Dnes je 4.6. a svátek má Dalibor
Pálavské vrchy, geologicky správně zvané Pavlovské vrchy, zahrnují celý rozsáhlý komplex vápencových útvarů na jižní Moravě. Rozkládají se mezi řekou Dyjí a česko-rakouskou hranicí a domorodci je nenazvou jinak než „Pálava“. Toto pojmenování vysvětluje lidová etymologie jako „země spálená sluncem“ a pokud se sem za parného léta vydáme, význam přívlastku rychle pochopíme. Prosluněné svahy, na jaře poseté květy hvozdíků, kosatců a macešek, zbarví za babího léta suchá tráva dožluta a oranžova.
Chráněná krajinná oblast Pálava je jedním z mála míst v naší republice, kde se vyskytuje množství endemitů (druhy rostoucí na poměrně malém území), reliktů (druhy, které v oblasti zůstaly po klimatických změnách jako „svědkové“ předchozích stádií vývoje vegetačního krytu), jakož i mezních (druhy rostoucí zde na okraji svého areálu) a enklávních prvků (druhy mající zde izolované lokality mimo oblast souvislého rozšíření). Na Pálavě se vyskytuje na pět set druhů cévnatých rostlin, z toho je osmačtyřicet obzvlášť chráněných. Takže s novými přírůstky do herbáře nepočítejte, ale procházka stojí za to!
Nejnavštěvovanější částí CHKO Pálava je Děvín, místní nejvýše položená národní přírodní rezervace o rozloze asi 380 ha. Jedinečnost zdejší květeny dokazuje třeba výskyt písečnice velkokvěté – tu v Česku jinde nenajdeme. Šlapat budeme po stezkách ve vápencovém, jílovcovém a pískovcovém masivu, obklopí nás suťové lesy, stepi a skalnaté vrchy s dealpinskou květenou. Šťastnou cestu!
