Šumperk a okolí
Šumperk, dříve okresní město s více než 30 000 obyvateli, se stalo přirozeným střediskem celé oblasti již svou polohou. Leží na rozhraní Mohelnické brázdy, Hanušovické vrchoviny a úpatí Jeseníků. Je obklopené lesy a od hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku ho dělí jen 15 km. I proto bývá označováno jako „brána Jeseníků“.
Šumperk
Šumperk byl založen kolem roku 1270 „na zeleném drnu“, o čemž dodnes svědčí pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic pocházející z té doby. V roce 1562 byl povýšen na královské město, ale po Bílé hoře se stal z trestu za účast na povstání ochranným městem, tj. vlastně majetkem Lichtenštejnů.
Pozoruhodný rozvoj zažil Šumperk v 19. století, kdy se z obyčejného venkovského města stal velkým průmyslovým střediskem, zejména textilního průmyslu. Roku 1785 zde byla založena první evropská manufaktura na výrobu manšestru a v roce 1842 tu zahájila provoz první mechanická přádelna lnu na Moravě. Bohužel v posledních letech tradici textilní výroby v Šumperku ukončilo zrušení všech zdejších velkých textilek, jako byl Moravolen, Hedva nebo Dekora. Zato zde zůstaly další významné podniky, například Pramet, který vyrábí tvrdokovy a průmyslové diamanty. Šumperk dobře znají také železničáři; nejen jako železniční křižovatku, ale i jako sídlo průmyslové a učňovské železniční školy a velkého závodu na opravu kolejových vozidel.
Díky zničujícímu požáru města v roce 1669 má Šumperk jen málo starých stavebních památek. Zato má pozoruhodnou architekturu 19. a 20. století, budovanou často podle vídeňských architektů.
Dominantou náměstí Míru je radnice (1911) a barokní morový sloup (1719). Zdaleka viditelná radniční věž nám poskytne ze svého ochozu úchvatný pohled na město i jeho okolí. Samotné náměstí obklopuje zajímavý soubor klasicistních a empírových domů, přehlédnout nemůžeme ani nádherný raně barokní měšťanský „Geschaderův dům“, stojící u klášterního kostela. Dominikánský klášter z konce 13. století byl zrušen za Josefa II. (1784), původně gotický klášterní kostel Zvěstování P. Marie s pozdější barokní interiérovou úpravou dnes slouží ke kulturním účelům. Farní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století byl po požáru města (1669) rovněž barokně přestavěn a barokní podobu má i původně hřbitovní kostel sv. Barbory (1755), v jehož interiéru jsou cenné fresky od Ignáce Oderlitzkého. Z řady dalších památek narazíme při toulkách městem zcela jistě na dochovanou část městských hradeb ze začátku 16. století nebo na některou z barokních soch, rozmístěných především v parcích.
Šumperk je významným regionálním střediskem kultury, sídlem stálého divadla a vlastivědného muzea, ve kterém je umístěno také městské informační centrum. Ročně ho navštíví desítky tisíc turistů, které do města přiláká nejen již jeho zmíněná poloha, ale i dobře vybudované rekreační zázemí.
Okolí Šumperka
Když projíždíme po cestě ze Zábřehu do Šumperka obcí Bludov, nemůžeme přehlédnout zdejší žerotínský zámek s okolním parkem. Zato asi mnozí netuší, že je Bludov známý také svými lázněmi, vybudovanými západně od obce. Jejich léčebným zdrojem je oteplená sirovodíková voda a léčí se v nich hlavně děti.
Na jihovýchodní straně na Šumperk těsně navazuje obec Nový Malín. Svůj název získala až po roce 1945, kdy ji osídlili Češi z Českého Malína na Volyni, který Němci v roce 1943 do základů vypálili. Směrem severovýchodním již se zástavbou Šumperka téměř splývají Vikýřovice, na které bez přechodu navazuje Rapotín tak, že sami místní mívají někdy problém určit, co patří ke které obci. Zcela jistě nám ale každý poradí, kde tu najdeme populární skanzen U Havlíčků.
Západně od Šumperka se zvedají dva kopce – Chocholík (548 m n. m.) a Háj (631 m n. m.), na kterém je rozhledna. Za nimi leží obec Hrabenov, sahající svou zástavbou až k Rudě nad Moravou. Ta se jako hornická obec připomíná již začátkem 14. století. Z architektonických památek se v obci dochoval zámek postavený Žerotíny roku 1610 na haldách strusky z železných hamrů ve stylu tzv. severské renesance (upravený v letech 1622-1625), ve kterém od roku 1926 sídlí správa českých lesů. Chráněný je i empírový komplex bývalého lihovaru z první poloviny 19. století, barokní kostel P. Marie Sněžné, socha P. Marie (1715), sousoší sv. Josefa (1729) a empírové rustikální sousoší Kalvárie (1825). Mlsnější bude zajímat, že si obec dodnes udržela tradiční výrobu perníku, mineralogy to, že se u železniční stanice nacházejí skály z perlových rul a někdo jiný se možná rozhodne navštívit Větrné díry – krasové podzemní prostory v kopci Jizbáň, nacházející se asi 500 m severně od Hostic (místní část Rudy nad Moravou).
