Borsko a Přimda
Bor
Naše putování v této oblasti začneme v Boru. Město Bor bylo původně hrazené a vodami rybníků opevněné městečko. V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica a německy Haid.
Bor je poprvé zmiňován v roce 1263. V bohatých dějinách Boru se vyskytují pouze tři šlechtické rody, které hrad a město držely. Ratmírovi potomci, páni z Boru (pozdější Švamberkové), vlastnili Bor až do roku 1650. Panství drželi plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali panství Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, ti drželi panství až o roku 1945.
Obdélnému náměstí vévodí mohutná stavba kostela sv. Mikuláše. Byl založen současně s městem a je prvně zmiňován roku 1282. Prošel několika přestavbami. Jeho nynější podoba je barokní z let 1739–1749. Interiér kostela zdobí nástěnné malby z 2. pol. 18. století. Hlavní oltář vyhotovil rodák z nedaleké Stráže, sochař Johann Christoph Artschlag.[/]
Z historických domů, které se na borském náměstí zachovaly, vyniká budova radnice, ozdobená kamennou sochou Panny Marie a Městským znakem. Ve městě stojí také několik barokních soch.[/]
Po prohlídce se přesuneme kousek pod náměstí, na křižovatku. Zde nás upoutá rozsáhlý objekt borského zámku, který vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová údobí, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Nejvýznamněji je v zámeckých budovách zastoupena gotika. Velmi významnou etapou v dějinách hradu je vrcholně gotická přestavba ze 60. let 14. století, která již vytvořila dispozici stávajícího zámku. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu dnešní podobu pseudogotického zámku. Přístupná je jeho věž.[/]
Za zámkem, při silnici, stojí Loreta s poutní kaplí s „Černou Madonou“. Byla založena r. 1668 majitelkou panství Isabelou von Göetzen roz. Trčkovou z Lípy a jejím manželem. Na konci 18. století zájem o poutní místo upadá a poutě k borské Černé Madoně jsou obnoveny až ve 2. pol. 19. století. V květnu 1945 byla loreta poničena při ostřelování americkou armádou. K obnovení poutí a postupné rekonstrukci došlo až po roce 1989.[/]
Okolí Boru
Z Boru se vydáme za dalším naším cílem a tím bude 6 km vzdálená Stráž. Tam se dostaneme po silnici nebo vlakem, ale také můžeme zvolit romantičtější cestu, a to když půjdeme od borského zámku po zelené turistické značce. Ta nás po 2 km zavede k zaniklé vsi Boreček. Dnes toto místo určuje pouze zeď jednoho ze zničených domů. Při cestě, na okraji pole, stojí kříž vystavěný mlynářem Maierem v roce 1859. U nedalekého rybníka stojí v úvozu památník, jež upomíná na Josefa Peuse, který se zde v roce 1840 zastřelil. Na kameni je vytesána smrtící zbraň – lovecká puška.[/]
Stráž
My pokračujeme dál do obce Stráž. Před obcí u lesa je židovský hřbitov, údajně založený v roce 1330, asi nejstarší v západních Čechách. Nejstarší dochovalý náhrobník je z roku 1579. Obec byla připomínána r. 1331 již jako královské městečko a do 16. století byla střediskem přimdských Chodů, kteří střežili českou hranici. Za husitských válek byla Stráž s okolím poničena husity. Uprostřed protáhlého náměstí stojí kostel sv. Václava, u kterého stávala fara a vedle škola. Kostel je ve své původní fázi ještě románský, v období vrcholné gotiky pak získal svoji současnou podobu. V 1. polovině 18. století byl přestavěn barokně. Roku 1876 při velkém požáru vyhořel i kostel. Obnoven byl v roce 1878. Na náměstí si prohlédneme sousoší sv. Jana Nepomuckého od místního sochaře Ondřeje Artschlaga. V horní části obce stojí barokní kašna z roku 1727. Na západním okraji obce je postaven hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1734, na východní straně poutní barokní kostelík sv. Ducha. V obci také nalezneme barokní domy.[/]
Po prohlídce se vydáme k rekreačnímu rybníku Sycherák. Máme několik možností, jak se k rybníku dostat. My zvolíme žlutou turistickou značku vedoucí přes přírodní park Valcha, který se rozkládá v předhůří Českého lesa. Svůj název získal od stejnojmenné obce. Přírodní rezervace tvoří zalesněné vrchy, z nichž nejvyšší jsou Pískový vrch (580 m n. m.) a Homole (579 m n. m.). Oblastí protéká Čaňkovský potok, který je pěknou ukázkou neupraveného potočního toku s četnými meandry. Roste zde řada vzácných rostlin.[/]
Dříve než se na Sycherák dostaneme, zavede nás cesta do lokality zvané Valcha. V tomto místě údajně stávala valcha strážských soukeníků. První zmínky o ní pocházejí z roku 1717. Ve Valše a jejím okolí stávaly tři mlýny. Čenkovský mlýn a dále po proudu zbrojní hamr jsou ještě zachovány. Projdeme kolem kaple Nejsvětější Trojice a lesní cestou dojdeme do vsi Borek, prvně zmiňovanou r. 1379. [/]
Zde žlutou turistickou značku opustíme a vydáme se po modré (vede po silnici) do 2,5 km vzdálené obce Bernartice, rozložené na mírném svahu. Vévodí jí barokní kostel sv. Petra a Pavla. Bernartice náleží k nejstarším lokalitám v kraji. První ověřená zpráva o vsi pochází z let 1158–1173. První zpráva o zdejší tvrzi je z roku 1356. Tvrz byla později upravena na čtyřkřídlý zámek – najdeme zde zbytky renesančních sgrafit a nárožních věží, po přestavbách v 18. století byl upraven na sýpku. Jeden kilometr za obcí stojí rozhledna Březinka (věž sítě Eurotel), nazvaná podle pahorku, na kterém stojí. Je celoročně přístupná (v zimě omezeně). Z rozhledny je pěkný výhled do okolí.[/]
Z Bernartic se vrátíme zpět do Borku a pokračujeme po žluté a modré značce na Sycherák, rekreační oblast na břehu rybníka Chobot. Zde se můžeme vykoupat.
