Památky Nového Města

SVĚTSKÉ STAVBY
Novoměstská radnice je historicky nejstarší dochovanou světskou stavbou. Křídlo do Vodičkovy ul. pochází z druhé pol. 14. stol., po r. 1411 přibyl hlavní jižní trakt s průčelím do náměstí a v letech 1451-56 mohutná hranolová věž v jv. nároží. Je vysoká 70 m, má šest podlaží a na ochoz stoupá 212 schodů. V 1. patře je gotická, barokně upravená kaple Nanenbevzetí Panny Marie a sv. Václava. V nejvyšším patře býval byt hlásného. Střecha a ochoz věže jsou z let 1722-25. V l. 1520-26 upravil Benedikt Ried renesančně jižní radniční křídlo, hlavní průčelí tehdy získalo typické vysoké štíty. Při přestavbě, kterou si vyžádal požár z r. 1559, vybudoval Bonifác Wohlmut západní a severní křídlo a celý komplex dostal renesanční vzhled. Vznikla proto budova se čtyřmi křídly, arkádovým dvorem a věží. Na zač. 19. stol. se areál obnovil v empírovém duchu, úpravy v l. 1904-05 podle projektu Antonína Wiehla jí vrátily gotickou a renesanční podobu. Jan Želivský se zástupy husitů a pražské chudiny odtud vyházel z oken a pobil pražské konšely, čímž se vlastně 14. července 1419 začalo husitské hnutí pražskou defenestrací přeměňovat v revoluci. Z pův. prostor se dochovala dvoulodní gotická síň z let 1411-18 se žebrovou klenbou v přízemí jižního křídla, 23 m dlouhá, 11 m široká a 7 m vysoká. Faustův dům je rozlehlá stavba palácového typu na rohu Karlova náměstí a Vyšehradské ulice, v sousedství zahrady při kostele sv. Jana Nepomuckého. Ve 14. stol. tu stával palác opavských knížat, po r. 1543 renesančně přestavěný. Žil tu Edward Kelley. Dnešní barokní fasáda pochází z l. 1740-70, kdy náležel Mladotům ze Solopysk. Dům má zajímavý nárožní věžovitý arkýř. Všichni, kteří tu žili, byli považování za čaroděje nebo alchymisty, místo bylo podivné možná i proto, že se postavilo na obětišti pohanské bohyně Morany. Při spojeneckém náletu byla budova částečně zničena zápalnou bombou. V sousedství se nalézá v ulici U Nemocnice velký areál Fakultní nemocnice, původně Ústav šlechtičen, barokní objekt z doby kolem r. 1700 od Marca Canevalla, upravený pro nemocniční účely, přestavěný a rozšířený v l. 1835-45. Cennou památkou se stal dům U dvou kamenných stolů, jinak taky Salmovský na Karlově náměstí. Jedná se o rozsáhlou renesanční stavbu nad gotickými sklepy, přestavěnou v poslední čtvrtině 18. stol. V první polovině 18. stol. tu pracoval a bydlel Matyáš Bernard Braun. Poněkud skrytá je budova Michnova letohrádku, vrcholně barokní stavba přezdívaná taky Amerika mezi vysokými novějšími domy v ulici Ke Karlovu. Postavený byl mezi l. 1715-20 pro hraběte Jana Václava Michnu z Vacínova a stal se první samostatnou prací Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Fresky, umístěné v interiéru jsou dílem Jana Ferdinanda Schora, zahradu zdobí sochy a vázy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Od r. 1932 tu nalezneme Muzeum Antonína Dvořáka. V Apolinářské ulici najdeme malebný, raně klasicistní dům čp. 439 U Charvátů z konce 18. stol. s mansardovou střechou, býv. klasicistní fara čp. 443 a klasicistní domy čp. 442 a 1328, pozůstatek původní městské zástavby. Pozdně barokní fara se zachovala taky u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. V Jenštejnské a Dittrichově ulici stojí Hlávkova kolej čp. 1966, jinak secesní budova s prvky české novorenesance, co se vystavěla v l. 1902-03 podle projektu Josefa Fanty. Průčelí místy zdobí sgrafito a zakončují stupňovité štíty, pěkná je umělecky kovaná vstupní mříž. Pamětní desky připomínají studenty popravené nacisty, taky Jana Opletala a architekta a mecenáše Josefa Hlávku, který stavbu koleje taky financoval. Secesní vzhled mají domy čp. 1995 a 1996 v blízké Gorazdově ulici, co se vybudovaly r. 1907. Na průčelí má figurální a ornamentální rostlinné motivy, štít z jednoho z domů zdobí barevná freska vltavských vorařů. Zajímavý je soubor budov Ministerstva práce a sociálních věcí ČR čp. 375 a 376 na Palackého náměstí a v přilehlých ulicích ve stylu staropražské architektury prejzových střech od Bohumila Hypšmana z l. 1924-29. Jde o urbanisticky mimořádně významný soubor řešený tak, aby dal vyniknout siluetě kostela Na Slovanech.
