Tábor a okolí
Odkaz husitství, které se rodilo v těchto místech začátkem 15. století, sem dodává atmosféru revolučního kvasu dodnes. Centrem husitského hnutí bylo město Tábor, ale toto bouřlivé období připomínají i mnohá další místa – Kozí Hrádek, Starý Hrádek u Borotína či Příběnice.
Tábor
V místech, kde stávalo původní přemyslovské Hradiště, založili husité roku 1420 opevněné vojenské město s biblickým názvem Tábor. Odtud pod vedením hejtmana Jana Žižky z Trocnova a Prokopa Holého vedli své vítězné výpravy. Zrod táborské obce je spjat se jménem Jana Husa, velkého reformátora katolické církve. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan získal Tábor, po smíru s císařem a českým králem Zikmundem Lucemburským, roku 1437 z rukou Zikmunda privilegium, jež obci udělovalo statut královského města. [/]
Pamětihodnosti Tábora poznáme nejlépe, vydáme-li se na procházku po prohlídkovém okruhu, který začíná na Žižkově náměstí (okruh není značen). Už samotné Žižkovo náměstí poskytuje svým návštěvníkům přehlídku pamětihodností téměř všech architektonických slohů. Náměstí dominuje gotický děkanský chrám Proměnění Páně, který je situovaný v nejvyšším bodě návrší (na severní straně náměstí), a honosná pozdně gotická budova radnice, v jejíchž prostorách je umístěna expozice Husitského muzea a vstup do táborského podzemí. Žižkovo náměstí obklopují architektonicky cenné měšťanské domy – Škochův dům, dům čp. 12, 13, 16, 17, 18, 19, Lichvicovský dům a Ctiborův dům. Uprostřed náměstí se vyjímá renesanční kašna a pomník Jana Žižky z Trocnova.[/]
Křivolaké uličky Starého města nás zavedou k pozůstatkům táborského městského hradu Kotnovu a k parkánovým hradbám. Tato nejstarší památka v Táboře pochází nejspíše z druhé půle 13. století, avšak čas a požáry způsobily pokles obranného významu hradu a v letech 1612–1613 byl přeměněn na pivovar. Zachovala se jediná věž, nazývaná Kotnov. K ní přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Na rozdíl od věže se brána dočkala lepšího zacházení. Dochovala se v téměř původním stavu z doby po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. V jejích gotických interiérech je umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti.[/]
Severním směrem stojí klášter s kostelem Narození Panny Marie. Raně barokní stavba byla postavena pro oporu protireformace v letech 1642–1666. Bohatě členěné průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a jeho matky, sv. Moniky. Interiér kostela, vybavený dnes již ztraceným cenným barokním zařízením z místní řezbářské dílny, není v současnosti veřejně přístupný. Samotný klášter na počátku 19. století postupně ukončil svou činnost, jeho budova byla nejprve využívána jako věznice, dnes zde sídlí pracoviště táborského muzea s bohatými depozitáři.[/]
Východně od Žižkova náměstí je vodní nádrž Jordán, která byla vybudována již roku 1492 jako zásobárna pitné vody pro město a dnes slouží především k rekreaci.[/]
Severozápadním směrem od historického centra se na vrcholku skví impozantní stavba barokního chrámu a kláštera v Klokotech, známého to poutního místa. Ojedinělý barokní komplex pochází z let 1701-1730. Kostel stojí na lichoběžníkovém nádvoří a jednolodní chrám Panny Marie má trojboce uzavřený presbytář a dvě boční kaple. Vybavení kostela je převážně barokní z 18. století.[/]
Kozí Hrádek
V rozsáhlém komplexu lesů nad údolím Kozského potoka navštívíme udržovanou zříceninu Kozího Hrádku. Poprvé je Kozí hrádek připomínán roku 1377. V letech 1413–1414 zde pobýval velký reformátor katolické církve mistr Jan Hus, neboť mu toto místo zajišťovalo bezpečí pro psaní svých děl i pro kazatelskou činnost. Od poloviny 15. století hrádek pustl, za pravděpodobné datum zkázy se považuje rok 1438, kdy vyhořel nebo byl pobořen. Zachovalo se obvodové zdivo věží, sýpek i hradeb. Zřícenina je konzervována a zpřístupněna veřejnosti. Nedaleko komplexu se nachází Sokolská mohyla.[/]
Choustník
Na cestě z Plané nad Lužnicí do Černovic se nedaleko stejnojmenné obce nachází zřícenina hradu Choustník. Nevelký hrad byl vybudován na skalnatém žulovém vrchu ve druhé polovině 13.století jako dvojhrad, tedy se dvěma samostatnými jádry. Od roku 1322 patřil Rožmberkům, kteří jej několikrát přestavěli. Koncem 17. století je již hrad uváděn jako zpustlý. Dochovalo se veškeré obvodové zdivo hradeb, kaple, paláců i věží. Hlavní, 18 metrů vysoká věž je opravena a zpřístupněna jako rozhledna a za dobrého počasí lze dohlédnout až na Šumavu. [/]
Příběnice
Zřícenina rožmberského gotického hradu leží nedaleko obce Příběnice, jihozápadně od Tábora. Nachází se nad řekou Lužnicí, na jejím levém břehu. Dochovaly se zbytky zdiva osmiboké věže a základy budov. Příběnice patřily v době svého založení k nejnáročnějším šlechtickým stavebním podnikům srovnatelným se zakladatelskou činností posledních přemyslovských králů. K rozsáhlému komplexu patřily kromě hradu a obvyklého předhradí také poplužní dvůr a podhradí. K hradu se dá dojít po červené podél řeky přímo z Tábora cca 10,5 km nebo po modré z nedalekých Malšic. Zřícenina je volně přístupná. V podhradí pak najdeme nejen romantické zákoutí s vyhlídkou na Lužnici, ale i penzion a restauraci.[/]
Borotín – Starý zámek
Na nevysokém návrší najdeme pozůstatky vodního hradu zvaného Starý zámek. Byl vystavěn v první polovině 14.století a stal se útočišťem husitů. Počátkem 17. století (1623) vypálila hrad císařská vojska a jako konfiskát se dostal do majetku Lobkoviců, kteří jej připojili k jistebnickému panství. Ti však vypálený hrad již neobnovili a ponechali jej svému osudu. Roku 1843 pobořen a kámen byl použit ke stavebním účelům. Dochovaly se zbytky obvodových zdí mohutného paláce, brány a dvou věží. Zřícenina je považována za jednu z nejromantičtějších v Čechách.
