Státní hrad a zámek Český Krumlov
Snad nikde u nás nenajdete celé město jako z pohádky. Český Krumlov je proto pojem u nás, i ve světě. Taky je tu druhý nejrozsáhlejší hrad ve střední Evropě, který vypovídá o dlouhé kulturní tradicí. V interiérech, i architektuře se tu dochovaly stavby od 14. do 19. století. Vysoké hodnocení odborníků po revoluci postupně vedlo až k zapsání do Seznamu památek UNESCO.
Hrad a zámek zahrnují čtyřicet budov a paláců. Ty jsou soustředěné kolem pěti zámeckých nádvoří. Monumentální stavby jsou strategicky umístěné na skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava. Panské sídlo se tak hrdě tyčí nad půvabným městem, kde se pohybuje spousta turistů. Je odtud kousek na oblíbenou Šumavu a místní kotlina leží i pod masívem Blanského lesa. Pokud vás to zajímá, název hradu Krumlov pochází ze staroněmeckého sousloví Crumbenowe, tedy „místo na křivé louce ( nivě )“.
Historie
Nejstarší zmínku o Krumlově zanechal rakouský minnesänger Ulrich von Lichtenstein v básni asi roku 1240. Tehdy byl sídlem Vítka z Krumlova, původem Vítkovce. Hrad s podhradím přešel už roku 1302 do majetku pánů z Rožmberka. Přízvisko „Český“ se začalo užívat od poloviny 15. století. Petr Vok, poslední Rožmberk prodal hrad císaři Rudolfu II, jehož nemanželský syn Juan d´Austria tady brutálně vraždil mladé ženy. Horní hrad byl vybudován v 1. polovině 14. století, rozšířili ho kolem roku 1440 a renesančně přestavěli v 16. století. Nejstarší částí je Hrádek s věží vysokou 76 metrů z 2. poloviny 13. století v Dolním hradu. V roce 1622 hrad získali Eggenberkové, kteří koncem 17. století otrevřeli zahradu a roku 1719 konečně získali zámek Schwarzenberkové. Za jejich vlády byla ještě postavena mincovna a nová budova divadla, ale po 2. světové válce už zůstal státu.
Procházka po hradě a zámku
Na výlet musíte mířit stále směrem do kopce, hrad a zámek za to ale stojí.
Raději si však připravte lýtka a dostatek pití.
I. nádvoří
Do celého areálu vstoupíte Červenou branou z ulice Latrán na východě. Na I. nádvoří, tedy Rejdišti uvidíte vlevo bývalý objekt lékárny, na něj navazuje Sloupová síň a Staré purkrabství. Jednou z hlavních budov po pravé straně je panský Pivovar, kde později umístili raději knížecí mlékárnu s výrobnou sýra. Za ní zůstala budova bývalé nemocnice. Protější stranu zabírají kočárovny z 18. století, které se dochovaly v původním rozsahu.
Cestou do zámku budete pokračovat přes kamenný most, který vybudovali na místě dřevěného padacího mostu. Klene se přes hradní Medvědí příkop. Ve výběhu se medvědi chovají už od 16. století. Mají tu svůj vodopád a jezírko. S potomky se tam musíte stoprocentně zastavit. Medvědi se jmenují Marie Terezie, Vok a Káťa, kteří jsou rodiči známých medvědích trojčat Vojty, Kuby a Matěje a ty i vaše děti znají z večerníčkových pohádek.
II. nádvoří
Průchodem vstoupíte na II. (Gardové) nádvoří do areálu Dolního hradu. Obytný palác „Hrádek“ je nejstarší částí celého komplexu. Zdejší Zámecká věž je válcová stavba ze 13. století. V roce 1591 se podle módy upravila renesančně. Čtvrté patro je vlastně zvonice, vysoký prostor se stolicí a čtyřmi zvony. V pátém patře zase objevíte arkádový ochoz s valenou klenbou. Nad ním je prostor s hodinami, osvětlený kruhovými okénky a na úplném vrcholu lucerna s osazenými zvony hodinového bití.
Severní stranu nádvoří uzavírá budova Nového purkrabství, kde se nachází rozsáhlá zámecká knihovna. V severním křídle má sídlo archiv. Na vše navazuje původní schodišťová věž, Máselnice, kde se opravdu zpracovávalo máslo a na jihu stojí budova bývalé Mincovny. Centrum prostoru ale hlavně oživuje kamenické dílo zámecké kašny.