Pokud se vydáme ze Šumperka po silnici na Hanušovice, všimneme si ještě před obcí Bratrušov po pravé straně pomníku. Připomíná tragédii 16 vlastenců, kteří byli 31. 3. 1945 popraveni v přilehlé tzv. bratrušovské střelnici šumperským gestapem.
Z Šumperka na Háj a zpět
Dávat typy na výlety po krajině, kde je jeden kout hezčí než druhý, je opravdu velmi těžké. Abychom se po kraji mohli řádně rozhlédnout, bude možná dobré vypravit se na poměrně nenáročnou, 13,5 km dlouhou trasu, která nás zavede k rozhledně na Háji.
Výchozím místem je rozcestník u restaurace Koruna v západní části Šumperka, odkud nás povede modrá turistická značka kolem zahrádkářských kolonií až k statku zvanému Na zámečku, jinak také místu známému jako Bludoveček. Pokud bychom pokračovali po modré, dostali bychom se skutečně do Bludova. My však od rozcestí, již po zelené, vystoupáme na Hradisko (461 m n. m.), zbytky hradu Bludova ze 13. století, jednoho z nejstarších na severní Moravě, který byl rozbořen za česko-uherských válek roku 1468. Podzemní chodby z něho údajně vedly do spodního dvora. Od Hradiska sejdeme na širší cestu, po které přejdeme zalesněný vrchol kopce Chocholík (548 m n. m.) a spustíme se, poněkud strměji, do sedla U Červeného kříže. Po chvíli chůze nás čeká poslední, největší výstup, v závěru poměrně strmý, na vrchol Háje (631 m n. m.), nazývaný též Senová. Tady stojí slibovaná dřevěná rozhledna, z které můžeme vidět nejen okolí Šumperka, ale i hřebeny Jeseníků v celé své kráse.
Rozhledna je otevřena za příznivého počasí v sobotu a neděli, o svátcích a v době prázdnin. Z Háje sestoupíme po značce k romantickému kostelíku Božího Těla, stojícímu mezi stromy. Místo přímo zve k odpočinku. Konečně, už není kam spěchat. Cesta zpátky do Šumperka, tentokrát po žluté, už není nijak náročná. Můžeme ovšem zvolit i neznačenou lesní cestu vedoucí do Bludova nebo pokračovat po zelené značce přes Radomilov do Rudy nad Moravou.
Okolí Rudy nad Moravou
Ruda nad Moravou je oblíbeným výchozím místem turistů při podnikání pěších výletů. Půvab a krása okolní krajiny si nezadá s oblastmi hlavního hřebene Jeseníků. Smrkový i smíšený les se střídá s horskými loukami a místy dalekých výhledů.
Jedna z půvabných značených cest vede od kostela v Rudě po zelené přes Hartíkov, romantickou vesničku s roubenými domky, kde budeme mít pocit, že se zastavil čas, pod vrchol Čečelu (839 m n. m.), kde můžeme najít partyzánské bunkry, a dál po červené přes vrch Skalku (714 m n. m.) ke Kocandě a na Štíty. Kousek za vrcholem Skalky se nám nad Jakubovicemi, které zůstanou pod námi, otevře nádherná vyhlídka na celé okolí Rudy nad Moravou. Určitě nás přinutí ke krátké zastávce, po které budeme pokračovat v sestupu až na sedlo Hambálek, kde značená cesta přetíná silnici, vedoucí tudy ze Šumperka na Hradec Králové.
Bylo by velkou škodou neudělat si tu menší zacházku a nezastavit se v nedalekém zájezdním hostinci Na Kocandě, stojící jen kousek níže, při odbočce silnice do Písařova. V minulosti proslul Písařov jako pašerácká obec a název hostince Na Kocandě vznikl z německého „Gott sei dank!“, jímž pocestní děkovali za to, že ve zdraví prošli zdejšími nebezpečnými hvozdy. Občerstvení a odpočatí se pak vydáme po červené dál k vrchu Pustina (626 m n. m.). Tady máme na vybranou: buď se spustíme přímo do 4,5 km vzdálených Štítů (celá trasa celkem 11 km) nebo od Vyhlídky u Sychrovského rybníka odbočíme po žluté do Horních Studének a odtud po modré přes Klášterec do Bohutína, kde je železniční stanice (celá trasa celkem 22 km).
Pokud ovšem dáme při volbě cíle našeho výšlapu přednost Hanušovicku před Štíteckem, můžeme se na rozcestníku Pod Čečelem vydat po červené Hrubým lesem k poutnímu kostelíku Svaté Trojice (6 km), odkud vede žlutá značka lesem na Lazy a dolů přes sedlo Rovinka k železniční zastávce Komňátka (9,5 km).
Ze Šumperka se dá podnikat také řada výletů do podhůří Hrubého Jeseníku, např. na Rabštejn, vybrat si můžeme i trasu přes Městské skály a Rejchartice do nedalekých Velkých Losin a pokud tíhneme ke skalám, určitě si nenecháme ujít některou ze značených cest vedoucích přes Hraběšice do Sobotína nebo na Kamenný vrch a odtud Malínskou roklí do Nového Malína.
