Židovské památky Podorlicka

Židé se začali usazovat na panských statcích v Podorolicku v pol. 16.století, když byli vypovězeni z královských měst. Nejstarší a největší židovská obec vznikla v Rychnově nad Kněžnou. Během 17. století vznikly další židovské obce v Dobrušce, Vamberku, Doudlebách nad Orlicí, Podbřezí a v Rokytnici v Orl. h. Každá z těchto obcí měla svou synagogu a školu, rabínský či obecní dům, rituální lázeň a hřbitov. Přes krutý osud během 2. světové války a následnou devastaci v období socialismu se některé památky zachovaly a mnohé z nich se v současnosti dočkaly své obnovy. V kdysi nejstarší židovské obci v Rychnově nad Kněžnou tak můžeme obdivovat zrekonstruovanou synagogu, která byla postavena roku 1782 na místě staré synagogy z poloviny 17. století, zničené požárem. Její interiér byl zmodernizován v r. 1898 a 1913. Během druhé světové války byla zpustošena. V letech 1993-1995 došlo k rekonstrukci do původní podoby a na jejím jižním průčelí byl r. 2002 odhalen památník obětem holocaustu. Dnes v synagoze najdeme Regionální židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka, židovského spisovatele, který se proslavil romány „Okresní město“, úsměvnou, laskavou vzpomínkou na dětství „Bylo nás pět“ a dalšími významnými díly. Na kopci proti historickému jádru města najdeme i židovský hřbitov s pietní síní rychnovské židovské obce, založený v r. 1616 (některé prameny ale uvádějí založení již r. 1588). Postupně byl rozšiřován až do současné velikosti. V areálu se nalézá 400 náhrobních kamenů z let 1690-1942, mezi nimiž je množství cenných barokních stél. V interiéru márnice se nachází pamětní deska z r. 1984 se jmény obětí nacistické rasové perzekuce.[/]
Židovský hřbitov si můžeme prohlédnout i na kopci, spojující Rychnov nad Kněžnou se sousedícím Vamberkem, ke kterému také přináleží.[/]
Ten byl založen údajně před r. 1673, avšak doložen až r.1688. Na jeho ploše se nalézá asi 500 náhrobních kamenů z let 1700-1940 včetně mnoha cenných barokních stél s bohatou symbolikou.[/]
I v Doudlebách nad Orlicí, pouhých 5 km Z od Vamberka, sídlila židovská komunita. Před polovinou 19. století žilo v Doudlebách 46 židovských rodin v 29 domech v souvislém území, jež měli od r. 1777 vlastní synagogu, přestavěnou v r. 1821 z kamene. Na doudlebské panství se přestěhovali právě z Vamberka a okolí, protože v době vypovídání židů z měst byli v Doudlebách trpěni díky tomu, že odváděli vrchnosti jisté poplatky. Ke zvratu pro ně však dochází v srpnu 1860, kdy v židovské části vypukl požár, při němž shořelo 15 domů. Po požáru se místu začalo říkat Na Spáleništi. Shořela také židovská škola, kterou přemístili do jižní části, požárem nezachvácené, dnešní čp. 135. Na spáleništi měli židé i vlastní porážku, v blízkosti i lázeň. Po zmíněném požáru se ale větší část židovských rodin z Doudleb odstěhovala, před 2. světovou válkou žily v Doudlebách dvě židovské ženy, které byly v roce 1942 transportem odvezeny. Obě zahynuly. V roce 1951 proto odkoupila kostel Církev čs. husitská. [/]
Opačným směrem od Rychnova nad Kněžnou dojedeme nejprve do Podbřezí, kde najdeme Lesní židovský hřbitov. Malý, malebný hřbitov z přelomu 17. a 18. století, založený v romantické krajině proti proudu Zlatého potoka. Objevuje se v románech Aloise Jiráska „Temno“ a Karla R. Karpaty „Tři dny tammuz“. V přírodní scenérii je volně roztroušeno 84 náhrobních kamenů z let 1725-1906. Poslední pohřeb se na tomto hřbitově uskutečnil v roce 1924. Jen o 10 km SZ v Dobrušce můžeme navštívit Městské muzeum se stálou expozicí Židé v dějinách Dobrušky“ a také židovský hřbitov, který byl založen roku 1675, v roce 1881 pak značně rozšířen. Dochované náhrobní kameny jsou krásnou ukázkou východočeských barokních stél. V jednoduché márnici z 19. stol je umístěn Památník obětem nacismu. V Dobrušce stála též synagoga, která byla postavena po roce 1866 na místě starší synagogy z let 1721-1722, přestavěné po požáru v roce 1806 v novogotickém slohu. Slouží dodnes k bohoslužebným účelům Českobratrské církve evangelické. Při putování po židovských památkách Podorlicka nesmíme zapomenout na jediné město v horách, a to Rokytnici v Orlických horách, kde také najdeme židovský hřbitov. Ten je svědectvím o bývalé židovské komunitě v Rokytnici z počátku 18. století. Založen byl v roce 1718 ve svažitém terénu o rozloze více než 400 m2. Jeho osud byl nejsmutněji poznamenán druhou světovou válkou, kdy byly náhrobky použity třeba na dláždění dvorů v centru města. V období socialismu bohužel došlo k další devastaci památky a odcizování náhrobků. Na hřbitově je pochován i místní židovský básník Moritz Reich (1831-1857).