KOSTELY
V zástavbě Nového Města má překvapivě mnohočetné zastoupení historická církevní architektura. Nejstarší kostely patří k pozůstatkům starších vsí a osad, existujících už před založením Nového Města. Jedna z nich byla jako Rybníček doložená už v 10. stol. V současnosti po ní zůstal jen název ulice a kostelík sv. Longina, nejstarší dochovaný objekt na území Nového Města a nejmenší ze čtyř stávajících románských rotund na území Prahy. Pochází z první třetiny 12. stol., jde o štíhlou válcovou stavbu z opukových kvádříků s apsidou, zaklenutá kopulí s lucernou. V r. 1782 se kostelík zrušil a upravil na skladovou plochu, r. 1844 se obnovil a do současné podoby upravil v l. 1929-34. Kostel sv. Václava na nároží Resslovy a Dittrichovy ulice býval farním kostelem osady Zderaz. Původní stavba z l. 1770-81 zanikla v první polovině 14. stol., kdy na jejím místě vyrostl nový jednolodní gotický kostel. Románská svatyně ale nezmizela beze zbytku, část zdiva připadla do nového objektu. Platí to hlavně o věži, která se stala součástí severozápadního nároží lodi. Zůstaly z ní mimo jiné dvě dvojice románských oken, umístěné silně asymetricky při okraji průčelního štítu. V r. 1623 získal kostel řád bosých augustiniánů, kteří si vybudovali v sousedství rozlehlý klášter. Výstavbě budov padly za oběť zbytky Zderazského hrádku, které koncem 14. stol. založil král Václav IV., co tu rád pobýval. V 19. stol. se zbořila a nyní se zde nacházejí činžovní domy. Konec ale neměl kostel, který se nezbořil a nově se vysvětil při regotizaci počátkem 20. stol. Je jednolodní, s protáhlým presbytářem, v l. 1586-7 se nově zaklenul pozdně gotickou hvězdovou žebrovou klenbou. V interiéru najdeme gotické, renesanční a barokní nástěnné malby. Jednou z dominant horního Nového Města je klášter Na Slovanech, jinak také Emauzy či V Emauzích, s mariánským kostelem, při Vyšehradské ulici nedaleko Karlova náměstí. Zakladatelem byl v r. 1347 Karel IV., který sem pozval řád slovanských benediktinů z jižní Evropy, protože podle jeho přání se tu jako liturgický jazyk měla užívat staroslověnština, ne latina. Klášter se velice brzy stal známým centrem umění a vzdělanosti. Kolem r. 1360 tady vznikl vzácný obraz Emauzského Ukřižování, v r. 1395 sepsali zdejší mniši hlaholskou část tzv. Remešského evangelia, který v r. 1546 získali francouzští králové a přísahali na ně při korunovacích až do r. 1782. Po r. 1880 byl za benediktinů z německého Beuronu regotizován. Z pův. gotických objektů se dochovala čtyřkřídlá budova kolem ambitu, královská kaple, kapitulní síň a refektář. Veřejnosti je přístupná část kláštera. Ambit, obklopující rajský dvůr, je vyzdoben souborem gotických nástěnných maleb z doby před r. 1361, největší u nás i v celé Evropě kromě Itálie, složeným ze 73 obrazů s výjevy ze Starého i Nového Zákona. Cyklus tak patří k nejvzácnějším památkám gotického malířství. Srdcem kláštera je kostel P. Marie, sv. Jeronýma a Slovanských patronů. Je to gotické síňové trojlodí, v 17. stol. zbarokizované a doplněné o dvojici věží. Zničené věže po válečném náletu nahradila architektonicky zdařilá vznosná betonová křídla, skořepina připomínající plachty. Gotický kostel Panny Marie na trávníčku či Na Slupi je prostá gotická stavba z r. 1360 se štíhlou, nahoře polygonální věží v průčelí. Čtvercová loď má pozdně gotickou klenbu, svedenou na jediný středový sloup. V l. 1858-63 svatyni obnovil a vybavil novogotickým zařízením architekt Bernard Grueber. Pod kostelní kruchtou stojí mohutný kamenný sloup. Kostel sv. Apolináře je jednolodní svatyně s průčelní věží nad Albertovem. Na bočním oltáři nalezneme obraz Panny Marie Karlovské, patronky těhotných žen, od Jana Jiřího Heinsche z r. 1697. Kostel na Karlově se budoval postupně, prelaturu přestavěl arch. Orsi s bohatě štukovou barokní výzdobou v přízemí. Na Mons Caroli sancti je kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého. Kostel sv. Kateřiny je v Kateřinské ulici, podílel se na něm K. I. Dienzenhofer svým „minaretem“. Krásné jsou Reinerovy nástropní fresky. U alžbětinek je kostel Panny Marie Bolestné, krásný je kostel sv. Jana na Skalce od Dienzenhofera se skvělou výzdobou.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama