Tábor pod drobnohledem
Město Tábor, to není jen Husitské muzeum, Bechyňská brána či věž Kotnov. Pojďme navštívit toto město a podívejme se na řadu dalších jeho zajímavých staveb.[/]
A začneme přímo na Žižkově náměstí.[/]
Radnice
Budova radnice je jednou z nejvýznamějších památek pozdní gotiky v českých městech. Byla postavena na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521. V sálech radnice je dnes umístěna stálá expozice Husitského muzea a Galerie výtvarného umění. V přízemí se nachází vstup do podzemních chodeb, které vznikly propojením sklepů měšťanských domů v 16. století. Veřejnosti je zpřístupněno od roku 1947 asi 800 metrů středověkého podzemí.[/]
V jihozápadním cípu náměstí stojí další velmi zajímavý dům,
Škochův dům
Je jednou z nejlepších ukázek goticko-renesanční městské architektury u nás. Jeho průčelí zdobí pozdně gotický štít s panelem oblouků „oslího hřbetu“ z doby po roce 1532.[/]
Na severní straně náměstí, těsně u kostela Proměnění Páně, najdeme
Lichvicovský dům
Ten je poprvé zmiňovaný již v roce 1440. Po velkém požáru byl v roce 1532 renesančně přestavěn. Na vysokém bílém štítu můžeme spatřit znak rytířského rodu Myslíků z Hiršova, jednoho z řady majitelů.[/]
Vedle něj stojí jedna z nejzajímavějších staveb ve městě –
Ctiborův dům
Pozdně gotický dům pochází z doby po roce 1532. Štít domu s kružbovou výzdobou představuje vzácný příklad hodnotné měšťanské architektury pozdní gotiky.[/]
Západním směrem odtud, na ostrohu nad Jordánem stojí velmi nápadná stavba původně technického charakteru –
Vodárenská věž
Je to renesanční stavba zdobená obloučkovými štíty. Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z městské nádrže až do výšky 32 metrů. Z věže byla voda rozváděna dřevěným potrubím do městských kašen. Nádrž byla údolní přehradou, kterou táborští vystavěli v roce 1492. Dostala jméno podle biblické řeky Jordán.[/]
Jihovýchodně od Vodárenské věže najdeme pozůstatek bašty městských hradeb –
Velká bašta – Kožešnická
Ostatní bašty mají ostrohranné zakončení, tato je ale půlkruhovitá. Je to nový prvek opevnění, v Českých zemích poprvé použitý právě husity. Takovéto protáhlé dělové bašty se po táborském vzoru budovaly po celé století i v dalších evropských městech. Při dobývání Tábora císařským vojskem v roce 1621 byla bašta a část okolních hradeb poničena dělostřelbami obléhatelů.[/]
Další z bašt najdeme v severozápadním cípu historického města.[/]
Žižkova bašta
Zvaná také Velká. Bývala součástí městského opevnění a spolu s věžemi hradu „Hradiště“ ovládala přístup do Klokot. Později byla ale přestavěna pro obytné účely.[/]
Poslední z bašt najdeme na severním cípu starého města.[/]
Soukenická bašta
Bašta zvaná též Převrátilská je vzácnou památkou husitského pevnostního stavitelství kolem půle 15. století. Má pětiúhelníkovou základnu, která byla pro tehdejší dobu typická a spojovala stavitelské zkušenosti domácího měšťanstva se vzory z vyspělé západní Evropy.[/]
V Táboře je ještě mnoho pozoruhodných staveb. Mapku či plánek jejich polohy a jejich popis, jakožto i širší popis staveb zde uvedených je k mání v infocentru na Žižkově náměstí.
