Podél Hranic

Vydejme se po vrcholcích západní části Krušných hor. Poznáme krásnou neporušenou přírodu, kterou tolik nezasáhl průmysl. Nalezneme zde přírodní unikáty, ale i vzpomínky na hornickou činnost. A pokud budeme chtít odskočit na návštěvu k sousedům, budeme mít na této cestě podél německých hranic několik příležitostí.[/] Začněme naše putování po Krušných horách na jejich nejvyšším vrcholu, na Klínovci. Na vrchol vede značená turistická cesta nebo můžeme v letních měsících využít lanovou dráhu z Jáchymova. Dráha je dlouhá 1630 m, zdolává převýšení 428 m. Klínovec leží v nadmořské výšce 1244 m a nachází se na něm 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a 24 m vysoká rozhledna s horským hotelem. Původní rozhledna, vysoká 17 m, byla slavnostně otevřena již 3. 8. 1884. Z rozhledny i vlastního vrcholku hory se otvírá nádherný výhled na vrcholky Krušných hor, České středohoří, Doupovské hory, Karlovy Vary, Slavkovský les a Šumavu. Klínovec je pro množství sjezdovek vyhledáván převážně milovníky zimních sportů. [/] Z Klínovce se vydáme po červené do obce Boží Dar. Boží Dar je nejvýše položeným městečkem v České republice. Jeho založení úzce souvisí s těžbou stříbra a cínu. Název Boží Dar údajně vzešel z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, jemuž horníci při jeho návštěvě Božího Daru roku 1546 nabídli k odpočinku sedačku ze stříbra. Panovník ji odmítl použít se slovy: „Tento ušlechtilý kov je Vaším chlebem, je to dar Boží“. Už po první světové válce se Boží Dar stal oblíbeným letoviskem a střediskem letní turistiky a zimních sportů a je jím dodnes. Je to také jedno z mnoha míst, kde můžeme překročit hranici k našim německým sousedům. Nedaleko obce se nachází přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Je to nejvýše položená národní přírodní rezervace u nás a na jejím území byla vybudována naučná okružní stezka o délce 3,2 km, která vede jednou z nejhodnotnějších částí rezervace, má 12 zastávek, kde je možné si přečíst stručné informace o fauně a flóře v rašeliništním ekosystému. Největší botanickou zajímavostí rašeliniště je Bříza zakrslá. Další typickou květenou rašeliniště je rdesno hadí kořen, zábělník bahenní, violka bahenní, vachta třílistá,.. Další ze zajímavostí, které na naší cestě potkáme, je Božídarský Špičák, nejvyšší čedičová kupa sopečného původu ve střední Evropě. Necháme se vést dál červenou turistickou značkou. A čeká na nás další naučná stezka. Dobývání rud v Krušných horách na počátku 16. století nebylo možné bez vody, proto byl vystavěn 12 km dlouhý vodní příkop, kterým byla přivedena voda pro zásobování báňských a hutních provozů v Horní Blatné z povodí říčky Černé u Božího Daru. Vodní příkop se vine po vrcholcích Krušných hor v nadmořské výšce 945–975 m od rašelinišť u Božího Daru, přes Rýžovnu, Bludnou a po severní straně Blatenského vrchu se stáčí na Horní Blatnou. Po jeho dokončení nastal bouřlivý rozvoj těžby nejen v okolí Horní Blatné, ale i v celém území podél vodního díla. Blatenský vodní příkop byl na počátku 90. let téměř zničen, ale v letech 1996–2001 bylo toto historické vodní dílo opět obnoveno. Stezka nás dovede až do královského horního města Horní Blatné. Neměli bychom zapomenout navštívit rozhlednu na Blatenském vrchu. Blatenský vrch je kupovitý kopec, v jehož okolí se vyskytují žulové skalní útvary a balvany a na svazích ojedinělé sutě. Přímo v nejvyšším místě stojí 21 metrů vysoká rozhledna z roku 1913, vystavěná z kamene a dřeva. Na jihozápadním svahu nalezneme přírodní památku Vlčí jámy, někdy též nazývanou Ledové jámy. Vlčí jáma je dlouhá zhruba 120 metrů, široká přibližně 14 metrů a současná hloubka dosahuje 25 metrů. Vznikla zřícením stropů dolu Wofgang, který byl jedním z největších v oblasti. Blíže k Blatenskému vrchu se nachází Ledová jáma, pozůstatek dolu Jiří. Jedná se o velmi úzkou štěrbinu (místy méně než jeden metr), na jejímž dně se v hloubce přibližně 15 metrů udržuje po celý rok tzv. jeskynní led. Trvalá přítomnost ledu je způsobena tím, že lehčí teplý vzduch zůstává ve vyšších partiích, zatímco chladný vzduch klesá a ochlazuje okolí.[/] Z Horní blatné bychom mohli jít po žluté značce do obce Potůčky, kde se nachází hraniční přechod s Německem. Mohli bychom se sem vydat na nákupy, na místních tržnicích a obchodech prodává okolo 1500 prodejců. V okolí se nachází mnoho sejpů po rýžování a těžbě cínové rudy v 16.–18. stol. [/] My však budeme pokračovat po červené, poznávat další unikáty přírody. Čeká na nás přírodní park Přebuz. Soustavy rašelinišť vrchovištního typu na přebuzské planině patří k nejhodnotnějším částem okolní přírody. Patří sem přírodní rezervace „Velké a malé jeřábí jezero“a „Velký a malý močál“, „Přebuzské vřesoviště“. Rezervace Velké a malé jeřábí jezero překračuje státní hranici do SRN, kde nese název „Groseer Kranichsee a Kleiner Kranichsee“. Chráněny jsou rozsáhlé porosty borovice bahenní, v jejímž podrostu roste brusnice vlochyně, přeslička říční, klivka žirovina, ostřice, suchopýr, masožravá tučnice obecná. Nad Velkým močálem je hráz vodní nádrže, která sloužila jako vodní zdroj pro blízké cínové doly a třídírnu. Nedaleko se také nachází vrchovištní rašeliniště Haar. Pokud bychom chtěli překročit státní hranici, máme možnost hned na několika místech. Jsou jimi Potůčky, Hřebečná, Jelení a Bublava. V Bublavě naše putování zakončíme. První písemné doklady o této obci jsou z let 1601–02 v kraslické Horní knize. V této knize jsou zmínky o založení dolů v lesích nad Kraslicemi. Při těchto důlních dílech vznikala i osada, která byla základem dnešní Bublavy, která je pro svoji výhodnou polohu, překrásné údolí s dostatkem sněhu, již od začátku 20. století vyhledávaným turistickým centrem.