Z Červenohorského sedla na Špičák

Tato hřebenovka přesahuje délku 25 km pro toho, kdo by ji chtěl projít od Červenohorského sedla přes Ramzovou až po Špičák. Je však na každém, jakou etapu z tohoto úseku si zvolí.[/]

Červenohorské sedlo-Ramzová

První etapou naší cesty je úsek Červenohorské sedlo-Ramzová. Místem startu je oblíbené lyžařské středisko Červenohorské sedlo. Areál se nachází v nadmořské výšce 850-1160 m n. m. Na severních svazích jsou čtyři sjezdovky barevně odlišené dle náročnosti.[/]
Černá uspokojí i náročnější až extrémní lyžaře, délka vleku je 800 m; červená je závodní slalomová s délkou vleku 1050 m; nejdelší je modrá s délkou 1700 m a žluté s délkami 450 a 700 m jsou určené široké veřejnosti. Další dvě sjezdovky menší náročnosti, z nichž jedna je osvětlená, nalezneme na protějším jižním svahu. [/]
Horský hotel a Chata na Červenohorském sedle poskytují ubytování a stravování. Nalezneme zde také přijatelný skiservis, úschovnu a půjčovnu lyží.


Od chaty horské služby stoupáme stále po červené turistické značce až k Bílému sloupu. Po cestě můžeme sledovat účinky škodlivých emisí na zdejší krajinu. Po zhruba 2 km dorazíme na Červenou horu (1333 m n. m.). Jedná se o rozhledový vrch v Keprnické hornatině. Když sejdeme do jeho sedla narazíme na romantickou Vřesovou studánku. Té se přisuzují léčebné schopnosti od doby, kdy vyléčila oční neduhy místnímu lesníku. Okolí studánky bylo v 1. polovině 20. století poškozeno dvěma silnými bouřemi, které tuto oblast připravilo o veškerý život. Zásluhou místních lidí pod vedením přírodovědců se zde podařilo faunu i floru znovu oživit. [/]


Pokračujeme dál a po zelené značce vystupujeme na Vozku. Tento vrch tvoří hraniční vrch Lichtenštejnského pralesa, přírodní památky chráněné státem již od roku 1903. Odtud jdeme po žluté k Trojmezí a poté po červené značce na Keprník.[/]


Vrchol Keprníku je v nadmořské výšce 1423 m, jeho vrch je obklopen nízkými skalami. Keprník nám naskýtá krásný kruhový výhled – jde patrně o ten nejhezčí v celých Jeseníkách. Z jeho vrcholu uvidíme za dobrého počasí i Beskydy a Krkonoše.[/]
I Keprník patří do vzácné soustavy Lichtenštejnského pralesa. Se svými mokřinami, horskými vřesovišti a řadou vzácným zástupců z říše rostlin i zvířat se stává opravdovým skvostem českých hor.[/]


Po dalších 2 km stojíme u chaty Jiřího Pod Šerákem, vydáme se tedy po žluté až k vrcholu (1351 m n. m.). Po ukázkovém výhledu na Jeseníky klesáme kamenitou červeně značenou cestou ke Koňské vyhlídce.[/]

Z ní máme strže Keprníku jako na dlani. Teď máme dvě možnosti. První je, že klesáme stále níž a dorazíme do Černavy – jedná se o mezistanici lanovky Ramzová-Šerák. Po červené značce budeme postupovat dále až ke studánce Dobrá voda. A nakonec za neustálého klesání dorazíme do Ramzové.[/]
Druhá je, že od Šeráku půjdeme ještě dál po modré značce a navštívíme Obří skály (1081 m n. m.). Ty nalezneme na severozápadním svahu Šeráku. Skalní hradba je přes 10 m dlouhá. Tyto Obří skály vznikly jako mrazové sruby ze svoru s velkými krystaly starolitu. Vlivem zvětrávání se v nich vytvořila řada různých tvarů: žlábky, skalní hřiby, pokličky, nebo skalní okno. I v této variantě budeme klesat. Přejdeme přes ochrannou hráz Vražedného potoka a po 2 km klesání přijdeme rovněž do Ramzové. [/]

Ramzová

Významné a nejrychleji se rozvíjející centrum lyžování, to je Ramzová. Sedačková lanovka z Ramzové na Šerák s celkovou délkou 3200 m zpřístupňuje nejdelší sjezdové tratě v Jeseníkách. Souběžně s lanovkou vede několik sjezdovek různé obtížnosti. Dolní část svahů slouží začátečním lyžařům coby cvičné louky. Zcela novou atrakcí, kterou lze provozovat na Ramzové, je jízda na sněhových člunech. V letním období je nahrazena jízdou na minikárách.[/]

Úsek Červenohorské sedlo-Ramzová je dlouhý cca 15 km a běžní návštěvníci jej zdolávají za čtyři hodiny.[/]

Ramzová-Špičák

Další etapou je oblíbená hřebenovka Ramzová-Špičák. Délka je přibližně stejná jako u předešlého úseku, ale ke zdolání budeme potřebovat o hodinu více. Dalším důležitým upozorněním také je, že půjdeme dlouhou dobu po hranicích Česka a Polska. Proto nepřecházejte v takových úsecích na polskou zelenou trasu z české žluté.[/]


Od Ramzovského sedla nastoupíme na červeně značenou cestu. Pokračujeme až k místu zvanému Větrolam, odkud je nádherný výhled na Šerák a Obří skály. Táhlým stoupáním pokračujeme cca. 3 km až na nejvyšší horu Rychlebských hor- Smrk.[/]
Zalesněný vrchol uvidíme ve výšce 1125 m n. m. Blízko vrcholu také můžeme obdivovat malé rašeliniště. Smrk je také místem historického trojmezí – Moravy, Kladska a Slezska. Z vrcholu se vydáme vpravo po žlutě značené cestě až na vrch Kovadlina.[/]


Z vrcholových skal se nám otevře výhled do Polska na Gory Bialskie. Kráčíme dál po hřebeni Rychlebských hor přes sedlo Peklo i vrch Břidličný, až přijdeme k rozcestníku pod Špičákem.[/]
Ze sedla můžeme konečně vystoupat na cíl naší cesty vrch Špičák. Když zdoláme vrcholové sutě , ocitneme se v nadmořské výšce 957 m. Z vrcholových rozsáhlých luk máme výhled na Rychlebské hory, Žulovsko, polské roviny i nádherná jezera Otmuchow a Nysa na polské straně. [/]


Ze Špičáku můžeme sejít po červené (na východ) do 6 km vzdálené Žulové nebo pokračovat až do 12 km vzdáleného Javorníku rovněž po červené (na sever).