Dolní Počernice, Horní Počernice, Xaverov, Xaverovský háj

DOLNÍ POČERNICE
Nejstarší písemná zpráva je z roku 1323. V místech dnešní vilové čtvrti Vinice při horní hraně terasy nad severním břehem rybníka existovalo v 4. tisíciletí osada lidu řivnáčské kultury. Pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie v ulici Národních hrdinů byl doložen z přelomu 12. a 13. století. S panským dvorcem ho propojili lávkou. V dlouhé historii prošel řadou přestaveb. V gotice byl doplněn o mohutnou věž s tesanými nárožními kvádry a plnil obrannou funkci. V renesanci byla loď nově zaklenuta hřebínkovou klenbou. Vynikal až po svou pseudorománskou podobu z roku 1887. Kněžiště je sklenuto valenou klenbou stejně jako loď. Vnitřní zařízení a kazatelna jsou barokní, obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři z roku 1749 namaloval Josef Hellich roku 1863, stejně jako obrazy sv. Josefa a sv. Anny na postranních oltářích. V sakristii se zachoval gotický portál. Na vratech bývalého hřbitova je barokní socha sv. Vavřince, u kostela socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století a mariánský sloup z roku 1813, umístěný na barokním podstavci. Dolnopočernický zámek stojí na místě bývalé tvrze, jejíž pozůstatky se zachovaly ve východním křídle. Základem je hranolová věž a navazující pozdně gotický palác. Tvrz byla mnohokrát přestavována, v druhé polovině 16. století v renesančním duchu, fasáda měla psaníčková sgrafita. Matěj Hůlka nechal vybudovat reprezentační schodiště a zadní křídlo, z té doby se na některých místech zachovaly hřebínkové klenby a psaníčková sgrafita. K pozdně barokní přestavbě došlo kolem roku 1780, u zámku se rozkládá anglický park. Dnes zde sídlí dětský domov, současná podoba vznikla v první polovině 19. století. Byly do něj začleněny pozůstatky starší barokní zahrady, terasa se schodištěm, altán, vázy na soklech a některé sochy. Park leží pod hrází rybníka, třemi rameny jím protéká Rokytka, přes kterou vede řada zajímavých kamenných i dřevěných můstků. Při zámku byl nově vybudován pěkný přírodní amfiteátr. K dalším zajímavým historickým budovám patří býv. zájezdní hospoda Barborka u křižovatky státní silnice, vybudovaná renesančně ve druhé polovině 16. století, přestavěná velkoryse do dnešní podoby po roce 1765, někdejší zámecký pivovar čp. 3 přestavěný a rozšířený ve druhé polovině 19. století, novogotický mlýn čp. 2 pod hrází rybníka z doby po roce 1858, zámecká oranžerie, fara, škola, sokolovna a několik selských dvorců.
Velký Počernický rybník je rybářským revírem a na jeho březích hnízdí vodní ptactvo. Přírodní památka má rozlohu 19,4 ha, je významný krajinotvorně. Založen byl až roku 1848, v roce 1888 tu zřídili první českou terénní laboratoř a první hydrobiologickou stanici na světě. Při celkové rekonstrukci v letech 2004-2006 zpevnili a obnovili hráz, rozebrali a znovu složili historický klenutý kamenný most. Z části usazenin se vybudoval nový umělý ostrov a rozšířilo pobřežní pásmo, v několika tůních jsou klidová místa pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých. Zjistili tu 186 druhů cévnatých rostlin a 639 skupin vybraných druhů živočichů. Mezi vodní ptactvo, které tu má tahovou zastávku a hnízdiště patří bahňáci, potápka roháč a malá, polák chocholačka, lyska černá, slípka zelenonohá, konipas horský, ledňáček říční, moudivláček lužní a rákosník velký. Spatřit tu můžeme i orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Z motýlů jsou významní zdobníček rákosinový, vrbkovníček mokřadní nebo travařík velký, vyskytují se tu i různé druhy otakárků.
