Staroměstsko s okolím Branné

O Staroměstsku můžeme říci, že je to tak trochu svět sám pro sebe. Leží na rozhraní horských masívů Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, obklopené horami, v zimě často téměř odříznuté od okolního světa. Po válce se je nepodařilo již hustěji osídlit, a tak je tu dnes více rekreačních chalup než trvale obydlených domů. Slabé zalidnění však mělo na druhé straně i jistou výhodu. Krajina tu zůstala jen málo narušená civilizačními vlivy a dnes je ideálním místem pro rekreaci i turistiku. V létě přinášejí toulky překrásnou lesnatou krajinou s množstvím remízků a pastvin uklidnění a hluboké zážitky, v zimě potěší návštěvníky tohoto kraje množství rekreačních zařízení s velkým počtem lyžařských vleků. Terén je vhodný i pro běžecké trasy směrem na Paprsek, Brannou, Návrší a Malou Moravu.

Dominantou Staroměstska je Králický Sněžník (1424 m n. m.), na kterém pramení řeka Morava. Do roku 1960 byl jeho vrchol součástí šumperského okresu, potom však byl připojen k okresu Ústí nad Orlicí a dnes tak tvoří součást Staroměstska jen východní polovina pohoří s nejvyšším vrchem Sušinou (1321 m n. m.).

Podhůří Králického Sněžníku bylo vždy spjato s hornictvím: nejprve se zde těžilo zlato, po jeho vyčerpání železné a antimonové rudy a až do dneška přetrvala u Velkého Vrba těžba grafitu. Zemědělství zde nemělo příhodné podmínky. Jak přibývalo obyvatel, museli rolníci dobývat ornou půdu na lese až do výše 1000 m nad mořem. Dokladem toho jsou velké haldy kamenů vysbíraných z polí, dnes už zase změněných na les či louky. Zemědělské haldy nad Malou Moravou a Vojtíškovem nemají svojí velikostí patrně v České republice obdoby. V dávné minulosti vedla přes Staroměstsko důležitá obchodní cesta z Moravy do Slezska tak zvaným Kladským sedlem.

Staré Město

Střediskem oblasti je odedávna Staré Město, které bylo založeno počátkem 14. století jako hornické městečko Goldeck (zlatý kout). Kromě zlata se zde dolovalo také stříbro (Kutný vrch a nad Stříbrnicemi), začátkem 17. století měď (na Stříbrném vrchu) a v 1. polovině 19. století byla v okolí zahájena těžba tuhy.

Zašlou slávu minulých věků tohoto kdysi hornického města připomíná několik historicky cenných památek. K nim patří především pozdně renesanční kostel sv. Anny z roku 1618 s pozdějšími úpravami, jehož součástí je ohradní zeď s bránou, dvěma kaplemi (Olivetské hory a Kristovy korunovace) a márnicí z 2. poloviny 18. století a renesanční radnice z roku 1680 (stavitel Adam Hanke), stavebně upravená po požáru v roce 1725 a znovu roku 1895. Součástí zástavby historického jádra města jsou památkově chráněné měšťanské domy z konce 18. a začátku 19. století podél náměstí, na kterém najdeme též barokní sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Jana Křtitele (1780), sousoší Nejsvětější Trojice (1820) a kašnu z počátku 19. století. Historii poměrně nedávnou připomínají desítky betonových pevnůstek v okolí města.

V současnosti je život města i jeho okolí zcela podřízen vytváření širokého zázemí pro rekreaci a turistiku. Turistům slouží na Staroměstsku několik desítek rekreačních zařízení a horských chat. Mezi nejstarší a nejznámější horské chaty patří Návrší (850 m n. m.) a Paprsek (1010 m n. m.). Jen v okolí Starého Města je kolem dvaceti lyžařských vleků a na některých chatách dostaneme vypůjčit i lyžařskou výstroj. Výjimkou není ani možnost vypůjčit si v létě koně na vyjížďky do okolních hor.

