Dobrš
Méně známá obec vyniká tvrzí postavenou ve 14. století Přibíkem zvaným Kocíkem z Dobrše, později renesančně přestavěnou. U ní byl na přelomu 17. a 18. století vybudován dvoupatrový zámek, který sloužil dlouho jako škola. Objekt je v soukromém vlastnictví a není přístupný. Do areálu se vstupuje branou se sgrafity. Obec dále zdobí kostel Zvěstování Panny Marie, před nímž stojí památná lípa a osobitý pomník vlasteneckého kněze p. Ondřeje Františka Jakuba de Waldta. Asi 300 m východně se stkví další původně románský kostel sv. Jana a Pavla z první poloviny 13. století s mohutnými zvony z 16. století, jejichž vyzvánění bylo prý slyšet až do Prahy. Hmotnost většího zvonu Maria je asi 30 metrických centů. Před kostelem rostou kleny. Z návrší jsou skvostné výhledy na šumavské vrcholy, za dobrých podmínek do Alp, ale také do vnitrozemí. Dobrš proslavil poslední majitel zámku osobitý rytíř Josef Menšík, který v první polovině 20. století objížděl v brnění na koni různé poutě.
