Města a obce pro Staré Smrkovice a okolí

Ves středověkého původu s velkou nepravidelnou návsí má zachovaných několik statků s vykrajovanými štíty a zejm. patrový špýchárek v čp. 23 s unikátní rustikální výzdobou z r. 1643.

Obec, 32 km severozápadně od Hradce Králové; kostel sv. Václava původně gotický, po požáru na počátku 19. stol. slohově porušen.

Podle pověsti založil kdysi osadu Chomutice rytíř Chomuta. Dnešní obec Chomutice byla ale vytvořena později, sloučením obcí Chomutičky, Chomutice a Obora v letech 1950 a 1960. Původně ve všech částech obce stály už ve 14. století tvrze s přilehlými hospodářskými dvory. Kolem menší tvrze v sousedství hlavní vznikla osada Chomutičky. Dřevěný kostel, který stával v […]

Místní část obce Smidary, 35 km severozápadně od Hradce Králové; barokní dřevěný kostelík sv. Jiří ze druhé poloviny 17. stol.

Středověkou tvrz roku 1634 nahradil dnešní zámek, budovaný pro kartuziány. Farní kostel sv. Prokopa ze 14. století byl do roku 1777 zcela barokně přestavěný. 19 metrů vysoká hranolová věž s dvojicí zvonů vyhořela při opravě hodin. V obci zůstalo mnoho soch, jako ta sv. Judy Tadeáše z roku 1761 na křižovatce polních cest, plastika sv. […]

Místní část obce Smidary, 35 km severozápadně od Hradce Králové; pseudorenesanční zámek ze druhé poloviny 19. stol. – nyní využíván jako ústav sociální péče.

Obec, 32 km severozápadně od Hradce Králové; zámek v empírovém slohu z roku 1825, barokní kostel sv. Stanislava.

Roku 1800 byl otevřen „Panský“ lom, náležející knížeti Trautmansdorfovi. Kamenoprůmysl pak ve zdejší obci stále narůstal. Kámen byl dodáván na přední stavby v Praze na Národní divadlo, chrám sv. Víta, Wilsonovo nádraží, i do Vídně a Budapešti. V roku 1903 vytesalo sdružení kamenických mistrů pro výstavu v Hořicích 12 m vysoký a 32 tun vážící […]

První zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy ves vlastnil Ota z Byšic. Severně od železnice Butoves-Kovač, 200 m západně od křižovatky dráhy a silnice se nachází slovanská mohyla, na návsi samotné obce se zase dochovaly zbytky tvrziště ze 14.-17. století. Tam taky stojí místní zvonička a poblíž ní barokní pískovcová plastika svatého Isidora, […]

Obec na jižním úpatí Mlázovického chlumu, první zmínka z roku 1382. V okolí pískovcové lomy, rodiště E. Štorcha, autora knih pro mládež s pravěkou tématikou, a K. Zemana, režiséra a scénáristy.

První zmínka pochází z roku 1226. Ve 14. století vznikla tvrz, která byla upravena na sýpku. Historicky důležitá zůstává postava Václava st. z Konecchlumí, který byl popraven 1621 s českými pány na Staroměstském náměstí. V obci byl roku 1906 vztyčen mohylový pomník ( 419 metrů nad mořem ), od něhož je daleký výhled do kraje. […]

Obec na západním úpatí Mlázovického chlumu, prvně připomínaná roku 1226, název obce odráží její polohu. Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1728-1729 architektem D. Morazzim, nad kostelem pomník Viléma Konecchlumského, popraveného roku 1621 na Staroměstském náměstí. Vyhlídkové místo.

Obec 31 km západně od Hradce Králové; kostel sv. Anny, několikrát přestavěn, naposledy v roce 1875 do pseudorenesančního slohu, pseudogotický zámek podle windsorského vzoru z roku 1868, rodiště PhDr. Václava Vojtěcha, polárního badatele a prvního Čecha na jižním pólu.

Obec 30 km západně od Hradce Králové; barokní zámek z roku 1687 rozšířený v roce 1740.

Obec na severním úpatí Mlázovického chlumu, prvně připomínaná roku 1369, před rokem 1542 povýšena na městečko, v první polovině 19. století nově empírově vystavěno na pravidelném půdorysu. Barokní kostel Nejsv. Trojice z let 1725-1731. Z Mlázovického chlumu stéká 12 léčivých pramenů, které se u Mlázovic sbíhají v jeden, zde založené lázně, byly zrušeny po druhé […]

Osada na svahu Hořického chlumu nad malebným údolím Javorky, v 17. století se zde pálila kolomaz pro hořickou vrchnost. Za první světové války zde byly ukryty důležité listiny T. G. Masaryka. V Mezihořském údolí pod Libínem stojí pískovcový pomník Aloise Jiráska od J. Štursy z roku 1921.

Obec 30 km západně od Hradce Králové; zbarokizovaný původně gotický kostel sv. Prokopa.

Obec na jižním úpatí Hořického chlumu, první zmínka z roku 1260. Na místě tvrze ze 13. století ve druhé polovině 18. století vystavěn zámek, novogoticky a secesně přestavěný na počátku 20. století. Zámek postaven na terasovitě vyrovnaném pozemku, v okolí dendrologicky bohatý park. Dnes účelově využit jako sídlo Výzkumného ústavu ovocnářského.

První zmínka o něm jako městu je z roku 1305, kdy je připomínán v listině Václava II. Původně královské město připadlo pro dluhy Jana Lucemburského rodu Vartenberků a stalo se na takřka 300 let městem poddanským. Po rodu Vartenberků se pány Bydžova stali Pernštejnové a po nich Valdštejnové. Po vymření bydžovské větve Valdštejnů přešlo držení […]

Obec prvně připomínaná roku 1356, v 16. století zde stála tvrz, její zbytky součástí novodobé farní budovy. Původní gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. století v letech 1749-1750 barokně přestavěn. Roubená lidová architektura s vyřezávanými lomenicemi.