Dnes je 4.6. a svátek má Dalibor
Bakov nad Jizerou – Klokočka (10 km)
Č: Bakov nad Jizerou – Malá Bělá – Nová Ves – Rečkov – Klokočka
Bakov nad Jizerou – Zvířetice – Bítouchov (12 km)
M: Bakov nad Jizerou – Zvířetice – Bítouchov 4,5 km
Z: Bítouchov -rozcestí se žlutou 2,5 km
Ž: rozcestí se zelenou – podél Jizery – Josefův Důl 0,5 km
Č:Josefův Důl – Podhradí – Bakov nad Jizerou 4,5 km
Bakov nad Jizerou – Značného rozkvětu dosáhl Bakov za vlády Vartenberků, kteří přestavěli kostel sv. Bartoloměje na náměstí, pocházející z roku 1384, do podoby pozdně gotického slohu. Na hřbitově vyrostla kaple sv. Barbory určená místním nekatolickým věřícím, upravená později barokně. Při vstupu na hřbitov byla v roce 1588 pořízena dodnes zachovaná renesanční brána, která patří mezi nejstarší místní památky.
Bakov má uprostřed náměstí ze všech měst na Mladoboleslavsku nejkrásnější morový sloup. Korunuje ho sousoší svaté Trojice od kosmonoského mistra Josefa Jelínka.
Na významnou tradici výroby orobincového zboží upozorňuje jedna z poutavých expozic Muzea Bakovska, umístěná v bývalé škole u kostela sv. Bartoloměje. Orobinec patří k rákosovitým rostlinám, pletly se z něj kupř. ošatky, boty, klobouky nebo rohože. V Bakově se narodil a působil barokní hudební skladatel Jiří Ignác Linka.
Rečkov – Chráněné území je jedním ze čtyř lokalit výskytu popelivky sibiřské v Čechách.
Ve slatinných a potočních společenstvech se dále vyskytuje potočník vzpřímený, řeřišnice hořká, rozrazil potoční a potočnice zkřížená.
Klokočka – V místě vyvěrá údajný pramen léčivé vody.
Hraběnka Marie Markéta z Vajdštejnů zde nechala v letech 1728-1730 vystavět
kapli sv. Stapina, jako dík za uzdravení jednoho ze členů své rodiny. Vedle kaple vyrostla v 18. století lázeňská budova, přestavěná roku 1834 na myslivnu.
Zvířetice – Romantická zřícenina hradu na pravém břehu Jizery má svůj původ na počátku 14. století. Hrad byl ještě částečně zmodernizován v zámek, ale v roce 1720 ho postihl po úderu blesku požár, ze kterého se panské sídlo již nevzpamatovalo.
Teprve v nedávné době byl hrad zakonzervován a částečně opraven při dobrovolných akcích hnutí Brontosaurus. Jeho dominantou zůstává vysoká válcová věž, která v současné době i přes ztrátu své celistvosti slouží jako zcela bezpečná rozhledna.
Okruh kolem Kosmonos ( 8,5 km )
M: Kosmonosy – Horní Stakory – Dědek – Baba – Brejlov 6 km
Ž: Brejlov – silnice na Kosmonosy 1 km
M: po silnici zpět do Kosmonos 1,5 km
Kosmonosy – Svoji zlatou éru zažívalo městečko dnes srostlé s Mladou Boleslaví od poloviny 17. do poloviny 18. století za vlády Černínů, kdy vznikly prakticky veškeré historické dominanty Kosmonos.
Už v letech 1673-1674 financovali Černínové stavbu kostela sv.Kříže, ke kterému byl v roce 1688 přistavěn piaristický klášter s kolejí pro studenty. Z jeho školy vyšli barokní hudební mistři Jiří Benda, Jiří Ignác Linka a František Xaver Brixi. Bývalá tvrz Krajířů byla v letech 1697-1709 přestavěné na barokní zámek. Jeho nejzachovalejším interiérem je Zrcadlový sál. Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. V jeho prostorách umístěna základní škola. Dále zde působí Muzejní spolek, který zde má výstavní prostory v patře zámku.
Nejpozoruhodnějším skvostem Kosmonos je však barokní Loreta s napodobeninou Sv. Chýše, údajného domku Panny Marie, jenž byl z původního místa ve Svaté Zemi přemístěn zázrakem do italského Loreta. Tvůrcem této ústřední stavby celého areálu byl slavný architekt G. B. Alliprandi. Areál zahrnuje volně stojící zvonici, kostel sv. Martina a loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa) obklopenou přízemními ambity. Byla postavena v době, kdy panství vlastnil Humprecht Jan Černín z Chudenic. Kaple byla slavnostně vysvěcena v roce 1707. Kostel sv. Martina je využíván k pořádání výstav, vernisáží, koncertů. Sochařská výzdoba Lorety i kostela pochází většinou z místní umělecké dílny rodu Jelínků, v té době známé v celém dolním Pojizeří. Pozapomenutá kamenická huť byla veřejnosti důrazně připomenuta profilovou výstavou, pořádanou v Praze v devadesátých letech minulého století, a odborníky tak konečně postavena hned do závěsu dosud známějších barokních sochařských dílen Braunů a Brokoffů.
Horní Stakory – Na okraji obce stojí malebný areál tvořený dřevěnou zvonicí snad z doby kolem roku 1700 a kostelem sv. Havla z roku 1903. Na něm jsou patrné vlivy secese, u sakrální architektury vzácné.
Vrch Baba (362 m , přírodní rezervace) – Zalesněný kopec je tvořen dvěma čedičovými vrcholy Dědka a vyšší Baby, narušenými četnými trhlinami vzniklými většinou pod vlivem dolování v minulosti. Vyskytuje se zde vzácná teplomilná květena a celé území je typickou ukázkou středočeského chlumu. Návštěvníky upoutají malebné výhledy do kraje.
