Pohraničím od kostela ke kostelu

Kostely. Chrámy ducha. Původně z latinského castellum, což znamená hrad. V přeneseném významu to tedy je také útočiště věřících. V dnešní podobě vnímáme kostely jako církevní stavby, které slouží věřícím k modlitbám a bohoslužbám. V kostelech jsme i my bezvěrci blíž něčemu, co nás přesahuje. Snad právě proto jsou kostely jednou z atraktivit každého regionu. Ani pohraničí Pardubického kraje v tom není výjimkou. A navíc řada z těchto staveb stojí přímo či v blízkosti dálkové trasy známé jako Hřebenovka.
Červená Voda
Obec Červená Voda je díky svojí poloze mezi Suchým vrchem, Bukovou horou a Jeřábkem oblíbeným výchozím místem. Vyrazíme odtud i my. Než se tam ale stane, zastavme se v poklidu u zdejšího kostela sv. Matouše. Stával zde dřevěný renesanční kostel už v 16. století. Ten ale ve druhé polovině 17. století vyhořel a nahradil ho raně barokní kostel z let 1683–86. Ten je dílem knížecího lichtenštejnského stavitele Jana Kleina. Koncem 19. století byl stavebně upraven.
Jedná se o jednolodní kostel obdélníkového půdorysu. V západním průčelí stojí hranolová věž s jehlancovou střechou. Okna kostela jsou ve dvou patrech. Spodní okna jsou podlouhlá, polokruhově zakončená. Horní jsou kruhová. Kostel má vysokou sedlovou střechu. Z interiéru zaujme hlavní oltář, který je rokokový z konce 18. století. Hlavní oltář namalovat v roce 1766 A. Henke.

Dolní Boříkovice
Z Červené Vody vyrazíme k Dolním Boříkovicím. Pravda, chvíli se napojíme na Hřebenovku, ale jen proto, abychom si po krátké chvíli opustili. Minout ale kostel Povýšení svatého Kříže v Dolních Boříkovicích by byla do nebe volající chyba. Právě tento kostel je totiž hodnotným dokladem barokní architektury počátku 18. století na Králicku.
Jeho historie sahá ale hlouběji. Pozdně renesanční venkovský kostel pochází z doby kolem roku 1600 a barokně upraven byl roku 1706 a pak ještě v roce 1780. Velké rekonstrukce se kostel dočkal v 70. letech minulého století. Postupně byly opraveny hřbitovní zeď, ke kostelu přilehlá márnice a také samotný kostel. V roce 1993 ale kostel navštívili zloději a odnesli si dřevěné sochy andělů z obou oltářů a všechny figury z betléma. Ukradená byla také jedna ze soch klasicistního sousoší kalvárie z roku 1816, dílo neznámého lidového umělce, které stojí před západním průčelím kostela. V současné době je ale všechno vybavení v interiéru napadeno červotočem. V havarijním stavu jsou i malované obrazy Křížové cesty. Budoucnost těchto památek je tedy bohužel nejistá.

Lichkov
Při hlavní silnici mezi Králíky a Žamberkem v obci Lichkov stojí kostel sv. Josefa postavený v letech 1889–92. Jako jeden z mála není orientovaný, tedy nemá běžnou východo-západní orientaci stavby. Výjimečné na něm je i to, že byl zbudován z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel. Jedná se o jednolodní stavbu, která je připomínkou významu této pohraniční obce v době průmyslové revoluce.

