Dnes je 18.7. a svátek má Drahomíra
Botanická zahrada v Táboře byla založena v roce 1866 zároveň s Královskou českou vyšší hospodářskou a hospodářsko-průmyslovou školou zemskou (dnes VOŠ a SZeŠ Tábor), jedinou školou tohoto typu v Rakousku, jejímž vyučovacím jazykem byla čeština. Je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. V prvním období ovlivnil její podobu i Karel Němec, syn spisovatelky Boženy Němcové, který zde působil v letech 1870 – 1895. V letech 1903 – 1919 byl pod vedením profesora Františka Bubáka vytvořen světový unikát – tzv. hospodářský systém, ve kterém jsou rostliny řazeny nikoli podle čeledí, ale podle využitelnosti pro člověka, což více odpovídá potřebám výuky. Botanické zahrady vydávají tzv. Index Seminum (Seznam taxonů), který rozesílají ostatním botanickým zahradám všech světadílů. Na jeho základě si mohou bezplatně vyměňovat rostliny a semena. Táborská botanická zahrada je do této spolupráce zapojena od roku 1907.
Části botanické zahrady
Hospodářský systém je tvořen souborem několika desítek záhonů. Naleznete zde zajímavé skupiny – např. rostliny medonosné, přadné, škrobnaté, energetické, éterické oleje a voňavky, barviva, obilniny, zeleniny, nebo i plevele. Arboretum je sbírka rostoucích dřevin domácího i cizího původu. Rozkládá se na ploše 1,5 ha (z celkové rozlohy botanické zahrady) a je rozděleno na dvě části. První část tvoří tzv. přirozené porosty, které se svou skladbou rostlin a dřevin přibližují přírodním porostům. Druhou část arboreta tvoří dřeviny introdukované, tedy dovezené z jiných částí světa, a různé kultivary nebo kříženci dřevin. Především se jedná o listnaté dřeviny, pouze v západní části arboreta se nachází skupina jehličnanů. Tropický skleník s užitkovými druhy rostlin, k nimž patří např. banánovník, maniok, kávovník, kakaovník, papája, cukrová třtina, avokádo atd. Větší expoziční skleník nabízí subtropické užitkové rostliny, sbírku bromélií, masožravek a sukulentů. Ve venkovních expozicích vznikají nové části. V roce 2019 bylo založeno rozárium s genofondem růží českých, moravských a slovenských šlechtitelů. V sousedství rozária vznikla písčina jako ukázka biotopu mizícího z naší krajiny. Roste zde např. hvozdík písečný český (Dianthus arenarius bohemicus). Na jehož zachování v přírodě byl vyhlášen záchranný program. Na písčinu navazuje sbírka třapatkovek (Echinacea) a stepních druhů trav. Bylinková zahrádka je vytvořena podle dobové předlohy zahrady středověké abatyše sv. Hildegardy z Bingenu. V roce 2020 získala svou certifikaci Přírodní zahrada. V arboretu je část věnovaná zahradě japonského typu. Obnovou prošla také skalka. V botanické zahradě se ve spolupráci s různými organizacemi pořádá mnoho výstav a akcí. Nezapomínáme ani na koutky se zvířaty – k vidění jsou např. želvy, papoušci, akvarijní ryby, pávi, lišky, drobní bezobratlí. Ve spolupráci s Ochranou fauny České republiky chováme ve venkovních voliérách handicapovaná zvířata, která již nejsou schopna života ve volné přírodě.
Významnost botanické zahrady
V roce 1994 byla botanická zahrada díky své druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné říše vyhlášena za významný krajinný prvek. V srpnu 2000 ji spolu s budovou školy za kulturní památku prohlásilo Ministerstvo kultury ČR.
Školy se mohou pro objednání prohlídky obracet na vedoucí botanické zahrady Ing. Žanetu Šiškovou, buďto telefonicky na tel. 774128073 nebo emailem botgarden@seznam.cz.
