Dnes je 8.12. a svátek má Květoslava
Kde jinde začít návštěvu kraje chmele než v jeho tradičním centru Žatci. Aromatická popínavá rostlina se ostatně prodrala do samotného středu města, kde před radnicí obsadila nejmenší chmelnici na světě. Staré královské město nad Ohří se chlubí dlouhou historií, která na jeho tváři zanechala velké množství stop. Jádro města bylo proto již v roce 1961 prohlášeno za památkovou rezervaci, ovšem teprve v posledních desetiletích se podařilo zastavit pokročilou devastaci a postupně obnovovat původní krásu. Památková rezervace zahrnuje obvod středověkého města, ale jednotlivé zajímavé objekty lze nalézt po celém městě. Procházku nám přitom usnadní informační systém, který ve třech okruzích upozorňuje na nejzajímavější objekty. Pokud vstoupíme z Kruhového náměstí, kde stávala středověká Pražská brána s kamenným mostem, do ulice Obránců míru, dostaneme se na hlavní náměstí Svobody. Historické zástavbě s krásným podloubím dominuje radnice s mohutnou věží vysokou 46 metrů, jejíž počátky sahají až do roku 1362. Tehdy si bohatí obchodníci se suknem na jejím místě postavili tržnici a ještě zbyl prostor pro městskou radu. V polovině 16. století prošla renesanční přestavbou, v baroku byla věž zvýšena o dvě patra a svou dnešní tvář získala po klasicistní úpravě roku 1858. Z jejího ochozu se nabízí krásný výhled na město a okolí. Za pozornost stojí monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice, postavený na ochranu před morem v letech 1707-1713 F. Tollingerem. Další barokní sloup, tentokráte zasvěcený svatému Floriánu coby ochránci před ohněm, byl postaven vpravo za radnicí na dnešním náměstí 5. května. Po obrovském požáru v roce 1738 jej vytesal místní sochař J. K. Vetter. Odtud je jen kousek k další dominantě města, kterou již tisíc let tvoří děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně zde stála románská bazilika, jejíž zdivo se dodnes zachovalo v západním dvouvěžovém průčelí. V gotice byla upravena do podoby výstavného chrámu s jižní věží, počátkem 18. století pak prošla důkladnou barokní přestavbou. Ke staršímu půdorysu přibyla v letech 1724-1728 kaple svatého Jana Nepomuckého a před rokem 1773 mohutná klasicistní zvonice. Galerie barokních soch na rampě kolem kostela pochází z první poloviny 18. století a je převážně dílem J. K. Vettera. V neutěšeném stavu je dosud druhá největší židovská synagoga v Čechách, postavená v Dlouhé ulici v typickém maurském stylu v letech 1871-1872. Během Křišťálové noci v listopadu 1938 byla vypálena a jen o vlásek unikla demolici, ale na svou renesanci zatím ještě čeká. Jen o něco starší je budova městského divadla z let 1848-1849. Těžko přehlédnout lze také rozsáhlý komplex pivovaru v severní části centra na místě starého přemyslovského hradu, prohlášený v roce 2003 technickou památkovou zónou.
Historické jádro města si nelze představit bez opevnění, které v Žatci zejména na jižní straně dosahovalo mimořádných rozměrů. Překotný růst a necitlivé zásahy moderní doby ovšem většinu památek tohoto druhu odstranily, takže na bývalou městskou pevnost dnes upomínají především tzv. husitská bašta a dvě brány. Bašta byla součástí rozsáhlého pozdně gotického opevnění a dnes je v ní umístěno muzeum Homolupulů. Kněžská brána, nazvaná zřejmě podle zaniklého minoritského kláštera v sousedství, byla jedním ze dvou hlavních vstupů do města. Tomu odpovídalo i mohutné opevnění s barbakánem, ovšem do dnešní doby se dochovala pouze vnitřní brána v podobě vysoké hranolové věže. Totéž platí i o Libočanské brance, která prolamovala hradby zhruba v polovině západní fronty velkého náměstí. Ulička od této branky k náměstí obchází tzv. Hošťálkův dům, kam tradice omylem klade sídlo vzpurného žateckého primátora. Přes současný neutěšený stav je to zajímavý doklad městského stavitelství s polygonálním nárožním arkýřem a zdivem z nejstarších městských hradeb.
