Děčínsko – Geologie
Děčínsko a Šluknovsko zahrnuje geologicky a geomorfologicky významný reliéf na rozhraní dvou základních geomorfologických jednotek České vysočiny, a to Krušnohorské subprovincie a Krkonošsko-jesenické subprovincie.[/]Z horopisných celků je zde zastoupena celá Děčínská vrchovina a Šluknovská pahorkatina, západní část Lužických hor a menší území Českého středohoří. Na geologickém složení zdejšího území se podílejí z největší části druhohorní
sedimenty (usazeniny) a horniny lužického žulového plutonu; jen na malých plochách vystupuje krystalinikum. Tvarově významné jsou třetihorní sopečné horniny. Horninové prostředí, v němž se odehrávají geomorfologické procesy, jsou na většině území křemenné pískovce. Ty jsou vodorovně, šikmo nebo křížově zvrstvené, o tom se můžeme přesvědčit na četných skalních stěnách. Tato vrstevnatost může být buď deskovitá nebo lavicovitá a je důležitá pro průběh zvětrávacích procesů. Spolu s hustou sítí svislých puklin podmiňuje odlučnost hornin na kvádrovité bloky. Proto se pro pískovcové útvary užívá označení kvádrové pískovce.[/]
Krajina Labských pískovců se počala rodit na dně druhohorního křídového moře před sto miliony let, kdy se vytvořilo až několik set metrů mocné souvrství usazenin písků, štěrků a jílů, které sem nanesly řeky. O něco později, asi před osmdesáti až sedmdesáti miliony let moře ustoupilo. V třetihorách, zhruba před dvaceti miliony let, bylo toto souvrství rozlámáno soustavou zlomů způsobených vulkanickou činností v sousedním Českém středohoří. Tak vznikly pískovcové kry nebo pískovce zpevněné sopečnou činností, které mají různou odolnost proti
zvětrávání.[/]
Erozivní síly pak daly vzniknout lavicím, jeskyním, převisům, stolovým horám a roklím, které dnes tolik obdivujeme. Doslova horolezecký ráj a přes dvě stě cest různé obtížnosti zde naleznou horolezci.