III. a IV. nádvoří
Pak se musíte připravit na slušný sportovní výkon. Cesta k Hornímu hradu vede strmě stoupající dřevěnou chodbou. Nahoře za odměnu objevíte rozsáhlý komplex budov kolem III. a IV. nádvoří. Renesanční malby na fasádách tu znázorňují mytologické výjevy z antických dějin, které vytvořil dvorní malíř Gabriel de Blonde. Právě tady jsou vám interiéry zpřístupněny nejlépe, dokonce ve dvou prohlídkových trasách.
I. prohlídková trasa
Zaměřuje se na původní zámecké interiéry doby renesance a baroka. Tedy na místa pro pravé princezny a kavalíry. Do trasy patří návštěva zámecké kaple sv. Jiří, ze které rozsáhlou rožmberskou síní projdete do čtyř renesančních pokojů. V nich jsou nástěnné malby s kazetovými stropy z druhé poloviny 16. století. Kolem Rožmberské znakové chodby vás cesta povede do druhého patra, kde vás už čeká Schwarzenberské barokní apartmá z 18. století. Interiéry jsou tu vybavené původním zařízením! Apartmá zahrnuje vstupní pokoj, Eggenberský sál, kde je zaparkován Zlatý kočár, jídelnu, baldachýnový salón a ložnici s orientálním kabinetem, soukromou kaplí a převlékárnou. Prohlídka končí v nádherném rokokovém Maškarním sále, kde se šlechta často bavila a tancovala, což poznáte podle vtipné výzdoby na stěnách. Zkuste si taky pár kroků!
II. prohlídková trasa
Vypoví hodně o historii posledních majitelů. Trasa zahrnuje Schwarzenberskou portrétní galerii, kde uvidíte obrazy příslušníků rodu. Další část se věnuje interiérům Tzv. schwarzenberského apartmá z 19. století, které vás seznámí s každodenním životem v rezidenci. Prostor zahrnuje pokoj pro komornou, hudební salónek, Paulíninu ložnici i Gobelínový a Runkův salón. Na něj naváže prohlídka pokojů soukromého apartmá kněžny Eleonory. Interiéry těchto pokojů se podařilo přetvořit do podoby z poloviny 19. století. K tomu účelu pomohly archivní materiály a dochované zařízení v depozitářích zámku. Na pozvání tedy půjdete do přijímacího pokoje, kuřáckého salónu, příruční knihovny a malé jídelny. Následovat bude salón a kabinet kněžny, i její pikantní ložnice s toaletním pokojem. Trasu postupně prodloužili o obrazárnu a taky obě patra Plášťového mostu, takže si pořádně užijete i kvalitního umění.
Cesta vás dále povede do průchodu za IV. nádvoří, kde se nachází vstup do labyrintu Václavských sklepů. V současnosti jsou zpřístupněné jako expozice Agentury českého keramického designu.
V. nádvoří
Na další nádvoří zámku projdete přes otevřené patro Plášťového mostu s výhledem na celé okolí severním, i jižním směrem.
Zámecké divadlo
Stojí na konci V. nádvoří. Jde o nejkompletnější barokní scénu na světě. Jan Kristián I. z Eggenberku nechal divadlo dokončit roku 1682. V letech 1765 – 1766 byla už budova novým zařízením vybavena Schwarzenberky. Budova je dochována se vším všudy i s hledištěm, orchestřištěm a jevištěm s mašinerií. Taky tu zůstaly provozní předměty, jako dekorace, kostýmy, rekvizity, světla nebo hasicí prostředky. V bohatém archívu se zachovala libreta, partitury, účty, obrázky a informace o divadelním životě. S krumlovským barokním skvostem je proto srovnatelné jen švédské královské divadlo v Drottningholmu.
Cesta pak dále stoupá vzhůru kolem Renesančního domu a míří doprava k zimní Zámecké jízdárně. Rovně se dostanete k hlavnímu vstupu do Zámecké zahrady.
V 17. století tu na návrší založili barokní zahradu. Celý rozměr 11 hektarů plochy na svahu obehnala ohradní zeď. Terasa kdysi byla využívaná jako cvičiště jízdy na koni, na dolním parteru zase uvidíte rokokovou Kaskádovou fontánu s plastikami, které představují vodní božstva i alegorie ročních dob. Horní zahrada je půl kilometru dlouhá a 150 metrů široká plocha. Pozůstatky původní zahrady kromě rovných cest a čtvercového rybníka představují i Hudební pavilon a Letohrádek Bellarie. Právě před ním je umístěno proslavené otáčivé hlediště, kde se v létě hrají oblíbená divadelní představení. Jedná se o světový unikát, který se má buď zbořit, nebo přesunout. Je otázkou, co se s ním nakonec stane, zámek samotný ale určitě bude stát ještě dlouho.