Již mimo vlastní památkovou rezervaci stojí barokní kapucínský klášter s kostelem Korunování panny Marie, postavený v raně barokním slohu v letech 1676-1683. Menší sakrální stavby kostelíků svatého Jakuba a svatého Václava jsou jen malou připomínkou kdysi výjimečně husté sítě farních kostelů, která v českých městech s výjimkou Prahy nemá obdobu. Z té doby se zachoval zajímavý doklad dnes již zapomenutého způsobu stavby – hrázděný dům z předměstí Mlynáře. O historii chmele v kraji od počátku jeho pěstování až do minulého století podává přehled Chmelařské muzeum v bývalé balírně a skladu chmele na náměstí Prokopa Velikého, dějiny města a celého oblasti připomíná Regionální muzeum K. A. Polánka v budově bývalé nemocnice z roku 1857. Abychom zcela neopomněli mladší doby, je nutné se zmínit o krásné secesní budově žateckého gymnázia z roku 1903 s bohatou štukovou výzdobou průčelí i interiéru. Bohatství chmelařského centra dobře dokládá výstavná Křížova vila, postavená v novorenesančním slohu koncem 19. století. Vynikající ukázkou vkusné industriální stavby z přelomu 19. a 20. století je tzv. Dreherův pivovar, kdysi nejmodernější zařízení svého druhu v monarchii a vývozce proslulých značek piva.
Žatecké Poohří
Ze Žatce zamíříme do sousední obce Libočany, známé jako rodiště slavného renesančního kronikáře Václava Hájka. Jeho Kronika česká z roku 1541 byla skutečným bestsellerem a silně ovlivnila krásnou literaturu i dějepisectví v době národního obrození. Dominantou obce je krásný rokokový kostel Všech Svatých z druhé poloviny 18. století s dvěma věžemi a bohatě zdobenou fasádou, doplněný budovou fary a dnes nepřístupným pozdně barokním zámkem. U silnice západně od návsi zaujme stavení staré kovárny s méně obvyklým obloukovým vstupem. Dalším dokladem kvalitní venkovské architektury je nedaleká obec Nové Sedlo, nad níž se vypíná dvouvěžový barokní kostel svatého Václava z let 1735-1737 s mimořádně dochovaným interiérem. Mezi kostelem a jednopatrovou barokní farou stojí sloup Nejsvětější Trojice z doby okolo roku 1730. V blízkosti jsou chráněné lokality Zlatník, niva Liboce a slepé rameno řeky Ohře s výskytem vzácných druhů obojživelníků. Severovýchodním směrem od Žatce se přes Staňkovice s původně gotickým kostelem svatého Václava s kružbovým oknem presbytáře dostaneme do obce Bitozeves. Její nejstarší části vévodí v jádru gotický kostel svatého Michaela s hranolovou věží a zazděným portálem v jižní zdi lodi s bohatou gotickou profilací. V interiéru se zachovaly renesanční náhrobky majitelů obce Hrušků z Března, jejich erb zdobí také portál ve hřbitovní zdi u kostela z roku 1593. V blízké obci Blažim s velkoryse řešenou návsí se jako v jedné z mála v regionu dochovala řada barokních staveb. Návsi s rybníkem dominuje pozdně barokní kostel svatého Prokopa z let 1778-1781, vedle stojí areál fary, postavený v letech 1710-1711 podle projektu významného architekta P. I. Bayera. Ve zdivu hospodářského dvora se zachovaly zbytky tvrze pánů z Vřesovic, doložené koncem 14. století.
Východně od Žatce leží obec Stekník s jedinou vesnickou památkovou zónou v regionu. Náves s rybníkem lemují zachované barokní statky z druhé poloviny 18. století a mohutná barokní sýpka. Dvoukřídlý patrový zámek byl do současné podoby přestavěn v době rokoka a na svazích vznikl zámecký park s početnými plastikami. V současné době je ovšem zámek v rekonstrukci a není přístupný veřejnosti.