HORNÍ POČERNICE
Nejstarší část Horních Počernic jsou Chvaly, připomínané v roku 1088. Držel jí i pražský měšťan Kříž, zakladatel Husovy Betlémské kaple. Z gotické tvrze se přestavěl na renesanční zámek. Dodnes zde nalezneme zbytky příkopu, vylámaného do pískovcové skály, a kamenné střílny, renesančním prvkem je především arkádové loubí. Patrná je i barokní přestavba, při níž jezuité na konci 17. století nechali loubí zazdít a přistavěli druhé patro. Zbytky dekorativní malby v sále prvního patra pocházejí z téže doby. Koncem 18. století byl z bývalé lodi vytvořen presbytář a k jižní straně kaple přistavěnanová loď. Ve vnitřním zařízení kostela vynikají oltářní obrazy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Viléma Kandlera a především raně barokní oltář se sochami sv. Vojtěcha a sv. Jáchyma od Jana Jiřího Bendla. K dalším památkám patří původně barokní hospodářský dvůr, statek čp. 821 z doby okolo roku 1800 a výklenková barokní kaple s kamennou sochou Panny Marie z roku 1880. V původní osadě Babice stávala tvrz. Blízké jsou Svépravice, z poplužního dvora Dubice se roku 1713 stal Xaverov s vesničkou. První zmínka o Počernicích se objevuje v roce 1322 v souvislosti s Čertousy, původně Trčúsy. V polovině 19. století se spojily s Horními Počernicemi a rozrostly po první světové válce. V roce 1969 se stávají městem s 9 tisíci obyvateli, roku 1974 se připojují k Praze. Chvalský lom na 2,02 ha je významný geologický profil peruckých a korycanských souvrství a dokladem litologického vývoje cenomanské sedimentace. Ve zbytky xerotermního trávníku roste hlaváč, hvozdík a chrpa. Žijí zde vzácné teplomilné zlatěnky a pískomilné kutilky. Je jediným známým místem výskytu vosy hrnčířky u nás.
XAVEROV
Koncem 30. let založil vlastník statku Xaverov Václav Jan Špaček, vnuk známého majitele Kokořína Václava Špačka ze Starburgu, v Xaverově chov sportovních koní. Po roce 1948 byl rodině velkostatek zabaven státem a hřrbčín tak převzal státní statek, na začátku 60. let ale přešel pod VHJ Drůbežnictví. Zdejší polokrevné stádo bylo postupně nahrazováno plnokrevným, které se získalo domácími i zahraničními nákupy klisen i plemenných hřebců. Z tohoto slavného chovu pak vzešla řada vynikajících sportovních koní, kteří vítězili v Československém derby a dalších dostizích. Především je známý Jaroslav Houra, který odtud vyšel taky jako mnoho kvalitních osobností, které se staraly o xaverovský hřebčinec. Jezdec a trenér se stal jednou z největších legend českého dostihového sportu. Počátkem 90. let se statek Xaverov dostal znovu do rukou rodiny Špačků, tří vnuků Václava Jana Špačka-Jaroslava, Jiřího a Jany Sůvové. Zaměřuje se stal na chov a ustájení koní pro movité majitele. Fotbalový klub SC Xaverov Horní Počernice má v Božanovské ulici v Horních Počernicích k dispozici sportovní areál s fotbalovými hřišti s přírodní a umělou trávou a tenisovými kurty.
XAVEROVSKÝ HÁJ
Přírodní památka se rozkládá na výměře 97,2 hektaru. Byla vyhlášená roku 1982 na ochranu lesního komplexu v jinak jednotvárné krajině. Nachází se proto jižně od dálnice D11, mezi Svépravicemi a areálem výzkumných ústavů v Běchovicích. Západní částí chráněného území vede pozemní komunikace Pražský okruh. Je známým hnízdištěm ptactva, a to i vzácných druhů vázaných na větší lesy, z brouků tu žijí zástupci mandelinkovitých a nosatcovitých. Žijí zde střevlíci, lišaj borový, pěnice, budníček a sýkory. Rozsáhlý les se skládá z několika typů doubrav, jejichž vývoj ovlivnily geologické a půdní podmínky. Lesní komplex pokrývají čtyři druhy doubrav vyvinutých v závislosti na georeliéfu a původních podmínkách. Je to zachovalý lesní porost s podložím z ordovické jílovité a písčité břidlice. Na vlhkých plošinách roste bezkolencová doubrava s dubem zimním, břízou pýřitou a v podrostu s krušinou olšovou. Na mírných svazích s mělkou půdou na písčitých břidlicích roste biková doubrava s bikou bělavou, černýšem lučním a kostřavou ovčí. Na hlubších hnědozemích pak příbuzná společenstva lipové doubravy a černýšové dubohabřiny, v jejichž podrostu se daří ostřici bledavé, jestřábníku savojskému, kokoříku mnohokvětému či ptačinci velkokvětému. Úzký pruh lesa podél rybníka na severním okraji území porůstá střemchová jasenina, na nejvlhčím místě přecházející v bažinnou olšinu. Vyskytují se zde děhel lesní, karbinec evropský, kostřava obrovská, čarovník pařížský a bršlice kozí noha. Na sluncem osvícených okrajích lesa se objevují kokořík vonný, řepík lékařský a zeměžluč obecná.