Přerov a okolí
Ať přijíždíme do Přerova z kteréhokoli směru, již z dálky nás upoutá dominanta města – válcovitá věž přerovského zámku s nedávno rekonstruovaným kuželovým zastřešením. Zahájíme proto náš okruh na Horním náměstí, na němž se přerovský zámek nachází. První, čím nás patrně toto místo po průjezdu rušným městem zaujme, je jeho téměř idylický klid. Již počátkem novověku se totiž těžiště života města přesunulo na níže položené Dolní náměstí (dnešní nám. TGM), a když do Přerova dorazila v roce 1841 železnice, město stavebně expandovalo právě k této dopravní tepně. Přibližně uprostřed nepravidelně oválného náměstí si povšimneme pískovcového pomníku přerovského rodáka Jana Blahoslava, dílo akademického sochaře Františka Bílka, odhalené v roce 1923. Rozhlédneme-li se po obvodu Horního náměstí, zaujme nás značný počet dochovaných renesančních nebo barokně adaptovaných měšťanských domů s částečně dochovaným podloubím. K nejpozoruhodnějším patří čp. 31 s renesančním portálem z r. 1616 – tzv. Korvínský dům a čp. 10 s pernštejnskými znaky. V nejvyšším bodě náměstí stojí přerovský zámek, původně hrad, několikrát přestavěný, dnes sídlo Muzea Komenského, založeného v Přerově již v r. 1888, specializovaného mj. na historii školství, které je věnována jedna ze stálých expozic.[/]
Po prohlídce muzea můžeme opustit náměstí úzkým průchodem na severozápadní straně kolem kostelíka sv. Jiří, barokní stavby na románských základech, s dochovaným středověkým portálem, a sestoupit na široké Žerotínovo náměstí, kde se dříve nacházela židovská čtvrť. Ta se odlišovala od většiny moravských židovských ghett především skutečností, že v Přerově nikdy nedošlo k úplnému oddělení židovských a křesťanských domů, jak nařizoval translokační reskript Karla VI. z r. 1726. Moderní výstavba v průběhu 20. století však již zcela změnila podobu této části města a někdejší židovské osídlení připomíná pouze synagoga z roku 1860, nacházející se za prodejnou obuvi Baťa při východu z Žerotínova náměstí do Wilsonovy ulice. Dnes budovu synagogy užívá jako chrám sv. Cyrila a Metoděje pravoslavná církev. [/]
Budeme-li pokračovat Wilsonovou ulicí, ocitneme se během několika minut na čtvercovém náměstí T. G. Masaryka, někdejším Dolním náměstí. I jeho vzhledu se již podstaným způsobem dotkla moderní zástavba, z historických staveb se však v dolní části svažujícího se náměstí dochovala nepříliš nápadná budova bývalé radnice, na níž jsou umístěny tzv. „přerovské brýle“, dvojice oválných erbů někdejších pánů města Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Maxmiliany Manriquez de Lara, vedle nichž vidíme ještě přerovský městský znak s letopočtem 1570. Na rohu náměstí a Kratochvílovy ulice pak upoutá pozornost budova Městského domu z roku 1897, reprezentativní stavba v novorenesančním slohu se secesními prvky a bohatou štukovou výzdobou, která je již více jak sto let kulturním a společenským centrem města. Po několika krocích do Kratochvílovy ulice se přiblížíme k farnímu kostelu sv. Vavřince, který získal dnešní podobu v 1. polovině 18. století přestavbou původně utrakvistického kostela z roku 1525. Průčelí kostela zdobí barokní sochy sv. Karla Boromejského a sv. Ignáce z Loyoly. Několik metrů před průčelím kostela stojí kaple Bolestné P. Marie, postavená po r. 1730 a obnovená koncem 19. stol. [/]
Po prohlídce hlavních pamětihodností historického centra Přerova můžeme pokračovat několika směry. Ve městě se snadno zorientujeme pomocí tabulkového informačního systému. [/]
Pokud bychom pokračovali Kratochvílovou ulicí, dorazíme po několika minutách na Komenského třídu, po níž se vydáme do prava, mineme po levé ruce přerovský pivovar a dojdeme ke světelné křižovatce, před níž vpravo odbočíme do ulice Čapky Drahlovského. Zde je k vidění chrám Českobratrské církve evangelické, postavený v letech 1907-08 dle projektu berlínského architekta Otto Kuhlmanna a rozšířený v letech 1930-32 přístavbou sborového domu. V parčíku před kostelem je umístěna nejstarší socha Komenského v ČR, kterou zhotovil v r. 1874 profesor pražské techniky Tomáš Seidan. [/]
Pokud bychom neodbočili z Žerotínova nám. do Wilsonovy ulice, ale náměstím prošli, octneme se přímo naproti kostela sv. Michala na někdejším přerovském předměstí Šířavě. Kostel je středověkého původu a byl několikrát přestavěn. Uvnitř má hodnotnou řezbářskou výzdobu. Pokud bychom pokračovali kolem kostela ulicí Šířava a na ní navazující ulicí Svisle, ocitneme se u městského hřbitova s některými umělecky hodnotnými pomníky. Za městským hřbitovem v ul. Lančíkových, můžeme navštívit zachovalý židovský hřbitov, užívaný od roku 1882.[/]
Z Žerotínova náměstí můžeme rovněž odbočit do ulice Pod valy, v níž jsou k vidění zbytky městského opevnění a dostat se k řece Bečvě a po jejím levém nábřeží pokračovat proti proudu asi pět minut ke známým přerovským tenisovým kurtům. Zde přejdeme po lávce řeku a dojdeme do ulice Bezručovy, kde lze navštívit ornitologickou stanici. Z Bezručovy ulice můžeme projít do městského parku Michalova, zřízeného v roce 1904 a odtud pokračovat do přírodní rezervace Žebračka nebo se vrátit Bezručovou ulicí po pravém břehu Bečvy do centra.[/]
Z Přerova do Veselíčka
Cestujeme-li z Přerova do Lipníka n. B., můžeme v obci Osek nad Bečvou odbočit do leva a během několika minut se dostaneme do obce Veselíčko. Již z dálky nás upoutá průčelí veselíčského zámku, vybudovaného v letech 1768-69 na místě starší tvrze. Dnes zámek užívá dětský domov. K zámku přiléhá více jak pětihektarový anglický park s desítkami druhů listnatých i jehličnatých stromů a keřů. Na kopci nad obcí se nachází pohřebiště vojáků raněných za napoleonských válek, kteří zemřeli v zámeckém lazaretu. Místo označuje žulový pomník z roku 1905.
