Czech Press Photo a nové výstavy v Czech Photo Centre
13. 1. 2020
Výstava Czech Press Photo končí v lednu
Do 30. ledna můžete navštívit výstavu novinářských snímků z domácích i světových událostí na Staroměstské radnici. K vidění je téměř tři sta tištěných fotografií, které doplňují snímky na obrazovkách. Nenechte si ujít doprovodný program: ve středu 8. ledna přijde do galerie Czech Photo Centre vítěz kategorie Člověk a životní prostředí Petr Topič. Poté vás 13. ledna výstavou provede ředitelka soutěže Veronika Souralová a předseda poroty Petr Josek. Další beseda se uskuteční 20. ledna s vítězem kategorie Reportáž Petrem Vrabcem. Doprovodný program uzavře komentovaná prohlídka 22. ledna s Veronikou Souralovou a Herbertem Slavíkem.
Nová výstava Česko z letadla v Czech Photo Centre
Fotograf Dan Materna se věnuje fotografování České republiky z letadla více než 12 let. Jeho snímky jsou posunuté do výtvarné roviny, využívá symetrie krajiny či neobvyklých prvků, které vytváří jedinečné obrazy. Na desítkách fotografií je vyobrazena krajina ve všech svých podobách. Z neobvyklého úhlu uvidíte města, technická díla, architekturu, události běžného života i přírodní živly. Většina fotografií vznikla ve spolupráci s pilotem Miroslavem Kovářem. Výstava začíná v galerii Czech Phtoto Centre 16. ledna a potrvá do 1. března.
Příběhy fotografií Czech Press Photo
Matej Kalina – Do očí vraha
„Snímek, z kterého mrazí. Dne 28.5. 2019 se konala ve slovenské obci Veľká Mača rekonstrukce vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Tato událost otřásla nejen Slovenskem, intenzivně jí sledovala všechna domácí média, a dokonce i mnoho zahraničních. Údajným objednatelem vraždy měl být podnikatel Marián Kočner, který je v současné době souzen za ekonomickou trestnou činnost. V souvislosti s jeho jménem se otevřeně hovoří o kontaktech s mafií. Na povrch také vychází propojení na nejvyšší politické kruhy a velkou míru korupce ve statní sféře. V případě vraždy je kromě Kočnera obviněných několik dalších osob. Jedním z nich je údajný střelec Miroslav Marček, který se policii přiznal, že stisknul spoušť. Plánovaná rekonstrukce byla veřejnosti známá, ale policie jí realizovala za přísných bezpečnostních podmínek. Civilisté včetně médii byli v okruhu desítek metrů vykázaní. Rodinný dům Jána a Martiny, kde se vražda stala, je za vysokou zdí, proto bylo velmi náročné udělat jakýkoliv záběr z této události. Některým fotografům se podařilo dohodnout se sousedy a zkoušeli situaci dokumentovat ze střech. Úhel však nebyl ideální. Vstup do domu blokovalo z bezpečnostních důvodů hasičské auto, které zároveň bránilo ve výhledu. Jediná možnost, jak záběr získat, byl podhled z druhé strany pozemku. Podařilo se mi přesvědčit sousedy ve vedlejší ulici. Z terasy jejich domu byl nejlepší výhled do dvora zavražděných snoubenců. Spatřil jsem Miroslava Marčeka v neprůstřelné vestě obklíčeného speciální policejní jednotkou vyzbrojené samopaly. V jednom momentě se mi podařilo nasnímat, jak se dívá přímo na mě. Bili jsme od sebe vzdálení asi sto metrů. Po celou dobu mě sledoval i jeden z policista, z čehož jsem měl po celou dobu focení velmi zvláštní pocit. Doufal jsem, že chlap se samopalem vidí, že v rukách držím „pouze“ fotoaparát.“
Matej Kalina
Matej Kalina je slovenský fotoreportér, který ve své tvorbě dokumentuje primárně mementy každodenního života. Fotografie se začala aktivně věnovat na univerzitě pod vedením fotografa Fera Tomíka. Na dráhu profesionálního fotografa nastoupil ve vydavatelství 7 Plus, kde téměř jednu dekádu vedl oddělení fotoreportérů. Podílel se na formování vizuálního oddělení nového vydavatelského domu News and Media Holding, kterého je aktivním členem. Jeho reportážní fotografie pravidelně publikují periodika jako Plus 7 dní, Život, Plus 1 deň, Šarm, Zdravie, Trend a další. Ve volné tvorbě inklinuje k sociálnímu dokumentu, kde se podle vlastních slov snaží o záznam nezkreslené reality, tak, aby vytvořil divákovi prostor pro vlastní názor. Za svoji tvorbu získal několik ocenění Slovak Press Photo a Czech Press Photo.
