Pokud chcete udělat něco smysluplného pro naši planetu, zkuste příště nechat auto zaparkované doma v garáži a vyrazte na nedělní oběd za prarodiči do sousedního města autobusem anebo vlakem. Zdá se to jednoduché a bezelstné, ale pokud jste služeb hromadné dopravy využívali naposledy v době, kdy ještě byly veškeré technologie v plenkách, možná budete překvapeni.
Lidský prvek nahradily automaty
Pryč jsou ty doby, kdy v okénku na nádraží posedávala paní s vyčesaným drdolem prodávající jízdenky. Ta, která vám vždy ochotně poradila s nervy drásajícími přestupy mezi vlaky. Pohotově nabídla nejlevnější lístek v závislosti na vašem (pokročilém) věku a opotřebované slevové průkazce a trpělivě přepočítávala drobné, které jste jí vysypali na pult z obtěžkané peněženky. Na menších nádražích tento lidský prvek už vymizel.
Nahradily ho automaty, se kterými pracujete intuitivně. Pokud ale dobíháte na spoj na poslední chvíli a v této stresové situaci vám vypadne, jaká je vaše cílová stanice, strohý elektronický prodejce jízdenek se s vámi nedomluví. Smutné je, že pokud do vlaku přiběhnete bez lístku, slečna průvodčí, která dnes evidentně vstávala z postele levou nohou, vám bez pardonu přidá i bonus v podobě přirážky a cesta se vám nehezky prodraží. Tedy pokud jste charismatický muž s šibalským úsměvem, možná vám bude tato přirážka omylem opomenuta.
Mobilní aplikace – váš nový průvodčí
Ideální je potom využívat mobilní aplikace tomu určené v chytrém telefonu, kde si vše potřebné o cestě zjistíte předem. Můžete si z pohodlí domova zarezervovat jízdenku včetně místenky a při kontrole se prokážete jen QR kódem na obrazovce. Je dobré mít telefon nabitý, těžko se potom dokazuje existence virtuálního dokladu na černé obrazovce. Potěšující zpráva je, že pro většinu dopravců v modernějších vlacích či autobusech zůstává běžnou praxí dobíjecí zásuvka. Teď už jen najít v přeplněném batohu nabíječku, kterou jste zřejmě v tom spěchu nechali ležet na botníku společně s deštníkem, zatímco se venku spustil avizovaný celodenní liják.
Souboj o místenku. To je moje místo!
Zvláštní kapitolou jsou potom místenky. Chvíle, kdy na jedno místo připadnou dva a více cestující. A každý je skálopevně přesvědčený o tom, že on je tím, komu toto sedadlo patří. V tuto chvíli, ač jste ryze nekonfliktní a mírumilovný člověk, stůjte si tvrdě za svou pravdou a bojujte za místo, které se má stát na příští tři hodiny vaším útočištěm.
Nízkopodlažní revoluce v dopravě
Zřejmě nejvíce si modernizaci přepravy pochvalují maminky převážející své potomky v kočárcích a starší, hůře se pohybující lidé. Jistě máte v živé paměti ty nemilé chvilky, kdy čekáte, který galantní muž z hloučku na zastávce nabídne své silné paže a s úsměvem a lehkostí sobě vlastní popadne kočárek s vaším rozmrzelým potomkem a vynese jej do autobusu. Nakonec vám stejně ale pomůže podobně strhaná maminka jako jste vy, která má obdobné zkušenosti ještě v živé paměti. Nízkopodlažní spoje tyto nepříjemné náležitosti vyřešily. Elegantně najedete do vlaku, tramvaje či autobusu bez nutnosti házet očka po urostlých mužích, kteří při pohledu na váš kočár krok po kroku nenápadně ustupují na druhý konec zastávky.
Karty nebereme!
Dnešní doba je také typická tím, že převážná část populace si zvykla na platbu kartou. Většinou jen starší generace vytahuje u řidiče v autobusu hotovost a někteří z nás odvykli hmotným penězům úplně. Problém nastává ve chvíli, kdy je okénko u řidiče polepeno výstražným upozorněním: „Platba kartou není možná, porucha!“ a tento spoj je jediný, jenž vás může dopravit na vysněný pracovní pohovor. Na vaše psí oči je jediná odpověď:
Jeďte si načerno, ale počítejte s tím, že za případnou pokutu jste se mohli najíst celá rodina v exkluzivní restauraci!
Sklopíte zrak a s každou zastávkou jste blíže a blíže nervovému zhroucení. Se strachem v očích zkoumáte každého lehce podezřelého, jenž nastupuje do autobusu. Naneštěstí je to autobus „courák“, zastavující v každé dědině, kterou projíždí.
