Decimace v Rokycanech
Přenesme se do těžkých chvil, které sužovaly Čechy v době třicetileté války. Jeden z vpádů švédského vojska pod vedením generála Torstenssona se uskutečnil počátkem roku 1642. Nezasáhl území západních Čech, přesto však na něj najdeme na našem území zajímavou památku. Během vzájemných střetů s císařskými vojsky došlo 2. listopadu i k druhé bitvě u Breitenfeldu, v níž císařští utrpěli zdrcující porážku. Císařští velitelé arcikníže Leopold a kníže Piccolomini svedli vinu za porážku na Mandlonův pluk, který prý z bojiště předčasně uprchl. V souvislosti s tím došlo na okraji Rokycan 14. prosince 1642 k decimování tohoto pluku. Bylo zde provedeno 90 rozsudků smrti a to i v řadách důstojníků. Jejich společný hrob můžeme v Rokycanech dodnes spatřit. Nachází se na okraji bývalého Plzeňského (nebo též Kamenného) předměstí na křižovatce v Litohlavské ulici. Dnes je zde navršena kamenná mohyla, na níž stojí tzv. černý kříž. Událost připomíná i v kamení mohyly osazená pamětní deska. Mohyla s křížem se stala později i místem „posvátným“. Po velkém požáru 12. září roku 1784, kdy bylo skoro celé město poničeno (vyhořelo 260 domů a 1700 osob se octlo beze střechy nad hlavou), sem začali chodit každoročně vždy 12. září prosebná procesí za odvrácení ohně. Tato tradice s pobožnostmi se zde konala naposledy roku 1884.
