Strakonicko
Po kdysi zlatonosné Otavě
Řeku Otavu každoročně splouvají vodáci, kterým vyhovuje otevřená krajina Šumavského podhůří, členěná lesíky a rozmanitými kopci a kopečky. Klidný proud řeky zrychlí několik jezů, volnou krajinu čas od času vystřídá nějaká vesnice, městečko či větší město. Otava vzniká soutokem dravých horských bystřin Vydry a Křemelné na Čeňkově Pile, její délka k soutoku u Zvíkova čítá asi 113 km, mezi nejvýznamnější přítoky se řadí Volyňka, Blanice a Lomnice. Z bohaté historie života u této řeky lze uvést období osidlování oblasti, kdy Keltové již v 7. století před n. l. těžili zlato, jedno jejich hradiště bylo i na Katovické hoře. Stopy po těžbě zlata nalezneme i za Strakonicemi. Zlato rýžovaly i slovanské kmeny, které budovaly opevněná hradiště. V době zrodu českého státu nabývaly na významu obchodní stezky, které překonávaly řeku. Na místech brodů vyrostly četné osady, k jejich ochraně bylo nutné vybudovat tvrze a hrady. Mocný rod Bavorů ze Strakonic ve 14. století ovládl velkou část povodí Otavy. K rozvrácení hospodářství došlo po Třicetileté válce, zlepšení nastalo až v dobách nástupu lehkého průmyslu. Vodní síla byla využita k pohonu mlýnských strojů, pil. Otava našla nové využití ve splavování dřeva, které bylo nutné ze šumavských lesů dopravit do průmyslovějších center. Fenomén voroplavby vydržel až do poloviny 20. století, poslední dobou otavskou hladinu brázdí už jen rekreační lodě vodáků.[/]
Střelské Hoštice
Naši plavbu začneme ve Střelských Hošticích, kde začíná oblast Strakonicka. V obci si nenecháme ujít prohlídku nově otevřeného Muzea řeky Otavy a voroplavby v postupně renovovaném zámku. První písemná zmínka o obci je z r. 1320, od 16. století zde stojí zámek. Poblíž něj uvidíme hospodářský dvůr s empírovou branou. Zdáli je vidět věž kostela sv. Martina z r. 1822, při prohlídce obce také najdeme barokní sýpku a několik pozoruhodných domů. Můžeme si udělat i krátký výlet do okolí, po červených značkách dojdeme do Kozlova s pěknou kaplí a dále po silnici do Kladrub se zámečkem a kostelem Nejsvětější Trojice. Na opačné straně od Střelských Hoštic je nádraží a vesnice se zajímavými stavbami lidové architektury. Ve Střelskohoštické Lhotě navíc uvidíme hezkou kapličku, podobně v Sedle. Vrátíme se k lodi a klidnou řekou okolo budovy školy v přírodě nás spád vody nese do Horního Poříčí, kde překonáme jez. Další objevíme zanedlouho v Dolním Poříčí. Obě tyto spojené obce mají několik mlýnů, v Dolním Poříčí se lze kousek od železného mostu občerstvit v oblíbeném hostinci „U Roubalů“. Blížíme se k železničnímu mostu, za ním na levé straně stojí tzv. Žižkův most. Jedná se o klenutý mostní oblouk středověkého původu (slavný vojevůdce jej patrně stavět nenechal, jen vznikl asi v té době), pod kterým dříve tekl Březový potok. Plujeme asi nejhezčím úsekem pod Katovickou (Kněží) horou (493 m). Na vrchu jsou zbytky slovanského hradiště z 8.–9. století, na stráni skloněné k řece zůstaly zbytky grafitových dolů. Přírodní rezervace chrání zbytky vzácných rostlin, kterým teplá a vlhká poloha vyhovuje. Po stráni se prohánějí i stáda muflonů.[/]
Katovice