Branná

Druhým střediskem regionu je Branná. Původně byla stejně jako Staré Město sídlem okresního soudu a významným správním centrem kraje. Také Branná, založená ve 14. století, byla původně hornickou osadou, jak již napovídá její německý název Goldenstein (zlatý kámen). Za feudalismu byla rovněž sídlem panství. I dnes tvoří dominantu obce velký zámek, fojtství a renesanční kostel.

Městečko se rozkládá na svahu kopce nad údolím říčky Branná a působí velmi malebným dojmem. Svojí polohou je přímo předurčena k tomu, že se i ona stala jednou z hlavních vstupních bran do Hrubého Jeseníku. V blízkosti Branné se nacházení přírodní rezervace Pasák, Františkov a Pod Slunečnou strání.

Jestli krajina v okolí Hanušovic láká turisty svými hlubokými lesy i náhorními loukami k toulkám přírodou, pak to o Staroměstsku a okolí Branné platí dvojnásob. Také zde najdeme bezpočet turisticky značených i neznačených cest, vedoucích lesnatými úbočími kopců i zeleným údolím řek Krupé a Branné, ale především je zde již opravdu blizoučko na vrcholy hor Hrubého Jeseníku i masivu Králického Sněžníku.

Staré Město je významným výchozím místem na Králický Sněžník a do Rychlebských hor. Přilehlé hřebeny těchto masivů navazují bezprostředně Ramzovským sedlem na Hrubý Jeseník, a skýtají tak nepřeberné množství možností pro letní i zimní turistiku. Návštěvu příhraničních oblastí Polska nám umožní nově otevřený přechod pro malý pohraniční styk na Kladské bráně.

Výpravu na vrchol Králického Sněžníku si určitě nenecháme ujít ani my. Za pěkného počasí se můžeme těšit na překrásné výhledy na Hrubý Jeseník, Orlické hory, Krkonoše i rozlehlé roviny Kladska a Slezska. Blízký vrchol Klepý (1143 m n. m.), zvaný též Klepáč, tvoří důležité evropské rozvodí do Severního, Baltského a Černého moře.

Velmi oblíbeným turistickým cílem na Staroměstsku je i horská chata Paprsek. Dojít na ni můžeme z Králického Sněžníku po červené značce. Od chaty pak vede zelená značka do Starého Města (7,5 km) a žlutá přes Velké a Malé Vrbno (9,5 km) do Branné.

Staroměstskem na kole

Poznání krás zdejšího kraje nám nabízí asi 40 km dlouhá, středně obtížná cyklotrasa, vedená po silnicích a lesních cestách. Výchozím místem je Staré Město, průjezdním městem se na ní stanou Hanušovice a cílovým městečkem bude Branná.

Ze Starého Města pojedeme po silnici do Stříbrnic, jednoho z menších zimních středisek, které získalo své jméno podle nalezišť stříbrné rudy. Po silničce zvolna vystoupáme na horskou chatu Návrší, kde se můžeme občerstvit (i ubytovat). Potěší nás při tom pěkné výhledy na Staroměstsko a hřbety Jeseníků.

Kilometr před Návrším narazíme na červenou terénní cyklotrasu, po které pojedeme asi 10 km. Vrstevnicovou lesní cestou, která vede Hynčicemi po úbočí východního hřbetu s vrcholy Sušina (1321 m n. m.) a Šindelná (1195 m n. m.), se dostaneme na vojenskou silnici, vybudovanou v roce 1938 v rámci opevnění. Sjedeme na červenou turistickou značku a od místa Pod srubem se pustíme údolím Prudkého potoka kolem usedlosti Bystřina až k hájence.