(Ne) voňavé léto v tramvaji
Dříve se využívalo služeb veřejné dopravy také z ryze ekonomického hlediska. Projet se dnes vlakem či autobusem není zrovna nejlevnější. A mnohdy s láskou v srdci a slzou v oku vzpomínáte na svého čtyřnohého miláčka zaparkovaného na ulici před domem. Takovéto myšlenky vás často přepadnou také v letním období, kdy odpolední přeplněná tramvaj nedisponuje klimatizací. Jste svědky toho, jak odpudivě může být cítit organická sloučenina vzniklá smísením nezvyklých pachů.
Zařeknete se, že během pracovního týdne, kdy teploty atakují tropické třicítky, rozhodně příště zvolíte cestu nejmenšího zla a několika kilometrovou cestu z práce ujdete po svých. Samozřejmě tato myšlenka upadne v zapomnění ihned následující den, kdy při pohledu na svoje nohy nacpané v elegantních lodičkách provinile vklouznete do přijíždějící tramvaje.
Teenageři, výrostci a cizí telefonáty
Pokud nemáte děti v pubertálním věku, a přesto byste rádi pronikli do tajů slovníku náctiletých, prostředky městské hromadné dopravy jsou k tomuto jako dělané. Obzvláště využijete-li jejich služeb v čase, kdy všechna dítka horlivě opouští školu. Během jízdy domů jste pak svědky toho, jak si hlasitě a s nadšením sdělují uplynulé zážitky, hodnotí neurvale spolužáky, učitele a společně se vyjadřují k prožitému dni ve školském zařízení, který byl pestrý a plný dojmů.
Kvůli pevné a nerozlučné symbióze s naším mobilním telefonem dostanete při cestování v uzavřeném prostoru dopravního prostředku další nechtěný bonus. Rázem se můžete stát přímou součástí barvitého příběhu člověka, kterého potkáváte poprvé v životě. Díky hlasitému hovoru se (nejen vy) dozvídáte, kterak se jeho kamarád odhodlal pozvat svou kolegyni v práci na kávu. Prožíváte společně romantickou schůzku od začátku do konce, zcela neušetřeni pikantních detailů.
Pozveš mě na rande?
Pokud jezdíte pravidelnou linkou každý den, může tento prostor zafungovat i jako seznamovací portál. Nepopiratelnou výhodou oproti online seznamkám zůstává to, že člověka vidíte prvně v reálu a až potom navážete konverzaci. Při troše štěstí můžete omylem zaslechnout útržky telefonických rozhovorů, které napoví, zdali je dotyčná osoba svobodná a svolná začít vztah. Při konverzaci s nejlepší kamarádkou váš objekt touhy prozradí, jaké koníčky má, co ji rozčiluje, a naopak co ji potěší. Tak dostanete přímý tahák mnohdy vedoucí až k zásnubám.
Vzbuďte mě až na konečné zastávce!
Cestování hromadnou dopravou může být paradoxně i relaxační, obzvlášť pokud jedete unavení až na konečnou zastávku. Nic vám nebrání v klidu usnout, což je luxus, který si při řízení auta dovolit nemůžete. Jelikož má většina cestujících sluchátka v uších, ani vaše případné hlasité chrápání je nebude pohoršovat. Při delší cestě v bdělém stavu je inspirativní pozorovat ubíhající krajinu kolem, možná vám budou nějaká místa hezkým tipem na letní výlet s rodinou. Pokud nepotkáte mimořádnost na trati, která způsobí hodinové zpoždění. Do autobusu bez klimatizace nenastoupí v letní parný den amatérský fotbalový klub po prodlouženém zápase. Pubertální výrostek na sedadle za vámi nepustí nahlas celé album oblíbeného rapera. Pak může být cestování bez auta krásné a uklidňující.
A zkuste se usmát na dámu s hnědými kudrnatými vlasy, která se na vás vždy stydlivě po očku podívá, když nastupuje na zastávce u pečovatelského domu. Třeba se dáte do řeči a dozvíte se, jestli jezdí pravidelně navštěvovat svou babičku anebo pracuje jako ošetřovatelka. Samozřejmě, že byste jí mohli poslat žádost o přátelství na jednu ze sociálních sítí. Ale on ten lidský kontakt někdy udělá zázraky. A třeba si na tuto pravidelnou linku autobusu vzpomenete, až si ji jednou povedete k oltáři….
Zdroj: Vlastní zkušenosti autorky článku