Dnes je 4.12. a svátek má Barbora
Slyšeli jste už označení „Praha stověžatá“? V našem hlavním městě je věží samozřejmě mnohem více a patří mezi ně nejen věže kostelů a paláců, ale i věže vodárenské. Ty sloužily k distribuci vody po městě. Nejstarší dochované vznikaly ve středověku, novější pak ještě v 19. či na počátku 20. století.
A jak vlastně takový věžový vodojem fungoval? Začneme shora. V nejvyšším patře byla umístěna nádrž na vodu, z níž byla voda díky gravitaci rozváděna do okolních ulic a domů. Ve střední části se nacházelo schodiště a rozvod potrubí pro čerpání vody nahoru a odtok vody směrem dolů. V dolní části nebo v přilehlé stavbě pak nemohlo chybět zařízení, které čerpalo vodu do horní nádrže. To bylo za starých časů poháněno nejčastěji vodním kolem, které znáte například i z mlýnů nebo hamrů. V novějších časech se začala používat i čerpadla na parní či elektrický pohon.
S rozvojem vodárenské techniky a především po zprovoznění moderní vodárny v Káraném po roce 1913 význam vodárenských věží zanikl. Některé byly strženy, jiné se naštěstí dochovaly a dnes jsou nedílnou součástí pražského panoramatu. Nejznámější jsou tyto:
Šítkovská vodárenská věž
Staroměstská vodárenská věž
Malostranská vodárenská věž zvaná též Petržilkovská
Novomlýnská vodárenská věž, známá též pod názvem Petrská
Vinohradská vodárenská věž
Letenská vodárenská věž
Vršovická vodárenská věž v Michli, které se zkráceně říká Zelená liška
Vodárenská vyrovnávací věž Děvín
Klub vodních strážců
Pokud se o zmíněných věžích a o tématu vody chcete dozvědět více, podívejte se na web vodnistrazci.cz a přihlaste své děti do Klubu vodních strážců. Klub je určen pro děti ve věku 6-15 let a zabývá se tématy, jako je voda, životní prostředí, technika apod. Členové klubu dostávají 2x ročně do schránky klubový časopis a mohou se účastnit klubových akcí. Členství je zdarma.