Vítají nás Katovice, vhodné místo k doplnění zásob a odpočinku. Zdoláme jez a zakotvíme. Přes silniční most se vydáme do centra obce, na Husovo náměstí. Tomu dominuje původně raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 13. století, později renesančně přestavěný. Všimneme si zejména věže kostela, kterou zdobí reliéfy 12 apoštolů. Vedle kostela najdeme i barokní faru. Vzhled parkově upraveného náměstí vylepšují i stavby ve stylu selského baroka, zejména na jižní straně – čp. 9, 12, 14.[/]
Střela
Máme-li chuť, můžeme se po červeně značené trase, která doprovází řeku Otavu z Horažďovic do Strakonic projít ke Střele, osadě, nad níž se tyčí veřejnosti nepřístupný renesanční zámek šestibokého půdorysu z počátku 16. století, doplněný kaplí sv. Jana Křtitele. Hned vedle spatříme zbytky původního gotického hradu. Obě stavby jsou obklopeny trochu zarostlým parkem, při silnici stojí mohutný špýchar a kaplička. [/]
Vrátíme se zpět k loďce a pokračujeme v cestě okolo blízké úpravny vod v Pracejovicích, jinak rodné obci politika Rudolfa Berana. Po levé straně se objeví Nový Dražejov, hned u řeky zahlédneme budovu restaurace „Myslivna“ a pomalu se dostáváme k malebné části Strakonic, k Podskalí.[/]
Strakonice
Na ostrově nalezneme velký kemp s občerstvením, po levém břehu vede nová cyklotrasa a několik skalních útvarů budí pozornost turistů. Je to odpočinková zóna okresního města, jehož významný rodák František Ladislav Čelakovský (1799-1852) má na opačném, hůře přístupném místě, bustu v tzv. „Zellerinově stráni“. Okolo pivovaru směřujeme k „Pětikolskému jezu“, který je již v těsném sousedství strakonického hradu. [/]
Opustíme loď a prohlédneme si město založené jako osada při vodním hradu rodem Bavorů na začátku 13. století. Nevynecháme strakonický hrad, kde sídlí Muzeum středního Pootaví, vystoupáme na věž Rumpál a porozhlédneme se po okolí.[/]
Strakonický hrad
Hrad patřil řádu johanitů, později maltézských rytířů a jeho významnou částí je maltézský klášter. Hned na kraji za velkopřevorskou rezidencí stojí hradní kostel sv. Prokopa z poloviny 13. století, jehož zdobí mj. i obraz Karla Škréty „Stětí sv. Jana Křtitele“. Navštívíme Kapitulní síň s kruhovým románským oknem v průčelí. Můžeme se projít okolo hradu, najdeme tu barokní špýchar, hradby a příkop. V současné době probíhá poměrně náročná rekonstrukce areálu, která mu vrací jeho dávný lesk. [/]
Přímo pod dlouhým přemostěním, které změnilo ráz místa, teče řeka Otava posílena zprava přitékající Volyňkou. Na zajímavějším levém břehu spatříme renesanční kostel sv. Markéty z konce 16. století a za ním Palackého náměstí s barokním morovým sloupem z let 1730-1740 a několika pozoruhodnými stavbami např. hotelem Bílá růže. Další pamětihodnosti najdeme na Velkém náměstí. V jeho západní části stojí starobylé Papežovy domy, dům s deskou T. G. Masaryka, budova bývalé radnice s překrásnou výzdobou malíře Jaromíra Bosáčka na náměty Mikoláše Alše, budova České spořitelny z r. 1906 se zajímavými grafickými projevy, dům, kde se narodil autor Spejbla a Hurvínka Josef Skupa a nízké vymalované průčelí Masných krámů. Něco už neuvidíme, přestavba města zlikvidovala rodný dům F. L. Čelakovského, není židovská synagoga. Na jejich místě vyrostly budovy panelových domů, které vzhled města rozhodně neobohacují.
