Ústecko – Živočišstvo
Rostlinstvo a živočišstvo Českého středohoří
CHKO České středohoří zaujímá velkou část okresu
a z orografického celku České středohoří sem
nejsou zahrnuté pouze vrchy Hradiště u Habří,
Jedovina a Rovný nacházející se na levém břehu
straně řeky Bíliny. [/]Na Ústecku má CHKO dva různé
krajinné charaktery a to velkou výškovou variabilitu
s mnoha samostatnými vrchy nebo hřbety na
straně jedné a dlouhými údolími nebo roklinovými
prvky vypreparovanými drobnými až středně
velkými potoky (Litoměřické středohoří při pravém
břehu Labe) a vrcholovými platy s mírně vystupujícími
vrchy na straně druhé (většina Ústeckého
středohoří nacházející se při levém břehu Labe od
Ústí n.L. až po Podmokly a část Litoměřického středohoří
při levém břehu Labe). Charakter Českého
středohoří po přírodovědné stránce se dá jen těžko
krátce definovat, protože se zde často na velmi
malém prostoru střetávají teplomilné xerothermní
prvky s prvky horskými nebo podhorskými, které
zde ale často sestupují hluboko pod 300 m hranici,
zvláště v úzkých hlubokých údolích jako je např.
Rytina, nebo Průčelská rokle. Široká údolí (např.
podél Homolského, Lučního nebo Lužeckého
potoka) umožňují pronikání nížinných prvků do
vyšších poloh. Velká pestrost různorodých biotopů
umožňuje výskyt velkého množství rostlin a živočichů,
často s charakterem izolovaného výskytu
vzhledem ke svému okolí. Např. na zachovalých
sutích se vyskytuje mimo jiné modře zbarvený
střevlíček Leistus montanus, který je pozůstatkem
fauny posledního glaciálu a jinak je v Čechách
mimo sutí znám pouze z vrcholových partií Krkonoš.
Velký střevlík s podhorským a horským rozšířením
Carabus irregularis sestupuje v Průčelské
rokli a v údolí Rytiny až na 250 m vrstevnici.
Řada teplomilných živočichů stepního charakteru
(např. některé mandelinky a nosatci) se vyskytují
v Českém středohoří a pak až na teplých lokalitách
Moravy. V ústecké části středohoří rostou většinou
přirozené, i když ne původní listnaté lesy “ hlavně
doubravy většinou s bohatým keřovým i bylinným
podrostem; na chladnějších svazích jsou i bučiny.
Na mnoha místech jsou lesní porosty na místech
dřívějších rozsáhlých sadů, které se zde nacházely
v 18. a začátkem 19. století. Velmi zajímavé
jsou zde i skalní lesostepi (např. Sluneční stráň
nad Brnou) s význačnou teplomilnou květenou
(např. bělozářka liliovitá, kavyl zpéřený, třemdava
bílá apod.). Z nápadných zvířat lze uvést z obojživelníků
mloka zemního, tři druhy čolků nebo skokana
hnědého. Z plazů je zde velmi nápadná ještěrka
zelená (např. Dolní Zálezly), užovka hladká
(více lokalit) nebo zmije obecná. Z ptáků se zde
vyskytuje přes 200 druhů a z nápadnějších lze zde
uvést čápa černého, luňáka červeného, káně lesní,
koroptev polní, výra obecného atd. Savci zde byli
potvrzeni ve více jak 50 druzích a setkáme se zde
např. se stády muflonů, s jeleny, všudypřítomnými
divočáky nebo na březích Labe s bobry a nutriemi;
hmyzožravci (7 druhů) jsou zde zastoupeni
např. ježkem západním; letouni (10 druhů) např.
i vrápencem malým. Hlodavci jsou zde zastoupeni
20 druhy, šelmy 8 druhy atd. Velmi bohatě je zde
zastoupena fauna bezobratlých s mnoha faunisticky
velmi význačnými druhy “ nejlépe jsou zde
známi mravenci (cca 50 druhů), např. Dolichoderus
quadripunctatus žijící ve dřevě a mající typické
4 světlé skvrny na zadečku. Z brouků jsou zde zpracováni
střevlíci (cca 230 druhů) zastoupení např.
13 druhy rodu Carabus i s naším největším druhem
střevlíkem kožitým. Z tesaříků zde bylo zjištěno
83 druhů včetně zajímavějších druhů jako je
např. teplomilný druh vázaný na listnáče (hlavně
duby) tesařík Stenocorus quercus (Brná). Z motýlů
je potvrzeno dosud nejméně 1000 druhů, ale
u této skupiny průzkumy pokračují a každoročně jsou zde nacházeny další, pro Ústecko nové druhy.
