Paroplavba
„Paroplavba “ plavba plavidel s pohonem parním. Prvý počátek učinil r. 1807 Fulton. Dělí se na: zaoceánskou, pobřežní a vnitrozemskou.“ Tolik Ottův kapesní slovník naučný o jevu, který roku 1841 vstoupil po Labi do Obříství, jež se stalo konečnou stanicí první moderní linky ve střední Evropě spojující saskou metropoli Drážďany s Prahou, resp. s Obřístvím. Zde totiž končila plavba parníku a odsud následovala cesta kočárem nebo drožkou do metropole české.[/] První plavba se uskutečnila 26. května 1841, kdy vyplul do říčních vod kolesový parník Bohemia. „V Čechách nevídáno a ani jindy neslýcháno, aby věc na světě nejslabší “ pára “ takovou silou loď mohla hnáti“ Uprostřed lodi nachází se onen kouzelný stroj aneb machina, obyčejně více tisíc stávající než celá loď. Tento stroj „pozůstává z kotle a všelijakých trub, velmi krásně a uměle složených, kde neustále se uhlím topí, aby se hodně páry vyvinulo, která se vede trubami“ a tak loď jako střelu žene.“ V dnešní době se asi pousmějeme nad hodnotícím slůvkem „střela“, vždyť maximální rychlost po proudu činila 14 km/hod., proti proudu 9 km/hod., a tak cesta do Drážďan trvala 12 hodin a opačným směrem 17 hodin.[/]
Z Obříství se náhle stal významný dopravní uzel. S tím byl spojen rychlý rozvoj řemesel, přístaviště nabídlo nové pracovní příležitosti, prosperitu přineslo hostinským, řezníkům i krčmářům. Cestujícím, kteří sem přijížděli z Prahy, aby zde přenocovali a druhý den se vydali na cestu, nabídl luxusní ubytování zámek. 28. června 1841 při své cestě z Cařihradu do Kodaně zde strávil noc Hans Christian Andersen.[/]
Deset let ekonomického rozvoje (ale i zhoršení mravů obyvatelstva, jak upozorňovali faráři v Obříství a Chlumíně) zažívalo Obříství do nástupu železniční dopravy, které paroplavba nemohla konkurovat. Život v obci se postupně zklidnil a hlavním zdrojem obživy se zde, v Polabí, opět stalo zemědělství.
