Po skvostech baroka a renesance za humny Mladé Boleslavi
Bakov nad Jizerou – Klokočka (10 km)
Č: Bakov nad Jizerou – Malá Bělá – Nová Ves – Rečkov – Klokočka
Bakov nad Jizerou – Zvířetice – Bítouchov (12 km)
M: Bakov nad Jizerou – Zvířetice – Bítouchov 4,5 km
Z: Bítouchov -rozcestí se žlutou 2,5 km
Ž: rozcestí se zelenou – podél Jizery – Josefův Důl 0,5 km
Č:Josefův Důl – Podhradí – Bakov nad Jizerou 4,5 km
Bakov nad Jizerou – Značného rozkvětu dosáhl Bakov za vlády Vartenberků, kteří přestavěli kostel sv. Bartoloměje na náměstí, pocházející z roku 1384, do podoby pozdně gotického slohu. Na hřbitově vyrostla kaple sv. Barbory určená místním nekatolickým věřícím, upravená později barokně. Při vstupu na hřbitov byla v roce 1588 pořízena dodnes zachovaná renesanční brána, která patří mezi nejstarší místní památky.[/]
Bakov má uprostřed náměstí ze všech měst na Mladoboleslavsku nejkrásnější morový sloup. Korunuje ho sousoší svaté Trojice od kosmonoského mistra Josefa Jelínka.[/]
Na významnou tradici výroby orobincového zboží upozorňuje jedna z poutavých expozic Muzea Bakovska, umístěná v bývalé škole u kostela sv. Bartoloměje. Orobinec patří k rákosovitým rostlinám, pletly se z něj kupř. ošatky, boty, klobouky nebo rohože. V Bakově se narodil a působil barokní hudební skladatel Jiří Ignác Linka.[/]
Rečkov – Chráněné území je jedním ze čtyř lokalit výskytu popelivky sibiřské v Čechách.[/]
Ve slatinných a potočních společenstvech se dále vyskytuje potočník vzpřímený, řeřišnice hořká, rozrazil potoční a potočnice zkřížená.[/]
Klokočka – V místě vyvěrá údajný pramen léčivé vody.[/]
Hraběnka Marie Markéta z Vajdštejnů zde nechala v letech 1728-1730 vystavět
kapli sv. Stapina, jako dík za uzdravení jednoho ze členů své rodiny. Vedle kaple vyrostla v 18. století lázeňská budova, přestavěná roku 1834 na myslivnu.[/]
Zvířetice – Romantická zřícenina hradu na pravém břehu Jizery má svůj původ na počátku 14. století. Hrad byl ještě částečně zmodernizován v zámek, ale v roce 1720 ho postihl po úderu blesku požár, ze kterého se panské sídlo již nevzpamatovalo.[/]
Teprve v nedávné době byl hrad zakonzervován a částečně opraven při dobrovolných akcích hnutí Brontosaurus. Jeho dominantou zůstává vysoká válcová věž, která v současné době i přes ztrátu své celistvosti slouží jako zcela bezpečná rozhledna.
[/]
Okruh kolem Kosmonos ( 8,5 km )
M: Kosmonosy – Horní Stakory – Dědek – Baba – Brejlov 6 km
Ž: Brejlov – silnice na Kosmonosy 1 km
M: po silnici zpět do Kosmonos 1,5 km
Kosmonosy – Svoji zlatou éru zažívalo městečko dnes srostlé s Mladou Boleslaví od poloviny 17. do poloviny 18. století za vlády Černínů, kdy vznikly prakticky veškeré historické dominanty Kosmonos.[/]
Už v letech 1673-1674 financovali Černínové stavbu kostela sv.Kříže, ke kterému byl v roce 1688 přistavěn piaristický klášter s kolejí pro studenty. Z jeho školy vyšli barokní hudební mistři Jiří Benda, Jiří Ignác Linka a František Xaver Brixi. Bývalá tvrz Krajířů byla v letech 1697-1709 přestavěné na barokní zámek. Jeho nejzachovalejším interiérem je Zrcadlový sál. Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. V jeho prostorách umístěna základní škola. Dále zde působí Muzejní spolek, který zde má výstavní prostory v patře zámku.[/]
Nejpozoruhodnějším skvostem Kosmonos je však barokní Loreta s napodobeninou Sv. Chýše, údajného domku Panny Marie, jenž byl z původního místa ve Svaté Zemi přemístěn zázrakem do italského Loreta. Tvůrcem této ústřední stavby celého areálu byl slavný architekt G. B. Alliprandi. Areál zahrnuje volně stojící zvonici, kostel sv. Martina a loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa) obklopenou přízemními ambity. Byla postavena v době, kdy panství vlastnil Humprecht Jan Černín z Chudenic. Kaple byla slavnostně vysvěcena v roce 1707. Kostel sv. Martina je využíván k pořádání výstav, vernisáží, koncertů. Sochařská výzdoba Lorety i kostela pochází většinou z místní umělecké dílny rodu Jelínků, v té době známé v celém dolním Pojizeří. Pozapomenutá kamenická huť byla veřejnosti důrazně připomenuta profilovou výstavou, pořádanou v Praze v devadesátých letech minulého století, a odborníky tak konečně postavena hned do závěsu dosud známějších barokních sochařských dílen Braunů a Brokoffů. [/]
Horní Stakory – Na okraji obce stojí malebný areál tvořený dřevěnou zvonicí snad z doby kolem roku 1700 a kostelem sv. Havla z roku 1903. Na něm jsou patrné vlivy secese, u sakrální architektury vzácné.[/]
Vrch Baba (362 m , přírodní rezervace) – Zalesněný kopec je tvořen dvěma čedičovými vrcholy Dědka a vyšší Baby, narušenými četnými trhlinami vzniklými většinou pod vlivem dolování v minulosti. Vyskytuje se zde vzácná teplomilná květena a celé území je typickou ukázkou středočeského chlumu. Návštěvníky upoutají malebné výhledy do kraje.