Tady odbočíme doprava a vyjedeme na menší kopec do Vysokých Žibřidovic. Po cestě si určitě nenecháme ujít nádhernou podívanou na kaskády a peřeje Prudkého potoka.Na křižovatce u autobusové zastávky odbočíme vpravo, po žluté značce vystoupáme až na konec obce a po silnici pokračujeme do horské zemědělské osady zvané Žleb. Odtud nás čeká dlouhý sjezd k řece Moravě.

Ani tentokrát bychom neměli minout bez povšimnutí vodopády na Žlebském potoce, tvořené dvou a šestimetrovým stupněm. V údolí odbočíme doleva a podél Moravy přijedeme do Hanušovic se známým pivovarem produkujícím pivo Holba a Šerák. Pokud se nerozhodneme na nějaké to pivečko odbočit, dáme se za železničním přejezdem vlevo a budeme pokračovat přímo okolo benzinové pumpy klikatící se úzkou silničkou do Habartic.

V minulosti tudy vedla obchodní cesta do Staroměstské kotliny. Při stoupání se postupně otvírají jedinečné výhledy. Následující horskou vesničkou jsou Vikantice. Na křižovatce u kostela sv. Wolfganga můžeme odbočit doleva a přes nejmenší samostatnou obec okresu Šléglov dojet zpět do Starého Města nebo se zajet podívat do krásné horské obce Branná.

Jak ve Starém Městě tak v Branné se můžeme ubytovat, a druhý den se tak rozhodnout třeba ještě pro výlet na Vozku nebo pro 9,5 km dlouhou naučnou stezku, vedoucí z Branné na Pasák a přes hájovnu Banjaluka zpátky. Rozhledové skály Pasáku nám poskytnou možnost výhledů na Králický Sněžník, Rychlebské hory a Keprnickou vrchovinu, romantiku zajistí údolí vinoucí se pod skalami podél Polomského (Hučivého) potoka.

Výšlap na Vozku

Pokud se rozhodneme pro výšlap na Vozku, musíme počítat nejen s trasou dlouhou téměř 20 km, ale i s dlouhým náročným stoupáním na jeho vrchol. Od železniční stanice v Branné vyrazíme po žluto-zelené značce proti proudu říčky Branné k hájovně Banjaluka, u níž nalezneme zbytky historické lesní železnice, a vystoupáme lesem k Volské louce s výhledy na Králický Sněžník a Šerák.

V případě zájmu můžeme na Volské louce odbočit vlevo po neznačené cestě a po kilometru stoupání si prohlédnout u cesty stojící obnovený pamětní kámen císařovny Alžběty (Sisi), který připomíná její návštěvu v nedaleké Jelení boudě. Z rozcestí na Volské louce strmě vystoupáme až na vrcholové skalisko Vozky (1377 m n. m.), vytvořené mrazovým zvětráváním v době ledové. Nejvyšší skála ze staurolitického svoru měří 12 m a tvoří významnou krajinnou dominantu. K vrcholu se váže pověst o Vozkovi, který zde projížděl a zapadl do bažin. Za to, že v době hladu podkládal kola vozu pecny chleba, který vezl, byl potrestán a zkameněl.

Severně od skal se nachází rozsáhlá rašeliniště a japonská zahrádka, které jsou spolu s vrcholem Vozky součástí NPR Šerák-Keprník. Vrátíme se zpátky k rozcestí Pod Hášovou chatou a po zelené značce klesáme podél potoka Hučavy k Josefové a dále na Alojzovské louky. Do Branné se vrátíme přes Přední Alojzov, místní část Branné, kde bývala v minulosti železářská huť.

Turistických možností a tras je na Staroměstsku i v okolí Branné bezpočet. Pokud se rozhodneme tento kout Jeseníků navštívit, stačí se jen patřičně vystrojit a vyrazit. Jestli nebudeme mít právě po ruce nějakou tu turistickou mapu, nejbližší turistický rozcestník nám už něco nabídne. A kdyby se náhodou stalo, že jsme své síly neodhadli správně, určitě se někde v okolí najde chata či penzion, kde nás rádi ubytují.