Města a obce pro Litultovice a okolí

Slovanské hradiště na ostrohu nad řekou Moravice, později přemyslovský hrad s postavením správního centra opavského knížectví. První pís. zmínka k r. 1060. Po smrti Přemysla Otakara II. zde žila královna Kunhuta se Závišem z Falkenštějna. Po Přemyslovcích v majetku synů Jiřího z Poděbrad, pak Matyáše Korvína. Dalšími majiteli zámku byli Pruskovští z Pruskova, Neffzernové a […]

Město (od r. 1960) v Opavské pahorkatině (6800 obyv.). Dnešní Kravaře tvoří 3 původně samostatná sídla – Kravaře, Kouty a Dvořisko. První zmínka z r. 1224. Kostel sv. Bartoloměje z 2. pol. 19. stol, na počátku 20. stol. postavena fara, klášter sester Božího srdce – dnešní radnice – vše v novogotickém slohu. Ve 2. sv. […]

Zámek vybudovaný v renesanci Tvorkovskými z Kravař. Další časté změny majitelů zámku neprospívaly. Počátkem 19. stol. se stal vlastnictvím Jana Larische-Mönicha, který dal zámek zcela přestavět (1822), vybudoval další hospodářské budovy a rozlehlý přírodní park. Dědictvím přešel zámek do rukou Blücherů z Wahlstattu, kteří mu dali novogotický vzhled. V jejich držení byl do r. 1949, […]

Obec se zámkem vybudovaným v 2. pol. 16. stol. V r. 1754 jej zakoupil hrabě Chorynský, který jej v šedesátých letech 18. stol. přebudoval v barokním stylu. Za vlastnictví Chorynských se zámek stal významným kulturním slezským centrem – působila zde zámecká kapela, provozovalo divadlo. Dnes slouží zámek kulturním potřebám obce. Poblíž zámku barokní kostel sv. […]

Hraniční obec s pozoruhodným roubeným kostelem sv. Petra a Pavla z r. 1730 – ojedinělá památka na Hlučínsku. Poblíž moderní kostel z r. 1996, u obce přírodní rezervace Hněvošický háj.

Zámek je příkladem stavebního vývoje od roku 1293 do konce 19. století. Čtyřkřídlá dispozice je z r. 1720. Při zámku botanicky hodnotný park s oranžerií, založený kolem roku 1720. V obci farmí pozdně barokní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie z roku 1751, tvoří dominantu okolní krajiny.

Malá obec na řece Moravici, dnes má jen rekreační charakter. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Petra a Pavla z 1. pol. 14. stol., v 18. a 19. stol. upravovaný. V současnosti slouží k příležitostným výstavám a připravuje se v něm muzeum J. Adamsonové. V letech 1948–1955 nad obcí vybudována přehradní nádrž, zasobující přes filtrační stanici […]

Založeno jako horní město s těžbou stříbra a olova, od konce 13. stol. v majetku olomoucké kapituly. Po téměř úplném zničení v době třicetileté války a slezských válek nastal nový rozvoj, největšího rozkvětu dosáhl poč. 20. stol. V městě barokní kostel z konce 17. stol. s cennou výzdobou a varhanami, na hřbitově pozoruhodné litinové kříže […]

Část obce Štáblovice. Někdejší majetek hradeckého panství byl po zpustnutí v závěru 18. stol. znovuosidlen německým obyvatelstvem z Oder. Z té doby si obec zachovala ucelenou zástavbu usedlostmi východosudetského typu – štítově orientované přízemní obytné i hospodářské budovy. Vesnická památková rezervace, jediná na Opavsku.

Město Bílovec bylo založeno Vokem z Kravař mezi léty 1316-1324. Po pánech z Kravař patřilo město pánům z Fulštejna, pak Pražmům z Bílkova a posléze Sedlnickým z Choltic, kterým náležel zámek a část panství až do roku 1945. Město proslulo těžbou stříbra. Za 2. světové války bylo město zdevastováno. Po roce 1945 byla většina německých […]

Městečko založené ve 13. století na obchodní cestě do Polska. Na faře je expozice o historii městečka, část expozice je věnována zdejšímu rodákovi malíři Ferdinandu Krumholzovi.

Horní městečko z počátku 13. století, koncem 15. století připadlo ke knížectví krnovskému. Ve středu města pod náměstím farní barokní kostel sv. Kateřiny se sochou sv. Jana Nepomuckého. Torzo kamenné zdi ze 17. století s kapličkami, které jsou zastaveními křížové cesty. Městské domy z 19. století se zdobenými fasádami.

Mezi obcemi Bratříkovice a Hlavnice leží historický dřevěný větrný mlýn.

Obec s tvrzí ze 13. stol, později přestavován, v r. 1988 stržen. Kaple sv. M. Magdalény z konce 16. stol. Na hřbitově pohřbena slezská spisovatelka L. Hořká a J. Kubinec, umučený nacisty v r. 1945. Rodiště gen. H. Píky a literárního historika J. Vašici.

Někdejší majetek vikštejnského panství vzniklo jako hornické město, později se osamostatnilo. Větší rozvoj až v 19. stol., v r. 1945 vysídleno, nyní obec se zvýšenou pravomocí. V městě pomník J. H. Pestalozziho, který zde působil, na hřbitově pohřben Jan Zajíc, který se v r. 1969 upálil v Praze.

Dnes přináleží k Hradci nad Moravicí. Od r. 1890 je v obci funkční papírna, pro jejíž potřebu byl vybudován přiváděcí otevřený kanál v délce 3,5 km ve svazích nad řekou Moravicí – technická památka.

Obec je dnes částí Hradce nad Moravicí. Na pokraji obce zbytky šancí z období slezských válek a části nedokončené tratě Opava-Fulnek. V r. 2005 vybudována rozhledna Šance s kruhovým výhledem na velkou část Opavska.

Obec připomínaná již v r. 1224. Renesanční zámek z konce 16. stol. se zachovalými nástěnnými renesančními a barokními malbami. Vedlejší budova s nárožními věžemi vybudována v baroku, současný stav zámeckých budov pochází z přelomu 18. a 19. stol. Obě budovy účelově využity obcí, částečně přístupné.

Součást obce Holasovice. Na místě starší tvrze empírový zámek z poč. 19. stol., u zámku špýchar z 18. stol. Zámek slouží jako charitní domov pro řeholnice. Nad zámkem dvouřadá lipová alej na vrch Hůrka. Zámek není přístupný.