Za dalšími památkami se musíme vypravit dále – za vlakovým nádražím se tyčí hřbitovní kostel sv. Václava, v asi 2 km vzdálené městské části Podsrp najdeme poutní barokní kostel Panny Marie, nedaleko od něj v lese studánku s údajně léčivým pramenem. Na opačné straně města, na Šibeničním vrchu stála kdysi šibenice, na které měl skončit dudák Švanda.[/]
Dudácké tradice města pokračují zejména konáním mezinárodních dudáckých festivalů v dvouleté periodě, o výchovu mladých hudebníků a tanečníků pečují Prácheňský lidový soubor a další spolky. [/]
Strakonice jsou i průmyslové město, s výrobou světově proslulých fezů začal židovský obchodník Fürth, jiný tradiční, se Strakonicemi spojený, produkt – motocykl značky ČZ se tu již nevyrábí. [/]
V blízkém okolí města můžeme nalézt kousek od letiště a kasáren židovský hřbitov, vesnice Radošovice s domy ve stylu selského baroka, Řepici s raně gotickým kostelem sv. Maří Magdaleny a s dalšími zajímavými stavbami, či jiná místa jejichž návštěva nás může obohatit hezkými zážitky.[/]
V plavbě pokračujeme nábřežními zdmi sevřeným úsekem, který vrcholí nebezpečným jezem „Na Křemelce“. Pod dalšími mosty pak okolo čistírny odpadních vod město opouštíme, dostáváme se do rovinatější krajiny. Překonáme jez u obce Slaník, kde na návrší roste památná lípa (a stojí tu téměř u vody hostinec) a pomalu se okolo Přešťovic blížíme k další zastávce na naší cestě, k obci Štěkeň. Zdoláme jez u veřejného tábořiště a opět na chvíli přerušíme plavbu.[/]
Štěkeň
Dominantou Štěkně je jednopatrový barokní zámek z poloviny 17. století. Určitě se podíváme na pěkný zámecký park a blízký kostel sv. Mikuláše z r. 1670. Zámek patří řádu Institut blahoslavené Panny Marie, po domluvě jej můžeme navštívit. Za správy Windischgrätzů zde působil i známý spisovatel Karel Klostermann, v objektu jsou k vidění nástěnné malby. V obci nalezneme také stavby lidové architektury a na náměstíčku sochu rolnického politika Alfonse Ferdinanda Šťastného. Pokud chceme blíže poznat okolí tohoto městečka, můžeme se projít po asi 7,5 km dlouhé naučné Klostermannově stezce, která je značena modrými písmeny „K“ na bílém podkladu.[/]
Klostermannova stezka
Zavede nás do blízké Slatiny s kapličkou, z návrší nad Štěkní si vychutnáme daleké výhledy, poznáme, kde Klostermann v domě čp. 75 „U Velánů“ žil. Ve Štěkni se také můžeme občerstvit.[/]
Čejetice
Poměrně líný proud řeky nás posouvá k jezu v Přeborovicích, kousek od něj se nalézají Čejetice. Zde je železniční zastávka, příjemný hostinec „Na Králce“ a náves s pěknými stavbami. Za vsí stojí hřbitovní raně gotický kostel sv. Havla ze 14. století. O dávném osídlení této oblasti svědčí archeologické nálezy známého archeologa Bedřicha Dubského, zdejšího rodáka.[/]
Další plavba nás donutí překonat jezy Pangl a Jirkal u bývalého stejnojmenného mlýna, přiblížíme se k obci Sudoměř, která je ve strakonickém regionu poslední na naší pouti. [/]
Sudoměř
V samotné vsi stojí za pozornost budova někdejší kovárny a nově upravený štít domu čp. 3, který je ve stylu stavitelů 19. století. Za návštěvu stojí místo vítězné bitvy, kterou mezi třemi rybníky Markovec, Prostřední a Škaredý svedl Jan Žižka dne 25. 3. 1420. Vyvýšenému prostranství již zdáli vévodí 16 m vysoká kamenná socha, kterou zhotovil sochař Emanuel Kodet v r. 1925, rybníky jsou příjemné i pěknými dubovými alejemi. K bojišti nás dovede modré turistické značení, které se vine polní cestou k vlakové zastávce a od ní silnicí k místu někdejší válečné vřavy.[/]
Nové Kestřany
Na druhém břehu stojí zajímavá obec Nové Kestřany, kterou dal postavit kníže Schwarzenberg pro voraře a stavitele odvodňovacích kanálů. Na vsi je pozoruhodná její celková koncepce, domy stojí vedle sebe zaklíněny štíty a tvoří jakousi hradbu. Zahrádky jsou na druhé straně silnice. Plavbu ukončíme až u Lhoty u Kestřan poblíž baldachýnové kaple, kde máme v těsné blízkosti přístupovou silnici, nebo v Putimi u soutoku s Blanicí, obě místa jsou již na Písecku.[/]
Pokud bychom se k plavbě lodí neodvážili, můžeme tento asi 25 km dlouhý úsek projít pěšky – v první části zejména po červeném turistickém značení, ve druhé polovině ze Strakonic po modrém, lehký terén je ideální pro jízdu na kole.
