Varhanářství v Krnově
Varhanářství má ve Slezsku dlouhou tradici. Již koncem 16. století působil v Opavě varhanářský mistr Ignác Eckhardt, ze 17. století jsou zprávy o opavské varhanářské rodině Ryšánků. Stavbu varhan zde umožňoval dostatek kvalitního dřeva z okolních lesů. Na tradici slezských varhanářů přímo navázal František Rieger v Krnově. Pocházel z obce Sosnová u Krnova. Po vyučení pracoval u varhanáře J. Seiberta ve Vídni. V roce 1844 koupil v Krnově dům na Dřevěném trhu a byl přijat za měšťana. Zřídil si zde varhanářskou dílnu a vyráběl mechanické nástroje zásuvkové soustavy. Jeho firma velmi dobře prosperovala i pod vedením jeho dvou synů, také vynikajících varhanářů, Otty Antonína a Gustava. Oba získali zkušenosti v Německu a Rakousku a po návratu domů zavedli kuželkovou soustavu vzdušnic.Ve druhé polovině 19. století se začalo s číslováním opusů, na světové výstavě ve Vídni vzbudil opus 1 velkou pozornost, ale rozhodující význam pro rozvoj krnovské firmy bratří Riegrů měla světová výstava v Paříži v roce 1878. Objednávky pro firmu se hrnuly, a to umožnilo rozšíření podniku. Časté byly návštěvy významných církevních i světských osobností a firmě byl propůjčen titul „c.k. dvorní dodavatel“. Během třiceti let bylo postaveno celkem 1073 opusů, které byly dodávány do Rakouska-Uherska, Norska, Anglie, Německa, Španělska, Ruska, Turecka, Itálie, Palestiny, Portugalska a Dánska. V roce 1903 se do čela podniku dostal po smrti Otty Antonína jeho syn Otto Rieger mladší. Objem výroby varhan všech možných velikostí až do první světové války stoupal. Byly zřízeny filiálky v Budapešti, ve Vídeňském Novém Městě a v Horké v Horním Slezsku. Varhany se začaly vyvážet také za oceán, např. do Mexika a do Argentiny. Cestovatelé ing. Hanzelka a ing. Zikmund na své cestě po Africe a Jižní Americe viděli varhany z Krnova v Peru, Argentině, Mexiku, v Kapském Městě i v jihoafrické Alexandrii.Po ukončení války musela firma hledat nová odbytiště. V roce 1924 se po smrti Otto Riegera vlastníkem firmy stal ing. Josef Glatter-Götz, který firmu řídil až do roku 1945 a pod jeho vedením bylo vyrobeno asi 1000 nástrojů, z nichž téměř polovinu odebrali zákazníci v Československu, ostatní byly exportovány do 25 států Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky. V průběhu druhé světové války byla výroba omezena na minimum a po válce, v roce 1948, byla firma Bratři Riegrové znárodněna. Ve stejném období byla pod národní správu převedena i druhá krnovská varhanářská firma Hermana Klosse. Obě tyto firmy byly pak následně sloučeny pod názvem „Továrny na varhany Rieger.Kloss v Krnově“. Firma již kolem roku 1950 opět produkovala vynikající nástroje, nejen varhany, ale také kytary, které byly úspěšně exportovány i na zahraniční trh. Varhany tz Krnova hrály již v roce 1951 na veletrhu v Praze, na výstavách hudebních nástrojů v Karlových Varech, Kraslicích a v roce 1955 na první výstevě hudebních nástrojů v Praze. [/]
Při továrně byla zřízena střední varhanářská škola, ze které každoročně vychází odborníci na stavbu varhan. V současné době závod RIEGER-KLOSS Varhany s.r.o. zaměstnává několik desítek odborníků, kteří stavějí vynikající nástroje nejen v naší republice, ale dodávají varhany i do zahraničí, například do Číny, Německa, Koreje, Polska, do Spojených států amerických aj. Podle velikosti sestavovaných nástrojů vznikne ročně 7 až 10 nástrojů.
