Tábor pod drobnohledem

Město Tábor, to není jen Husitské muzeum, Bechyňská brána či věž Kotnov. Pojďme navštívit toto město a podívejme se na řadu dalších jeho zajímavých staveb.

A začneme přímo na Žižkově náměstí.

Radnice

Budova radnice je jednou z nejvýznamějších památek pozdní gotiky v českých městech. Byla postavena na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521. V sálech radnice je dnes umístěna stálá expozice Husitského muzea a Galerie výtvarného umění. V přízemí se nachází vstup do podzemních chodeb, které vznikly propojením sklepů měšťanských domů v 16. století. Veřejnosti je zpřístupněno od roku 1947 asi 800 metrů středověkého podzemí.

V jihozápadním cípu náměstí stojí další velmi zajímavý dům,

Škochův dům

Je jednou z nejlepších ukázek goticko-renesanční městské architektury u nás. Jeho průčelí zdobí pozdně gotický štít s panelem oblouků „oslího hřbetu“ z doby po roce 1532.

Na severní straně náměstí, těsně u kostela Proměnění Páně, najdeme

Lichvicovský dům

Ten je poprvé zmiňovaný již v roce 1440. Po velkém požáru byl v roce 1532 renesančně přestavěn. Na vysokém bílém štítu můžeme spatřit znak rytířského rodu Myslíků z Hiršova, jednoho z řady majitelů.

Vedle něj stojí jedna z nejzajímavějších staveb ve městě –

Ctiborův dům

Pozdně gotický dům pochází z doby po roce 1532. Štít domu s kružbovou výzdobou představuje vzácný příklad hodnotné měšťanské architektury pozdní gotiky.

Západním směrem odtud, na ostrohu nad Jordánem stojí velmi nápadná stavba původně technického charakteru –

Vodárenská věž

Je to renesanční stavba zdobená obloučkovými štíty. Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z městské nádrže až do výšky 32 metrů. Z věže byla voda rozváděna dřevěným potrubím do městských kašen. Nádrž byla údolní přehradou, kterou táborští vystavěli v roce 1492. Dostala jméno podle biblické řeky Jordán.

Jihovýchodně od Vodárenské věže najdeme pozůstatek bašty městských hradeb –

Velká bašta – Kožešnická

Ostatní bašty mají ostrohranné zakončení, tato je ale půlkruhovitá. Je to nový prvek opevnění, v Českých zemích poprvé použitý právě husity. Takovéto protáhlé dělové bašty se po táborském vzoru budovaly po celé století i v dalších evropských městech. Při dobývání Tábora císařským vojskem v roce 1621 byla bašta a část okolních hradeb poničena dělostřelbami obléhatelů.

Další z bašt najdeme v severozápadním cípu historického města.

Žižkova bašta

Zvaná také Velká. Bývala součástí městského opevnění a spolu s věžemi hradu „Hradiště“ ovládala přístup do Klokot. Později byla ale přestavěna pro obytné účely.

Poslední z bašt najdeme na severním cípu starého města.

Soukenická bašta

Bašta zvaná též Převrátilská je vzácnou památkou husitského pevnostního stavitelství kolem půle 15. století. Má pětiúhelníkovou základnu, která byla pro tehdejší dobu typická a spojovala stavitelské zkušenosti domácího měšťanstva se vzory z vyspělé západní Evropy.

V Táboře je ještě mnoho pozoruhodných staveb. Mapku či plánek jejich polohy a jejich popis, jakožto i širší popis staveb zde uvedených je k mání v infocentru na Žižkově náměstí.