foto: Matej Kalina
Kateřina Šulová – portrét Soni Červené
„Když jsem se dozvěděla z denního plánu ČTK, že mám fotografovat tak významnou osobnost jako je paní Červená, dostala trému. O to větší, protože jsem věděla, kde ji mám fotografovat. Jednalo se o krásné, ale absolutně nefotogenické prostředí. S pomocí píšícího kolegy jsme rychle sundali „rušivé“ obrazy ze zdi a přistavili židli k oknu. Poté přišla paní Soňa Červená. Požádala jsem ji, aby se posadila na židli k oknu a kolegu, aby mi držel odraznou desku. Paní Soňa se posadila a řekla: „Tak můžeme začít“. Byla to veliká profesionálka. Za dvě minuty jsem poděkovala … Paní Červená odcházela, a já jsem se modlila, aby fotky byly ostré… Jediný problém byl u mě (zda jsem to s roztřesenou rukou zvládla) u madam Červené bylo pózování na jedničku s hvězdičkou.“
foto: Kateřina Šulová
Michal Růžička – Déšť v Praze na Andělu
Řidička tramvaje se stala nejpopulárnějším snímkem na našem facebookovém profilu, kde získala téměř dva tisíce lajků. A pořád je dál získává. Podobně reagoval i Instagram, kde se suverénně stala fotografií s největším počtem srdíček.
Fenomén snímku ještě vygradoval po slavnostním ceremoniálu předání cen, kde paní Jelenová osobně předala vítězi – Michalu Růžičkovi diplom. A stala tak trochu zlatým hřebem večera. Díky tomu poté vznikl i rozhovor s paní řidičkou v lidových novinách.
Už při hlasování mezinárodní poroty budila fotografie zájem porotců. A jak snímek hodnotili si můžete předčíst níže:
Fenomén snímku ještě vygradoval po slavnostním ceremoniálu předání cen, kde paní Jelenová osobně předala vítězi – Michalu Růžičkovi diplom. A stala tak trochu zlatým hřebem večera. Díky tomu poté vznikl i rozhovor s paní řidičkou v lidových novinách.
Už při hlasování mezinárodní poroty budila fotografie zájem porotců. A jak snímek hodnotili si můžete předčíst níže:
„Tento snímek z kategorie Každodenní život je dokonalým příkladem tohoto žánru fotografie a zároveň zachyceného momentu. Řidička tramvaje je zachycena v situaci, kdy se snaží během náhlé letní bouřky změnit „výhybku“. Směje se nebo zuří kvůli situaci? Tato přidaná vrstva složitosti povzbuzuje diváka, aby se na obraz podíval déle. Pokud jde o mě, rád bych si myslel, že se směje – je teplo, je léto a možná déšť je vítanou úlevou. Chtěl bych vyzvat všechny fotografy, ať se zaměří na život, protože právě v jejich bezprostředním okolí se nacházejí ty nejúžasnější a nejpodivnější příběhy,“ popisuje snímek člen poroty Adrian Evans.
Michal Růžička
Od roku 1990 je fotoreportérem deníku MF DNES.
Fotografoval celou řadu významných světových událostí, jako např. válku v Jugoslávii, rozpad Sovětského svazu, po válce v Perském zálivu kurdský exodus, v r. 1994 fotografoval genocidu v africké Rwandě.
A ze sportovních událostí MS ve fotbale – 1994 USA , 1998 Francie, 2006 Německo; EURO 1996 v Anglii, 2000 Holandsko, Belgie, 2004 Portugalsko, 2008 Švýcarsko, Rakousko. Olympijské hry – 2000 Sydney, 2002 Salt Lake City, 2004 Atény, 2006 Turín, 2008 Peking, 2010 Vancouver, 2012 Londýn, 2014 Soči, 2016 Rio a 2018 Pchjongčchang. Je držitelem celé řady ocenění z různých fotografických soutěží.
Každý z porotců si jí vybral a chtěl o ní psát včetně předsedy poroty Petra Joska: „Abych byl upřímný, nejvíce mne zaujal snímek tramvajačky, kterak se marně snaží v prudkém dešti přehodit výhybku a opravdu jí to nejde. Nicméně jí to vůbec nekazí náladu a z celé fotky vyzařuje nakažlivě dobrá nálada. Je to vzácný snímek, kde se spolu snoubí potřebné štěstí unikátního okamžiku s profesionální a technikou zručností,“.
Fotografoval celou řadu významných světových událostí, jako např. válku v Jugoslávii, rozpad Sovětského svazu, po válce v Perském zálivu kurdský exodus, v r. 1994 fotografoval genocidu v africké Rwandě.
A ze sportovních událostí MS ve fotbale – 1994 USA , 1998 Francie, 2006 Německo; EURO 1996 v Anglii, 2000 Holandsko, Belgie, 2004 Portugalsko, 2008 Švýcarsko, Rakousko. Olympijské hry – 2000 Sydney, 2002 Salt Lake City, 2004 Atény, 2006 Turín, 2008 Peking, 2010 Vancouver, 2012 Londýn, 2014 Soči, 2016 Rio a 2018 Pchjongčchang. Je držitelem celé řady ocenění z různých fotografických soutěží.
Každý z porotců si jí vybral a chtěl o ní psát včetně předsedy poroty Petra Joska: „Abych byl upřímný, nejvíce mne zaujal snímek tramvajačky, kterak se marně snaží v prudkém dešti přehodit výhybku a opravdu jí to nejde. Nicméně jí to vůbec nekazí náladu a z celé fotky vyzařuje nakažlivě dobrá nálada. Je to vzácný snímek, kde se spolu snoubí potřebné štěstí unikátního okamžiku s profesionální a technikou zručností,“.
foto: Michal Růžička
Reklama
Reklama
