Královská obora – Stromovka
Královská obora, lidově zvaná Stromovka vznikla za vlády krále Přemysla Otakara II., který ji dal v roce 1266 ohradit a postavil v ní lovecký hrádek.
Velké oblibě se těšila za prvních Habsburků. Ferdinand I. ji v polovině 16. století rozšířil a spojil přímou cestou s Hradem. Rád se sem uchyloval též císař Rudolf II. Za jeho vlády došlo k přestavbě letohrádku a rozšíření rybníka. Z jeho doby pochází významná technická památka Rudolfova štola, která oboru propojila s Vltavou. S Rudolfem II. je spjatý též objekt nazvaný Císařský mlýn, který nalezneme na konci obory. Dnes z něj bohužel zbylo jen malé torzo.
Dalším objektem, který stojí za zmínku, je Šlechtova restaurace, která vznikla na konci 17. století jako odpočinkový pavilon pro královské lovce. Dnes je bohužel v žalostném stavu.
Dlouho panovníci odmítali Královskou oboru zpřístupnit veřejnosti. Podle staré tradice to umožňovali pouze na jeden den v roce – na úterý po Velikonocích. Teprve roku 1804 byla obora zásluhou místodržícího hraběte Karla Chotka zpřístupněna a stala se tak oblíbeným odpočinkovým místem Pražanů. V roce 1805 byla též započata poslední přestavba již zmíněného letohrádku ve stylu anglické gotiky. Protože v 19. století patřil českým místodržitelům, zastupujícím v nepřítomnosti krále, ustálil se v té době název Místodržitelský letohrádek, který se používá dodnes.
Roku 1890 byla východní část Královské obory oddělena a vznikl tak areál holešovického Výstaviště. Stalo se tak pro účely Zemské jubilejní výstavy konané v roce 1891. S touto výstavou je spojena též Křižíkova světelná fontána, proslavená v té době po celé Evropě. Zajímavý je též pavilon, ve kterém se nachází Maroldovo panorama Bitvy u Lipan. Pro jubilejní výstavu byla postavena budova Lapidária a též Průmyslový palác.
