Toulky po dějinami omývaných březích Jizery
Benátky nad Jizerou – Předměřice nad Jizerou 15 km
Z: Benátky nad Jizerou – Slepeč – Tuřice – Předměřice 9 km
Č: Předměřice nad Jizerou – Benátky nad Jizerou 6 km
Benátky nad Jizerou – Dominantou Benátek je renesanční zámek,vybudovaný na místě kláštera zrušeného za husitských válek. V roce 1599 zakoupil panství včetně města a zámku císař Rudolf II. Z té doby také pochází vpravdě reprezentativní sgrafitová výzdoba fasád nádvoří. Rudolf II. umožnil dánskému astronomu Tychonovi de Brahe zřídit na zámku moderní observatoř. Památkou na působení slavného hvězdáře je tzv. benátecký poledník vyznačený v jedné ze zámeckých podlah, který Tycho údajně sám vyměřil. V období baroka, v polovině 18. století, startovali svoji hudební kariéru v Benátkách bratři František a Jiří Bendové. Talentovaným sourozencům se podařilo později dosáhnout výrazných interpretačních a skladatelských úspěchů na saské a pruské půdě, kdy se stali členy významných orchestrů. Století po bratrech Bendových hostil benátecký zámek dalšího budoucího významného hudebníka: V letech 1844 – 1847 tu v rodině Leopolda Thun – Hohensteina působil jako učitel hudby mladý Bedřich Smetana.[/]
Dnes v zámku sídlí regionální muzeum s velmi pestrými sbírkami (pravěký příbytek, sochy, nábytek, hudební nástroje, expozice rodáků) a také soukromé muzeum hraček s patrně největší sbírkou pokojíčků pro panenky; některé jeho exponáty jsou až z Japonska nebo Číny.[/]
Původní farní a klášterní kostel Narození Panny Marie byl přičleněn k zámeckému areálu a roku 1702 opatřen dnešní věží.[/]
Barokní doba zanechala stopy i v zámeckém parku, kam přibyly plastiky z dílny Matyáše Bernarda Brauna a Františka Adámka.[/]
Uprostřed náměstí, nacházejícího se pár kroků od zámku, by oko návštěvníka rozhodně nemělo minout nenápadnou, ale půvabnou barokní kapli sv. Rodiny z doby po r. 1720. Po josefinské sekularizaci byl drobná kaple odsvěcena a přepažena na více malých místností ve třech patrech, po požáru budovy radnice v roce 1795 v jejím stísněném prostoru dokonce úřadovali městští úředníci. Prvorepublikové budování státu narušilo v podstatě provinční kolorit náměstí sužovaného bezpočtem požárů progresivním projektem Občanské záložny architekta Jiřího Krohy.[/]
V trochu utajeném koutu za náměstím lze ještě objevit raně barokní kostel sv. Maří Magdalény z druhé poloviny 17. století. Jeho předchůdcem na stejném místě byl bratrský sbor z doby po roce 1590.[/]
Nejvýznamnějším podnikem ve městě je firma Carborundum-Elektrite, nejstarší evropský výrobce brusiva (založena 1895).[/]
Slepeč – přírodní památka, kde jsou zachována přirozená společenstva dubového a habrového lesa na podkladu zvětralých křídových usazenin. V této lokalitě se vyskytuje mnoho chráněných rostlin (střevíčník pantoflíček) a živočichů (zlatohlávci a roháči).[/]
Benátky nad Jizerou – Horky nad Jizerou 10 km
Č: Benátky nad Jizerou – Dražice – Stará Jizera – Horky nad Jizerou 5 km
Č: Horky nad Jizerou – Stará Jizera – Dražice – Benátky nad Jizerou 5 km
<BR
Dražice – zřícenina hradu v údolí Jizery. Hrad byl postaven ve 13. století a stal se sídlem pánů z Dražic. Jan z Dražic byl za vlády Lucemburků pražským arcibiskupem. Od 16. století se jeho někdejší sídlo uvádí již jako pusté. Náročnou rekonstrukcí prochází nedaleký kostel sv. Martina, v němž jsou zachovány fresky pocházející z éry již jmenovaného nejslavnějšího vlastníka Dražic. Na presbytáři kostela i detailech zachovalého zdiva hradní zříceniny jsou dodnes patrné kontakty stavebníka, biskupa Jana z Dražic, s progresivním francouzským stavitelstvím období vrcholné gotiky (avignonská stavební huť). K dražické zřícenině se váže pověst Železná hůl z hradu.[/]
Horky nad Jizerou – Panorama Horek ovládá vysoké návrší se zámkem a sousedícím barokním kostelem sv. Mikuláše z let 1723-25. Zámek sice není běžně přístupný, jeho nejbližší okolí ale láká k romantické procházce. Při silnici pod zámkem stojí drobná barokní kaple Narození Páně z r. 1762. [/]
Stará Jizera – území v meandru řeky Jizery mezi Dražicemi a Horkami nad Jizerou. Vyskytují se zde mokřadní rostlinná společenstva (stulík žlutý, leknín bělostný) vázaná na dvě slepá ramena Jizery (tůně Stará Jizera a Měsíc). Celkově jde o vzácně zachovalou říční nivu se záplavovými loukami.