Ovšem je nutno brát v úvahu, že jsou zde i oblasti
s infikovanými klíšťaty (často např. v okolí hradu
Blansko apod.), ve vlhkých lesích se setkáváme
s houfy drobných much a na okrajích porostů
nebo podél lesních cest jsou návštěvníci napadáni
kloši “ nejčastěji klošem jelením. Velmi zajímavá
je zde také fauna plžů i s nápadně páskovanými
druhy z rodu Cepaea.
[/]Labské pískovce
V okrese Ústí nad Labem jsou Labské pískovce
zastoupeny jen svou relativně malou částí při hranici
se SRN. Dříve byl tento útvar tvořený většinou
středně zrnitými kvádrovými pískovci zvaný
Děčínské mezihoří a byl zařazován do soustavy
Krušných hor. Na Ústecku jsou turisticky i horolezecky
zajímavé hlavně Tiské stěny, Ostrovské stěny
(Děčínsko) a oblast Pod- a Nad stěnami. Z přírodovědného
hlediska jsou zajímavé různé skalní
průrvy a okolí drobných vodních toků. Většinu
porostů, pokud nebyly zničené exhalacemi, tvoří
smrčiny, na vrcholech zastoupené borovicemi a na
chladnějších svazích převažuje buk lesní. Ve všech
porostech ale v současné době dominuje bříza.
Botanicky i faunisticky je to na Ústecku poměrně
chudá oblast. V lesním podrostu zde roste např.
hasivka orličí, metlice křivolaká nebo brusnice
borůvka a v Tiských stěnách lze nalézt i vzácný
sedmikvítek. Z brouků jsou zde nejlépe zpracovaní
střevlíci (více jak 170 druhů) i s význačnými
druhy jako je např. Trechus rubens úzce vázaný
na drobné vrcholové potoky (např. od Antonínova
až po Hladov). Tesaříci zde jsou potvrzeni cca 30 druhy z nichž k zajímavějším patří mimo jiné velký
smaragdově zelený tesařík pižmový. Z mravenců
(cca 15 druhů) je zde zajímavý poměrně hojný
výskyt typicky horského mravence Formica truncorum.
Z obojživelníků se zde vyskytuje např. čolek
horský. Plazi jsou zde zastoupeni např. ještěrkou
živorodou. Ptáků je odsud známo kolem 130
druhů, když kulík hnědý a křivka bělokřídlá nebyli
dosud zjištěni na jiných lokalitách ústeckého
okresu. Faunu savců zastupuje 38 druhů, včetně
občasných zatoulanců jako jsou kamzík horský
a nebo rys ostrovid. Hmyzožravci jsou zde zastoupeni
6 druhy, z letounů jsou podchycené pouze
dva druhy, stejně jako zajícovití. Hlodavců zde
bylo potvrzeno 15 druhů z nichž některé je nutno
v současné době označit jako vymizelé (např. sysel
obecný, křeček polní apod.). Šelmy jsou zastoupené
9 druhy, když se odsud uvádí i nejistá kočka
divoká. Sudokopytníky známe odsud ve 4 druzích,
když zde dominuje jelen evropský.
[/]Východní Krušné hory
Území Krušných hor na Ústecku tvoří hřeben
podél hranice s SRN a v blízké budoucnosti bude
rozdělen na dvě části nově budovanou dálnicí
vedoucí přes Krušné hory. Jaký to bude mít dopad
na zdejší přírodu ukáže budoucnost. Celé území
parku tvoří náhorní plošina svažující se směrem
do SRN a tímto směrem je také odvodňováno.
Vyskytuje se zde lokálně zajímavá flora a fauna,
ale jen tam kde se zachovaly zbytky po původních
velmi zajímavých mokřadech a rašeliništích,
které byly ale v relativně nedávné době (před
vyhlášením parku) tvrdě odvodněné a tím i znehodnocené.
Mimo malých lesních ploch jsou zde
hlavně zbytky původních horských květnatých luk.
Co se týče fauny i flory, tak je zde (tj. na Ústecku)
zajímavý výskyt např. lilie cibulkonosné, tučnice
obecné apod. Fauna je zde jen nedostatečně
známa. Z mravenců zde stojí za zaznamenání
relativně hojný výskyt horského druhu Formica
lemani, který zde nahrazuje v nížinách obyčejný
druh Formica fusca. Z ptáků zde má několik tokanišť
tetřívek obecný a savci jsou zde zastoupeni
pouze běžnými druhy.