Mladkov
To nedaleký kostel sv. Jana Křtitele v Mladkové má historii dlouhou a bohatou. Počíná rokem 1697. Stavebně v barokním stylu byl ale upraven mezi lety 1736–44. Později i v roce 1842. Stavba to je jednolodní se třemi arkádovými kaplemi po stranách. Interiér kostela je barokní a na hlavním oltáři najdeme sochy sv. Anny a sv. Jáchyma. Oltáři vévodí obraz pražského malíře Fr. Katzmanna Křest Pána Ježíše Krista v Jordánu z roku 1842. Na dalších pracích v interiéru – na opravě a ozdobení hlavního oltáře a Božího hrobu – se v roce 1842 podíleli místní umělci. Zejména bratři Vorlíčkové z Jablonného nad Orlicí a zdejší truhlář Josefa Seiferta. Zvony na věži oznamují místním i přespolním poledne. Dva zvony pocházejí z roku 1980. Jejich předchůdci byly v době válečného běsnění zrekvírovány. U vstupu do kostela se nebraňte pozvednout hlavu. Jednak si prohlédněte krásnou věž, ale zejména spočiňte pohledem na barokní soše patrona kostela z roku 1756, která stojí nad portálem v nice.

České Petrovice
Z Mladkova už zase po Hřebenovce putujeme k severu do Českých Petrovic. Obec dnes mnozí znají spíše jako středisko letní a zimní turistiky. Obec má však dlouhou a příznačně česko-německou historii. Bohužel doklady o nejstarší historii neexistují. Snad právě proto i ohledně původu jména obce panují jen pověsti. Jedna říká, že Petrovice nesou své jméno po jednom z prvních českých osídlenců. Jiná pověst praví, že onehdy jistý Petr přežil jako jediný jakousi smrtelnou nákazu, která sužovala okolí. Ať tak či onak, asi nebude úplnou náhodou, že zdejší barokní kostel je zasvěcen sv. Petrovi a Pavlovi. Postaven byl ve 30. letech 18. století.

Čihák
Dále po Hřebenovce se dostaneme do těsné blízkosti česko-polské hranice. Právě na ní stojí pohraniční osada Čihák. Nepřehlédnutelnou dominantou stojící kousek nad cestou je pozdně empírová kaple sv. Anny s hranolovou věží z roku 1849. Před kaplí je kříž z roku 1834. Zemská brána je od osady – nebýt vzrostlého smrkového lesa – na dohled. Zde se ale odpojíme od Hřebenovky, v jejímž okolí putujeme, a vydáme podél Divoké Orlice do Klášterce nad Orlicí, kde naše putování zakončíme.

Klášterec nad Orlicí
Zdejší kostel Nejsvětější Trojice byl od 13. století součástí jednopatrové budovy kláštera řádu křižovníků. Ten husité vypálili a kostel pobořili. Kostel byl obnoven v roce 1452. Z těch časů pochází kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na němž jsou čtyři erby rodu Jiřího z Poděbrad. Pozoruhodností kostela je výzdoba na jeho fasádě. Kromě slunečních hodit to jsou zejména malby dvou údajných čertů na jihozápadním rohu věže.
Čerti ale nejsou jediným tajemnem, na které můžeme v Klášterci narazit. I nástěnka v kostele připomíná Annu Bohuslavu Tomanovou. Narodila se v nedalekých Pastvinách v roce 1907. Přestože neuměla číst ani psát a po většinu života byla nemohoucí a připoutána na své lůžko, tak za 50 let svého života pomohla snad stovkám nemocných. Byla jasnovidná a měla schopnost brát na sebe nemoci druhých. Dodnes je také považována za jedinou českou stigmatičku. Na jejím těle se objevovaly krvavé rány a to v místech, kde je měl Ježíš po ukřižování. Její odkaz přetrvává dodnes a mnozí stále věří v její léčivou moc.

Duchovní Hřebenovka
Ať to jsou čerti, zázračná léčitelka nebo boží přítomnost ve zdejších kostelech, duchovno v tomto koutu Pardubického kraje prostě nepřehlédnete.
Hřebenovka vede z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století, obnovena za finanční pomoci Evropské Unie v roce 2019. Provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.
Turistické proznačení hřebenové trasy i vybudování turistické infrastruktury je součást projektu Česko-polská Hřebenovka – východní část, přičemž celkový rozpočet projektu s registračním číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je přes 3,5 milionu €, tedy zhruba 90 milionů korun. Projekt je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A Česká republika-Polsko.
Bližší informace
