou trasu tvoří tato zastavení: 1 ) Dubeč, 2 ) Rybník v Rohožníku, 3 ) Lom v Dubči, 4 ) Přírodní park Říčanka, 5 ) Návrší Rohožník, 6 ) V lomu Rohožník, 7 ) Přírodní památka Rohožník, 8 ) Na břehu Říčanky, 9 ) U mlýna, 10 ) Na hrázi rybníka Podlesák, 11 ) U rybníka Podlesák, 12 ) Okraj obory v Uhříněvsi, 13 ) U židovského hřbitova, 14 ) Přírodní památka Obora v Uhříněvsi a 15 ) Uhříněves.
DOLNÍ MĚCHOLUPY
Nachází se při Kutnohorské silnici za východním okrajem průmyslového areálu Hostivař. Dolní Měcholupy se připomínají roku 1309. Z roku 1364 pochází zmínka o tvrzi v Dolních Měcholupech. Ves tvořila do roku 1867 jedinou obec s Horními Měcholupy a Petrovicemi. Součástí Prahy se staly v roce 1968, v současnosti zde žije okolo tisíce lidí. Pseudorenesanční podélná kaple s vížkou nad průčelím pochází z roku 1870 a stojí v Kutnohorské ulici. Dochovalo se zde i několik venkovských objektů, které získaly dnešní vzhled v 19. století a v první polovině 20. století. Dlouholetá je zdejší tradice výroby léků, jejíž počátky vznikly v roce 1930. Dnes v ní pokračují firmy Zentiva a Herbacos-Bofarma. Je tu dům s pečovatelskou službou, dětský domov, veterinární klinika a útulek pro opuštěné kočky. Sportovním aktivitám slouží víceúčelové venkovní hřiště s umělým povrchem, vybudované v roce 2002 v centrálním parku v blízkosti školy. Má tři kurty a 50 metrů dlouhou atletickou dráhu. Dá se tu provozovat tenis, volejbal, malá kopaná, nohejbal a basketbal. K dispozici je fotbalové hřiště, tělocvična a U-rampa. Na aktivity dětí se zaměřují sdružení Leonardo.
HORNÍ MĚCHOLUPY
Ves Horní Měcholupy vznikla pod vrchem Varta, na místě někdejšího pohanského pohřebiště. Dnes leží na náhorní plošině nad pravým břehem Hostivařské přehrady. Název vznikl podle lupičů cestovních zavazadel. Poprvé se písemně připomíná roku 1293. Od 60. let vyrostlo mnoho panelových domů a vzniklé ulice mají jména ruských spisovatelů a politiků. Při severovýchodním okraji zástavby prochází trať do Benešova. Jádro bývalé vsi leželo mezi dnešními ulicemi Ravennská a Boloňská, prakticky zaniklo, zůstaly jen novější řadové domy. Na místě bývalého dvora stojí kulturní centrum Varta, nedávno rozsáhlé rekonstruovaný. V parčíku v Ravennské ulici najdeme pískovcový pomník padlých v 1. světové válce z roku 1923 s figurální kompozicí ženy s dítětem v náručí, vyhlížející návrat muže z války. Doplňuje je pamětní deska obětí 2. světové války. V Křimické ulici stojí nová zvonička se dvěma tvarovanými sloupy od akademického sochaře Antonína Hepnara z roku 1989, která nahradila původní zvoničku z roku 1880, zničenou při výstavbě sídliště. Ve vilkové zástavbě jsou i ulice pojmenované podle západočeských obcích. Z obce pochází Karel Strnad, trojnásobný mistr ČR v karate, mezinárodní rozhodčí a předseda Českého svazu karate.
PETROVICE
Leží na konci vzdutí Hostivařské přehrady. Vznikla blízko křižovatky několika obchodních cest, významná byla pražská knížecí zemská cesta Horácká. Petrovice sahají původem nejspíš do 13. století. Znak obce, dva vinné listy v kosmo půleném štítě ukazuje, že se v Petrovicích pěstovalo víno. Na potoku Botiči stálo několik mlýnů. Katastr náleží Praze od roku 1968, žije zde 6 300 občanů, ulice mají odvozené názvy od fyziků a matematiků. Zdivo kostela sv. Jakuba Většího pochází z druhé poloviny 13. století. Z gotického období se zachoval portál v jižní stěně, dále interiér prvního patra věže a fragmenty nástěnných maleb z počátku 15. století ( Panna Maria Ochranitelka se světcem a donátory a Stětí světice ). Během 18. století dostal kostel barokní vzhled a v roce 1887 proběhly pseudogotické úpravy. Jednolodní obdélný objekt má pravoúhlé kněžiště, se sakristií v ose presbytáře a pseudogotickou západně orientovanou věží se zkosenými nárožími. Nad kněžištěm i lodí se pne plochý strop a nad sakristií valená klenba s lunetami. Oltář sv. Jakuba nese barokní světcův obraz z první poloviny 18. století, kazatelna s reliéfní výzdobou je ze stejného období. Součástí dvora s hospodářskými budovami je zámek čp. 1, vlastně panský dům, který stojí na místě gotické tvrze z 14. století. Ve vrcholně barokním stylu vyrostlo současné sídlo v roce 1716. Patrová stavba má obdélníkový půdorys po obvodu završený atikou, která zakrývá pohled na střechu a vzbuzuje dojem dalšího patra. Průčelí jednopatrového obdélného objektu se středním rizalitem zdobí atika a socha sv. Floriána. Místnosti mají ploché stropy a jsou bez zvláštních architektonických okras. Vstupní brána byla později upravena do romantické novogotické podoby. V letech 1927-29 nechal bratr Danner zámek na svůj náklad upravit a zrekonstruovat. Před západním průčelím tehdy vznikla nádherná terasa s velkým bazénem, sloužícím ke koupání. U ohradní zdi upoutá socha sv. Jana Nepomuckého. Sportovní činnost provádí TJ Sokol Petrovice, která má tělocvičnu, halu, nohejbalový kurt a čtyři tenisové kurty. Při ZŠ Bellova, kerá tvoří dominantu Petrovic, je sportovní areál s několika hřišti a skateboardovou dráhou. U Botiče v Grammově ulici je ragbyové hřiště. Jižním okrajem prochází frekventovaný silniční obchvat.