Dnes je 4.6. a svátek má Dalibor
Když chybí sníh, lyžování všeho druhu trpí. Tuto sezónu například už neotevřou brány francouzského Alpe du Grand Serre (1), ubývající počet lyžařských dní tak nezachránil ani letní provoz. Lyžařské haly (tzv. mrazáky) vznikají nejen v zemích, kde je nedostatek sněhu a nízká nadmořská výška hor. Trápení s podmínkami běžeckého lyžování pociťují také alpské disciplíny. Ani ledovce nejsou ušetřeny teplejších podmínek. Co tedy bude za pár let a dává ještě smysl děti učit lyžovat?
Lyžařské výcviky na blátě
Čím dál častěji mají v seznamech věcí pro lyžařský výcvik děti také tenisky a sportovní oblečení na běh. Když už nejde ani kličkovat mezi kalužemi a bahnem, vymění lyžáky za tenisky. Mohou mít takové kurzy ještě pozitivní vliv na vztah dětí k zimním disciplínám? Zimy stále máme, ale jsou čím dál kratší, a tak volba termínu lyžáku je klíčová, ale rozhodně ne jednoznačná. Na samotný výcvik je velmi málo času, naučit velkou skupinu za týden slušně lyžovat, je výzva i pro ostříleného instruktora natož nadšeného tělocvikáře. Dojíždění do vzdálenějších a výše položených hor je rozhodně dražší a lyžáky si tak nemohou dovolit všechny rodiny. Méně dětí, vzdálenější a prémiovější lokace, to vše je uzavřený kruh zdražování.
Tip: Dejte dítě na trénink lyžování ještě před samotným kurzem. Děti se často bojí, že se ztrapní, a tak se naučí méně, než by mohly. Pozornost instruktorů v lyžařských školách se rozhodně vyplatí. Je to dražší, ale taky více efektivní.
Lyžování a snowboarding jsou stále cool
Na horách vznikají vzpomínky, kamarádství a vztahy. Hory stále mají magickou moc aktivního odpočinku a osvojit si adrenalinový pohyb v dětství má rozhodně smysl. Zimní olympijské hry jsou postavené na alpských disciplínách, které jsou zábavné na sledování i provozování.
Tip: Přidejte se do lokálního sportovního oddílu na lyžování nebo biatlon.
Jak budeme lyžovat v Česku
SKI365 je jedna z hrstky firem na světě, které mají technologie pro nahrazení přírodního sněhu. Tento speciální povrch je možné aplikovat na jakýkoliv pevný podklad dočasně nebo trvale, a tak vytvořit dráhy na běžky nebo sjezdovky, dokonce i trenažér s nekonečnou délkou.
Tip: V každém městě by měla být alespoň jedna škola, která by takový trenažér měla. Může jej využívat pro své výuky a rozježdění před lyžákem, ale také během celého roku pro sebe, ale také pro ostatní školy. Místní sportovní kluby mohou přicházet trénovat pravidelně a široká veřejnost také. Je tak zajištěno pokračování výuky zimních sportů (lyžování, běžkování, biatlon, ski touring, snowboarding), která je v Česku oproti většině zemí raritou. Školy tak mohou mít i další příjem z provozování sportovního centra, podobně jako například z nájmů tělocvičen.
Ekonomické dopady na horská střediska a regiony
Se zkracujícími se zimami a stále nejistějšími sněhovými podmínkami se horská střediska potýkají s výraznými ekonomickými problémy. Provozovatelé lyžařských areálů investují do umělého zasněžování, což je velmi nákladné, a ani to už nezaručuje stabilní sezónu. To má přímý dopad na pracovní místa v těchto oblastech – od sezónních zaměstnanců ve střediscích, přes instruktory lyžování až po majitele restaurací a ubytovacích zařízení. Kromě toho se zvyšují náklady na udržení středisek v provozu, což vede ke zdražování služeb, a tím pádem i k menší dostupnosti pro běžné návštěvníky. Celkové zkracování sezóny se tak promítá do celé místní ekonomiky, která je na zimním turismu závislá.
Změna preferencí v zimních sportech
S proměnou zimních podmínek se mění také preference lidí, kteří hory navštěvují. Zatímco klasické lyžování a snowboarding byly dlouhodobě nejoblíbenějšími zimními aktivitami, stále více lidí hledá alternativy. Oblibu získávají sporty jako skialpinismus, kde není třeba čekat na zasněžené sjezdovky a výtahy – lidé si užívají výstup a následný sjezd ve volném terénu. Další variantou je zimní turistika, často s využitím sněžnic, kdy se lidé vydávají na procházky do méně dostupných horských oblastí. V oblibě stoupají také zážitkové aktivity, jako je ledové lezení nebo sáňkování, které nevyžadují tolik sněhových podmínek jako tradiční sporty. Tato změna preference ukazuje, že lidé stále chtějí na hory jezdit, i když se klasické podmínky mění.
