Po stopách sv. Vojtěcha
Stopy svatého Vojtěcha z rodu Slavníkovců cítíme po celé naší zemi, nicméně jejich podobu nalézáme převážně v Plzeňském kraji a snad nejvíce na jižním Plzeňsku. Na více než padesáti místech naší země se setkáváme s projevy lidového uctívání tohoto světce a zhruba polovina z nich se nachází na západě Čech. Vojtěchovy vrchy, kameny a studánky doplňují sochy, kaple a kostely postavené na jeho počest. Sv. Vojtěch musel být zdatným cestovatelem.
Přes Plzeňský kraj se vydal dokonce dvakrát do Itálie. Poprvé v roce 983, kdy získal biskupské svěcení, a podruhé v letech 988 a 992, kdy v Římě žádal zbavení své hodnosti. Neznáme přesně, kudy šel, ale jeho kroky nám alespoň zachovala lidová tradice. Vojtěchovu pouť jihem Plzeňska připomíná údajně kostel v Otěšicích u Merklína. Původní svatyně prý vznikla přímo za osobní účasti světce. Východně od Přeštic se nalézá kopec Ticholovec, kde se na skálu otiskl mocný stín světcova těla a kde existuje pěkná pověst o netradičním jménu tohoto kopce (viz. rubrika Jedeme na výlet – Přešticko). Na kopci Pouzřim nad Žinkovy prý světec odpočíval. Nejznámější oblastí na jihu Plzeňska, která je pověstmi spojována se sv. Vojtěchem, je bezesporu okolí Zelené Hory. Místo zvané Vyskočilka prý získalo své jméno díky tomu, že zde na Vojtěcha z porostu křoví vyskočili loupežníci. Historka o studánce, kterou zázrakem založil Vojtěch, a balvanu, z něhož světec kázal, se váže ke kapli sv. Vojtěcha v místě zvaném „U šlépěje“ pod Zelenou Horou. Špičatý kámen najdeme pár kroků nad kaplí. Na samotné Zelené Hoře pak modlitbami vyprosil déšť pro suchem zbídačenou okolní krajinu. Vše se potom zazelenalo a odtud název hory. Kámen s údajným otiskem světcovi šlépěje se nachází za oltářem hradního kostela. Nad Vrčení se nachází vrch Štědrý. Pověst hovoří o uhlíři, který trpěl ve velkém suchu žízní a k nejbližší vodě měl daleko. Světec se nad ním smiloval a ukázal, kde má kopnout, aby našel pramen. Později pak bylo ze studánky svedeno potrubí, které přivádělo léčivou vodu ke kapli sv. Vojtěcha na úpatí protějšího kopce. Místo posléze proslulo velkými poutěmi. Jiná pověst také hovoří o léčivé studánce. Vojtěch zde prý střelil po jelenovi šíp, ale minul, šíp se zaryl do země a z místa vytryskl pramen. Na tomto místě bylo roku 1684 postavena právě výše zmíněná kaple sv. Vojtěcha. U oltáře zde můžeme spatřit v kameni údajný otisk světcova těla. U Kasejovic při cestě na Chloumek se nachází kaple a bývalé lázně rovněž opředené svatovojtěšskou pověstí. Kaple sv. Vojtěcha postavená u Nebílovského Borku má místo oltáře ze země vycházející žulový balvan s údajnými stopami světce. Místo, kudy světec šel, snad připomíná zámecká kaple sv. Vojtěcha ve Šťáhlavech. Sv. Vojtěch se údajně dočkal velkého zklamání, když se pod hradem Plzní ve Starém Plzenci v roce 992 konal rušný trh v neděli, v Den Páně. Posledním místem Vojtěchova pobytu před cestou do Prahy byl tzv. Kostelec kdesi v blízkosti Plzně. Žil zde krátce s mnichy, které si s sebou přivedl v provizorně vybudovaném klášteříku. Dřívější hypotéza, že se jednalo o starobylý kostel sv. Jiří v Plzni – Doubravce, byla však historiky vyvrácena.