Budeme-li pokračovat po žluté turistické značce, dovede nás přes Jadruž, obec s malebnou kruhovou návsí oživenou dvěma rybníčky a s drobnou kaplí sv. Václava uprostřed, zpět do Stráže.
Na hrad Přimda
Z rekreační oblasti Sycherák nás na Přimdu zavede modrá turistická značka, která prochází obcemi Dubec, Třískolupy, Rájov a Málkov. Není ovšem tak půvabná jako trasa jdoucí z obce Třemešné (sem se ze Sycheráku dostaneme i vlakem). [/]
Z vlakové zastávky nás zelená značka dovede po 4 km na poutní místo Svatá Apolena, ke zřícenině kostela sv. Apolonie, u kterého stávala kaple P. Marie Pomocné, rovněž zachovaná ve zřícenině. Odtud pokračujeme dále až na rozcestí pod Ovčím kopcem, kde přejdeme na žlutou turistickou značku a po ní se dostaneme do 9 km vzdálené osady Diana.[/]
Trasa vede přes přírodní rezervaci Diana, vyhlášenou jako rezervace již v roce 1933. Bukový porost představuje zbytek původního pralesa v Českém lese. Nad obcí Diana nás určitě zaujme barokní lovecký zámek (nepřístupný), který nechal postavit dle návrhu J. Santiniho hrabě František Kolovrat Libštejnský. Prvá zmínka o zámku je z r. 1742. V interiéru je síň s freskami znázorňující mytologické výjevy s bohyní Dianou. K zámku přiléhá anglický park.[/]
Z Diany se vydáme po silnici do obce Kateřina a z ní půjdeme po modré turistické značce a po 2 km se na vrchu Tomáška (631m n. m.) dostaneme k další věži sítě Eurotel sloužící jako rozhledna. Jde o vyhlídkovou věž Milíře vysokou 30 m. Otevřena je po celý rok (mimo nepříznivé počasí). Dál budeme pokračovat po modré turistické značce, pod Ovčím kopcem přejdeme na zelenou a po ní se dostáváme k našemu cíli – městečku Přimda se stejnojmenným hradem (848 m n. m.), který je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Byl postaven pravděpodobně r. 1121 německým rodem Vohburgů, kdy byl dobyt a obsazen knížetem Vladislavem I. Střežil zemskou cestu do Horní Falce na níž se vybíralo clo. [/]
Přimda
První historická zpráva pochází z roku 1126. Ve 12.-14.století náležela Přimda mezi nejvýznamnější královské hrady. Nejeden český panovník však okusil také útrapy zdejšího královského vězení. Mezi 1148-1150 a 1161-1173 tu byl vězněn Přemyslovec Soběslav II. V roce 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat i pozdější český král Přemysl Otakar II. V období vlády Lucemburků došlo k prvním zástavám hradu. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kteří ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá. Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Z původně románského hradu je zachována jen na západním konci hranolová věž do výše 2. patra. Vstup na hrad je na vlastní nebezpečí.
Kromě zříceniny hradu je z pamětihodností Přimdy zajímavý původně gotický kostel sv. Jiří z 2. pol. 14. století, k němuž byla kolem roku 1500 přistavěna mohutná věž. V interiéru se nachází osmiboká křtitelnice. V letech 1892–1894 zde byl kaplanem spisovatel J. Š. Baar.[/]
Zřícenina hradu Přimda leží také na trase naučné stezky, začínající i končící právě u kostela sv. Jiří na náměstí. Má 12 zastavení a okruh je dlouhý 7 km.
Na návrší jižně od obce najdeme významnou meteorologickou stanici a na louce kousek pod hradem byl vybudován lyžařský areál.
